Velkopřevorský palác

Velkopřevorský palác na Malé Straně
Velkopřevorský palác z Lázeňské ulice
Účel stavby
Sídlo velkopřevora Řádu maltézských rytířů v Praze
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Carlo Lurago, Bartolomeo Scotti
Přestavba	1725
Stavebník	Johanité
Další majitelé	Johanité
Současný majitel	Řád maltézských rytířů
Poloha
Adresa	Velkopřevorské náměstí 485/4 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Velkopřevorské náměstí
Souřadnice	50°5′11,04″ s. š., 14°24′21,96″ v. d.
Další informace
Kód památky	38927/1-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Johanitská komenda v Praze)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkopřevorský palác je barokní budova stojící na Velkopřevorském náměstí č. 485/4, na Malé Straně v prvním pražském obvodu. Palác je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, jenž je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Dějiny paláce

Palác stojí na románských základech, neboť na jeho místě zřejmě již ve druhé polovině 12. století stával dům, jejž kníže Vladislav I. věnoval řádu johanitů, pozdějšímu Řádu maltézských rytířů. Menšími gotickými úpravami prošla budova po požárech za husitských válek a pak ještě začátkem 16. století.

V letech 1516–1532 sem jako první velkopřevor trvale přesídlil Jan III. z Rožmberka, který do té doby sídlil ve Strakonicích.

Před rokem 1610 byla provedena renesanční přestavba a další raně barokní přestavby provedl italský architekt Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba paláce proběhla po roce 1725 pod vedením architekta Bartolomea Scottiho (snad i za účasti Františka Maxmiliána Kaňky).^[2]

Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů.^[3] V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.^[4]

Architektura

Palác je postaven na půdorysu okolo čtvercového atria. Tři ze čtyř křídel jsou jednopatrová, pouze severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové.

Nad vstupním portálem z Velkopřevorského náměstí je umístěn erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby paláce. Sochy a výzdoba paláce jsou prací dílny Matyáše Brauna.

V místnostech s vrcholně barokních klenbou dnes sídlí kavárna a restaurace. V některých částech se dochovala i klenba raně barokní nebo renesanční.

Okolí

Na východní straně přiléhá k Velkopřevorskému paláci tzv. Maltézská zahrada, kterou tvoří velká travnatá plocha s mohutným, památným Beethovenovým platanem. V prostoru sala terreny paláce a zahrady se nachází galerie se současným českým designem Artisème.^[5]

V blízkosti paláce se nachází také:

• Beethovenův platan
• Štěpánský (Velkopřevorský) mlýn
• Buquoyský palác
• Malý Buquoyský palác
• Palác Metychů z Čečova
• Lennonova zeď

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 711. 
• KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1943. 231 s. S. 148–149. 
• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 76, 183. 
• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velkopřevorský palác na Wikimedia Commons
• Hrady.cz