Veltrusy (zámek)

Veltrusy
Zámek Veltrusy
Základní informace
Sloh	baroko
Architekt	Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	18. století
Stavebník	Václav Antonín Chotek
Další majitelé	Chotkové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Veltrusy, Veltrusy, Česko Česko
Ulice	Ostrov
Souřadnice	50°16′39,52″ s. š., 14°19′47,27″ v. d.
Veltrusy Veltrusy, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46700/2-1423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zámek Veltrusy, národní kulturní památka, se nachází v těsné blízkosti města Veltrusy, cca 25 km severně od Prahy. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a do roku 2021 prošel náročnou rekonstrukcí. Veřejnosti je v současnosti přístupná hlavní zámecká budova s reprezentačními místnostmi (piano nobile), severozápadní křídlo s bytem posledních šlechtických majitelů zámku, zámecká konírna a přízemí bývalého špýcharu, kde se nachází výstava Laboratorium.

Zámek

Historie

Zámek Veltrusy je významným dílem vrcholného baroka z první poloviny 18. století. Jeho autorem je významný pražský architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi. Stavitelem byl Václav Antonín Chotek (1674–1754), místodržící v Čechách, ve své době jediný žijící příslušník tohoto starého českého šlechtického rodu.

Zámek (původně pouhý letohrádek, později významně rozšířený) tvoří oválné jádro, k němuž radiálně přiléhají nižší křídla, uspořádaná do tvaru ondřejského kříže. Na severní straně k němu přiléhá čestný dvůr, který uzavírají alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních dob z šedesátých let 18. století od neznámého autora hlásícího se k odkazu dílny Matyáše Bernarda Brauna.

V interiérech převládá móda barokního a rokokového bydlení české šlechty na venkovském sídle. V přízemí zámku se nachází tzv. sala terrena a mimořádně zachovalé „Mušlové pokoje“.

V roce 1754 se uskutečnil v zámeckých a parkových prostorách první vzorkový veletrh na světě pod názvem Velký trh tovarů Království českého za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

Až do roku 1945 byl zámek nepřetržitě v majetku Chotků z Chotkova a Vojnína. Posledními soukromými majiteli byli Karel Maria Chotek (1887–1970), zvaný Cary, z březenské větve rodu a jeho manželka, maďarská hraběnka Livie Mailáthová de Székhely (1888–1970). Po druhé světové válce jim byl zámek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a následně opustili Československo. Oba zemřeli několik dní po sobě v roce 1970 na zámku Blumenthal poblíž bavorského města Aichach a nezanechali po sobě žádné potomky. V současnosti zámek spravuje Národní památkový ústav.

Hlavní zámecká budova byla zrekonstruovaná společně s revitalizací zámeckého parku a Mlýnského potoka na začátku 21. století. Celý obnovený areál byl kompletně otevřen veřejnosti po 19 letech od uzavření dne 24. července 2021.

Park

Historie

Zámek Veltrusy je zakomponován do urbanistického pojetí přírodně-krajinářského parku, s dnes unikátní koncepcí tzv. Okrasného statku, která měla skloubit okrasnou stránku s užitkovou formou. Patří mezi nejstarší v Evropě. Za dob svého největšího rozmachu mělo veltruské panství rozlohu bezmála 2000 ha.

Park se dlouhou dobu vyvíjel až do současné podoby. Původním úmyslem prvního majitele zámku Václava Antonína Chotka bylo vytvořit obrovskou ornamentální francouzskou zahradu podobnou té nejznámější ve Versailles. Ovšem blízkost vodního toku znamenala časté povodně, které několikrát zničily i francouzskou zahradu. V té době již velmi módní záležitostí začínal být anglický park, což znamenalo proměnu zámeckého okolí ve Veltrusích. Jelikož v 18. století své koryto změnila v okolí zámku i řeka Vltava, Chotkové začali budovat vodní kanál, který procházel celým zámeckým parkem. Po tomto kanálu (uměle zbudovaným pravým ramenem Vltavy) se velmi rádi plavili na lodičkách a zastavovali na nejrůznějších místech, kde si nechali postavit četné pavilony a další odpočinková místa, která hojně využívali k relaxaci a občerstvení. Jak již bylo zmíněno, veltruské panství sloužilo k okrase i užitku, což vysvětlují rozličné účelové stavby jako sušárna ovoce, hospodářský dvůr atd. Nicméně koncem 19. století a ve většině 20. století začal veltruský park i zámek vlivem různých činitelů upadat. Nejprve se Chotkové přesměrovali ku Kačině, kde si vybudovali nový zámek, což vedlo ke ztrátě zájmu o Veltrusy. Následně někdo oslavoval vznik ČSR tak, že podpálil Čínskou bažantnici, která byla bohatě zdobena čínskými motivy a ve které se chovali zlatí a stříbrní bažanti. I druhá světová válka poznamenala zámecké okolí, kdy byly zničeny další stavby. Další ranou byla památková péče v dobách vlády KSČ, kdy vzácné dřeviny byly nahrazovány běžnými, mobiliář byl zredukován apod. Největší pohromou však byla povodeň v srpnu roku 2002, kdy byla zaplavena většina parku a závažně poničena velká část staveb i dřevin.

Současnost

Veltruský park se dokázal se všemi negativními vlivy vypořádat a dodnes patří k oblíbeným místům k odpočinku, procházce či výletu na kolech. Svou rozlohou zaujímá asi 3 pražské Stromovky. Dodneška se dochovaly celkem 4 pavilony, spousta soch, několik desítek vzácných dřevin a většina účelových staveb, a proto vzhledem ke své poloze mezi průmyslovými městy bývá označován jako Perla dolního Povltaví či oáza Středočeského kraje. K celkové rekultivaci a obnově značné části parku do stavu v 19. století přispívá již zmíněný projekt Schola naturalis.

