Vendelín Grünwald

Vendelín Grünwald
Vendelín Grünwald (1868)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1861 – 1863
Ve funkci: 1871 – 1872
Ve funkci: 1879 – 1883
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1885[1]
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (staročeši)
Narození	19. října 1812 Dolní Břežany Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. května 1885 (ve věku 72 let) Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univ. Vídeňská univerzita
Profese	pedagog, advokát a politik
Commons	Vendelín Grünwald
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vendelín Grünwald (19. října 1812 Dolní Břežany^[2] – 23. května 1885 Smíchov^[3]) byl český právník a politik – docent právnické fakulty v Praze, advokát v Českých Budějovicích a dlouholetý poslanec Českého zemského sněmu. Zasloužil se o povzbuzení národního života především v jižních Čechách.

Biografie

Studium

Studoval gymnázium a filozofii v Praze, odkud přešel na právnickou fakultu do Vídně. Získal tam titul doktora práv a nastoupil do advokátní kanceláře dr. Mühlfelda. Rovněž působil jako soukromý vychovatel u hraběte Harracha. Ve Vídni se Grünwald také zapojil do činnosti českých vlasteneckých organizací. Stal se nejprve vedoucím Českoslovanského klubu a v roce 1848 předsedou Česko-moravsko-slezského spolku, jehož cílem bylo informovat slovanské obyvatelstvo ve Vídni o politických otázkách.

Učitel

Když byla v roce 1848 povolena školní výuka v češtině, vrátil se Grünwald do Prahy a přijal místo docenta občanského zákoníku s českým vyučovacím jazykem na právnické fakultě v Praze. Byl úspěšný a oblíbený, ale z politických důvodů jej v době Bachova absolutismu odmítli jmenovat profesorem. Vzdal se proto učitelského místa a otevřel si roku 1854 advokátní kancelář v Českých Budějovicích.

Politická dráha

Vendelín Grünwald patřil k Národní straně (staročeské).^[4] V dobovém českém tisku byl líčen jako žádaný člen výborů a komisí, kde využíval své vzdělání, zkušenosti i řečnickou obratnost. V doplňovacích volbách v dubnu 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu, kde zastupoval kurii městskou, obvod Třeboň, Lišov, Týn n. Vltavou.^[5] Nahradil Antona Forgácha, který byl v předchozích řádných zemských volbách v roce 1861 zvolen ve dvou obvodech a v tomto mandát nepřijal.^[6] V roce 1861 se rovněž stal i poslancem Říšské rady (kurie městská, obvod Třeboň, Lišov, Týn n. Vltavou). Na mandát poslance ve Vídni rezignoval dopisem 15. května 1863.

Grünwald zde ve stejném volebním obvodu uspěl i v řádných zemských volbách v lednu 1867^[7] a zemských volbách v březnu 1867.^[8] V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[9] Čeští poslanci tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, při níž odmítali aktivně vykonávat své mandáty. Grünwald byl proto zbaven mandátu pro absenci v září 1868.^[10] Manifestačně byl znovu zvolen v září 1869.^[11] Uspěl i v řádných zemských volbách v roce 1870^[12] a o rok později se znovu dostal i do Říšské rady (kurie venkovských obcí v Čechách), ale v rámci odporu českých, národovecky orientovaných politiků proti nenaplnění českých státoprávních aspirací mandát nepřevzal, až byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.

Znovu byl zvolen v zemských volbách v roce 1872.^[13] Pasivní rezistence pokračovala, takže mandát opakovaně ztrácel a byl znovu formálně volen. Takto uspěl v doplňovacích volbách roku 1873,^[14] doplňovacích volbách roku 1874,^[15] doplňovacích volbách roku 1875^[16] a doplňovacích volbách roku 1876.^[17] Po řádných zemských volbách v roce 1878 již mandát aktivně převzal.^[18]

Během funkčního období v Zemském sněmu krátce rezignoval, ale roku 1881 byl ve volbách opětovně potvrzen za poslance.^[19] V zemských volbách v roce 1883 usedl na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Budějovice.^[20] V roce 1879 také opět získal křeslo v Říšské radě v přímých volbách roku 1879 (za městskou kurii, obvod Třeboň, Jindřichův Hradec). Připojil se k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).^[21] Poslancem Říšské rady byl až do rezignace oznámené na schůzi 4. prosince 1883,^[22] zemským poslancem byl do své smrti o dva roky později.

Další činnost

V Českých Budějovicích společně s biskupem Jirsíkem prosadil otevření českého gymnázia. Byl významným národním buditelem v jižních Čechách, snažil se o podporu vzdělání a posílení českých zájmů na regionální úrovni. V letech 1862–1883 byl předsedou českého kulturně osvětového a politického spolku Beseda českobudějovická.^[23] Jakožto předseda Besedy se po Jirsíkově smrti roku 1883 stal členem vzniklého osmičlenného Sboru pro vystavění pomníku biskupu Jirsíkovi.^[24]

Úmrtí

Vendelín Grünwald zemřel v roce 1885 a byl pohřben na vyšehradském hřbitově. V Českých Budějovicích po něm byla pojmenována ulice Grünwaldova. Jméno této ulice převzala také Základní škola Grünwaldova.

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendelín Grünwald na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vendelín Grünwald
• Dr. Vendelín Grünwald. Světozor. 5. 1868, roč. 2, čís. 20, s. 197 – 199. Dostupné online. 

• Dr. Vendelín Grünwald. Zlatá Praha. 6. 1885, roč. 2, čís. 25, s. 354. Dostupné online.