Velký pohled na Mohuč (Václav Hollar)

Kresba Velký pohled na Mohuč z roku 1632 je raným dílem Václava Hollara a jeho první velkou kresbou městského prospektu[1][2] Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze.

Václav Hollar, Velký pohled na Mohuč, Národní galerie v Praze

Popis a zařazení

Kresba perem hnědým tónem, kombinovaná se štětcovou kresbou hnědým a šedým tónem. Sestavena ze tří částí 211 x 397, 211 x 380, 211 x 363 mm (celková šíře téměř 114 cm). Signatura W. Hollar delin.(eavit) dole uprostřed. Součást souboru Hollareum, převedeno z Národního muzea v Praze r. 1949. Inv. č. K 31239. Kresba měla později sloužit jako podklad k leptu[3] a je provedena jako hotové dílo s řadou drobných detailů.

Václav Hollar po odchodu z Čech žil nejprve ve Štrasburku a kromě zakázek pro kolínského nakladatele Hogenberga a štrasburského Heydena také kopíroval grafické listy nizozemského krajináře Jana van de Velde. V letech 1631-1632 pobýval Frankfurtu a zdokonalil se v grafických technikách, topografické práci a tvorbě panoramatických pohledů v dílně Matthäea Meriana.[4] Podnikl cestu do Kolína nad Rýnem a odtud se dvakrát nebo třikrát vydal lodí po Rýně a kreslil různá místa.[5] Jeho Velký pohled na Mohuč vychází ze starších vedut Jorise Hoefnagela (Civitates Orbis terrarum), které vydával Franz Hogenberg a Hollar je znal z doby svého školení v Praze.[6]

Hollarovy kresby krajin jsou oproti žánrovým obrázkům jeho předchůdců přesvědčivě realistické a zachovávají přirozené měřítko, v němž se dominanty měst nevymykají z celku.[7] Figurální stafáž v popředí představuje muže v typickém vojenském oděvu a ženy jako konzervativní měšťanky s tuhým okružím kolem krku. Jejich oděvy odpovídají časné dataci kresby. Zlomený strom vpravo je možná Hollarovým připomenutím ničivosti války.[6], ale může být i motivem převzatým od Meriana,[8] který své krajinářské kresby obvykle doplňoval divadelně pojatým popředím s nápadně tvarovanými stromy a jinými rekvizitami starého vlámského krajinářského stylu.[4]

Wenzel Hollar, Mainzer Dom (1632)
Wenceslas Hollar, Mainz (1631, spíše ale až 1632)

Kresbu města Mohuče lze datovat na základě skici dílčího motivu levé části města (1632, lept 1634[9]), Hollarovy kresby mohučské katedrály (1632) i podle stádia výstavby pevnosti Gustavus Burg.[10] Na jiném pohledu na Mohuč, který Hollar kreslil znovu ze stejného místa během cesty s lordem Arundelem roku 1636, je již švédská pevnost dostavěna (1633).[6] (Denkstein naopak uvádí, že pevnost je zrušena a srovnána se zemí.[11])

Wenceslas Hollar, Mainz (1634)

Lept podle této kresby vytvořil Václav Hollar mezi lety 1634-1636.[12] Hollar se v něm nedržel zcela věrně své předlohy. Stanoviště posunul výš a některé detaily pozměnil, např. pontonový most, kterým proplouvá loď, je na grafickém listu uzavřen.[13]

Reference

  1. ↑ Gabriela Kesnerová, 1983, s. 20
  2. ↑ Vladimír Denkstein, 1978, č. kat. 4-7
  3. ↑ Richard Pennington, 1982, p. XXI
  4. ↑ a b Vladimír Denkstein, 1978, s. 40
  5. ↑ Richard Pennington, 1982, p. XXII
  6. ↑ a b c Alena Volrábová, 2008, s. 144
  7. ↑ Vladimír Denkstein, 1978, s. 35, 42
  8. ↑ L.H. Wüthrich, Die Handzeichnungen von Matthaeus Merian d. Ae., Basel 1963
  9. ↑ National Gallery of Victoria, Melbourne: Wenceslaus HOLLAR, Mainz 1634; published 1643
  10. ↑ Vladimír Denkstein, 1978, s. 43
  11. ↑ Vladimír Denkstein, 1978, s. 47
  12. ↑ Jiřina Volková, 1969, č. kat. 11
  13. ↑ MAINZ - VÁCLAV HOLLAR: DIE STATT MENTZ SAMPT IHRE BEFESTIGUNG ZU LANDWERDTS.. www.pahor.de [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. 

Literatura

  • Alena Volrábová, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 144-145
  • Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar 1607-1677 a Evropa mezi životem a zmarem: [Národní galerie v Praze - Sbírka grafiky a kresby, Sbírka starého umění: Palác Kinských, 12.10.2007-14.1.2008]. V Praze: Národní galerie, 2007, ISBN 978-80-7035-361-5., II/17
  • Berthold Roland (ed.), Wenceslaus Hollar: 1607-1677, Drawings, Paintings and Etchings, Landesmuseum Mainz, Mainz 1986, č. kat. 71
  • Gabriela Kesnerová, Anthony Griffiths (eds.), Václav Hollar, kresby a grafické listy ze sbírek Britského muzea v Londýně a Národní galerie v Praze, Praha 1983, č. kat. 7
  • Richard Pennington, A Descriptive catalogue of the etched work of Wenceslas Hollar : 1607-1677, Cambridge university press, Cambridge, London, New York 1982, ISBN 9780521224086
  • Vladimír Denkstein, Václav Hollar, kresby, Odeon Praha 1978
  • Jiřina Volková, katalog výstavy Václav Hollar, kresby - lepty, Národní galerie Praha 1969

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mainz1631.jpg
Mainz von Südosten aus gesehen, vor Dezember 1631. Federzeichnung von Wenzel Hollar. Blick vom Michelsberg auf St. Alban und die Stadt samt Vorstadt "Vilzbach" und den Rhein. Der Dom trägt den hohen gotischen Helm auf dem Westturm, das gotische Geschoss mit der späteren Laterne auf der Ostgruppe. Rechts vom Dom St. Maria ad Gradus, davor der mittelalterliche Vorgängerbau der Ignazkirche mit gotischem Doppelturm. Gut erkennbar auch der dem Holzturm baugleiche Zollturm.
Velký pohled na Mohuč (Václav Hollar), Národní galerie v Praze.jpg
Autor: Národní galerie v Praze, Licence: CC BY-SA 4.0
Václav Hollar: Velký pohled na Mohuč (1632-1636), kresba perem a štětcem, sestaveno ze tří částí, 211x379, 211x38, 211x363 mm, Národní galerie v Praze