Od července 2021 je otevřena hlavní zámecká budova, kde jsou nabízeny dva okruhy, a to Zlaté časy ve službách císařovny a Rodinný život pana Hraběte. V severozápadním křídle je možné navštívit expozici Aristokracie: začátek konce věnovanou poslední generaci Chotků, která se nachází v severozápadním křídle zámku. Parkem se můžete nechat provést na cykloprohlídce s průvodcem, ale musíte se objednat nejméně týden předem. U vstupní brány je otevřeno informační centrum zámku, ve kterém probíhají sezónní výstavy.

Veltruský park má nepravidelný tvar, který připomíná obrovský prohnutý jazyk. Jeho kořen, jižní část parku tvoří hranici s obcí Veltrusy, kde je i hlavní vjezd do parku. Tato jižní část se svažuje směrem k zámku, prochází lesoparkem zvaným Obora, kde jsou výběhy lesní zvěře. Zámek se nachází přibližně v těžišti parku. Západní hranici parku tvoří řeka Vltava. U jejího břehu, pod Laudonovým pavilonem začíná Mlýnský potok, který je pravostranným ramenem Vltavy. Většina areálu parku včetně zámku je tak na ostrově. Mlýnský potok prochází Oborou kolem zámku a následně sleduje východní hranici parku. Zde se dělí do dvou větví, které se spojují nedaleko umělé zříceniny. Potok je překlenut řadou můstků. V jeho blízkosti se nachází většina romantických pavilonů a Červený mlýn. Park je na severu uzavřen soutokem Vltavy a Mlýnského potoka u dálničního mostu přes Vltavu. Osou parku je Osová alej, která vychází od zámku směrem k Červenému mlýnu na severu. Směrem od zámku paralelně s Mlýnským potokem vede okružní alej, která vytváří protipól k pobřeží Vltavy. S Osovou alejí se spojuje nedaleko Červeného mlýna.

Architektura

V duchu „pastýřského romantismu“ se v parku střídaly v malebných krajinných scenériích háje, louky, zahrady, pole, aleje a remízky s mnoha účelovými, zdobnými i kulisovými stavbami, z nichž některé se dochovaly do dnešních časů, ostatní postupně zanikly. Klasicistně-empirovou parkovou architekturu dnes tvoří Laudonův pavilon, Pavilon „Chrám Přátel venkova a zahrad“, Dórský pavilón (Jindřichův templ), socha boha Martha, socha sfingy s mostem, umělá zřícenina, pseudogotická stavba Červený mlýn, Pavilon Marie Terezie a několik mostků. V této koncepci je veltruský zámecký areál unikátní nejen na českém území, ale i v Evropě.^[zdroj?!]

Zámek a park ve filmu

Zámek společně s takřka 300hektarovým parkem láká nejen tuzemské a zahraniční turisty, ovšem i filmaře z různých koutů světa. Na zámku i v parku se do nynější doby natáčelo několik desítek filmů, televizních inscenací, pohádek, seriálů či dokumentárních a soutěžních pořadů. Z těch nejznámějších jmenujme alespoň:

• Prstýnek (1944)
• Malá mořská víla (1976)
• Hejkal (1978)
• Amadeus (1984)
• O princezně na klíček (1987)
• Případ pro zvláštní skupinu (1989)
• Učitel tance (1994)
• Král Ubu (1996)
• Babí léto (2001)
• Komisař Maigret (2002)
• Doktor Živago (2002)
• Rudý baron (2008)
• Princezna a půl království (2019, režie: Karel Janák)
• Zakleté pírko (2020, režie: Zdeněk Troška)
• Zločiny Velké Prahy, 3. díl – U zdi (2021, režie: Jaroslav Brabec)

Galerie

Snímky Mlýnského potoka a jeho okolí jsou řazeny postupně po proudu potoka

• 
  Mapa parku z 19. století
• 
  Přírodně-krajinářský park
• 
  Park Veltrusy, Laudonův pavilon - počátek Mlýnského potoka
• 
  Bílý most
• 
  Jezírko na Mlýnském potoce s budovou zámku
• 
  Most u Carlotiny kapličky
• 
  Daňčí obora
• 
  Templová lávka, v pozadí Chrám přátel venkova a zahrad
• 
  Dórský pavilon
• 
  Vosoušský mostek přes Mlýnský potok
• 
  Železný most
• 
  Zřícenina Egyptského pavilonu
• 
  Tunel pod zříceninou Egyptského pavilonu, v pozadí vyhlídkový mostek
• 
  Most se sfingou
• 
  Červený mlýn
• 
  Pavilon Marie Terezie
• 
  Interiér zámku Veltrusy
• 
  Interiér zámku Veltrusy
• 
  Veltrusy zámecký park
• 
  Veltrusy zámek

Odkazy

Reference

Literatura

• JUKL, Jakub. Veltrusy. Deset podob barokního zámku. Praha: Národní památkový ústav, 2019. 40 s. ISBN 978-80-904654-4-2. 
• NAČERADSKÁ, Petra. Pavilon Marie Terezie ve Veltrusech : Historický průzkum k dějinám stavby. Průzkumy památek. 2013, roč. XX, čís. 1, s. 145–176. ISSN 1212-1487. 
• NAČERADSKÁ, Petra. Poslední Chotkové ve Veltrusech. Praha: Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze, 2015. 144 s. ISBN 978-80-7480-044-3. 
• VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 20. Politický okres slanský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. 460 s. Kapitola Veltrusy – Zámek, s. 365–376. 
• WENIG, Adolf. Veltrusy, park a zámek. Praha: F. Topič, 1917. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Veltrusy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky