Velký septakord

Velký septakord (nebo také přesněji velký durový septakord, nebo také tvrdě velký septakord) je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně často používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě velkou tercii, čistou kvintu a velkou septimu. Z hlediska terciového systému je velký septakord rozšířením durového kvintakordu.

Značení

Velký septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu, který je doplněn o horní index 7maj (ten se obecně používá ke značení velké septimy):

• ${\displaystyle C^{7maj}\,\!}$ od základního tónu c
• ${\displaystyle F^{\#7maj}\,\!}$ od základního tónu fis
• ${\displaystyle E^{b7maj}\,\!}$ od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

• ${\displaystyle Cmaj^{7}\,\!}$
• ${\displaystyle Cmaj\,\!}$
• ${\displaystyle C^{7+}\,\!}$

Složení

Následující tabulka obsahuje složení velkého septakordu od jednotlivých základních tónů:

Význam

Velký septakord lze použít v durových skladbách ve funkci tóniky nebo subdominanty, protože obsahuje velkou tercii a velkou septimu - intervaly charakteristické pro jónský modus a lydický modus. Protože obsahuje velice výrazný půltónový interval mezi velkou septimou a základním tónem přeloženým o oktávu výš, nevyskytuje se téměř vůbec v lidové evropské hudbě. O to častější je jeho použití v jazzu.

Odkazy

Související články

• Septakord
• Malý mollový septakord
• Dominantní septakord
• Durový kvintakord
• Tónika
• Subdominanta

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velký septakord na Wikimedia Commons