Slovácký verbuňk

Slovácký verbuňk
Světové dědictví UNESCO
Verbuňk, Jožka Uprka
Verbuňk, Jožka Uprka
Smluvní státČeskoČesko Česko
Typnehmotné světové dědictví UNESCO
OblastSlovácko
Zařazení do seznamu
Zařazení2005 (neznámé zasedání)

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.[1]

Popis

Potvrzení z 25. listopadu 2005

Tanec má předem daný přibližný rámec (zrychlující tempo, gradace tanečních prvků), avšak z velké části je jeho provedení závislé na improvizaci tanečníka. Tančí jej pouze muži při cimbálové muzice nebo dechovce. Tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní, poté následuje instrumentální přehrávka při niž tanečník tančí s rukama nad hlavou. Mezi nejčastější taneční prvky patří poskoky, výskoky, podřepy, otočky a tlesky rukama. Zpívané a tančené sloky se střídají, s rostoucím tempem narůstá i množství provedených tanečních prvků. Verbuňk může tančit jeden tanečník jako sólo, často však tančí i více mužů současně, každý ovšem tančí individuálně, nezávisle na ostatních, a snaží se předvést co nejnáročnější a nejzajímavější kombinaci všech náročných prvků – cifrování. Tanec vyžaduje (vedle dobré kondice, jež je základním předpokladem) cit pro rytmus a gradaci hudby, znalost lidových písní a samozřejmě hluboké zaujetí. Říká se, že verbuňk se nedá naučit a že se slováčtí chlapci rodí s verbuňkem v krvi. Významnou roli v jeho osvojení hraje prostředí, kde jde o běžnou součást života.

Historie

Název tance lze odvodit z německého werbung (vedle nejznámějšího významu „reklama“ také „najímání“ nebo „ucházení se“), potažmo verbování (původně získávání nových vojáků). Podle historických pramenů se tímto tancem loučil odvedenec před odchodem na vojnu – dával jím najevo, že je schopen náročné vojenské služby a snažil se zapůsobit na dívky; později se tanec, který převzali i dospělí muži, začal tančit i při jiných příležitostech a stal se součástí různých slavnostních událostí. Je velmi oblíbený dodnes, na Slovácku ho muži tančí při každé příležitosti (hody, fašank, vinobraní, folklórní slavnosti, běžné taneční zábavy).

V 50. letech 20. století se při příležitosti konání prvních ročníků MFF Strážnice konaly soutěže lidových písní a tanců, mezi nimi i verbuňku. Tyto soutěže však byly z politických důvodů zrušeny a tak na tyto soutěže navázala až v polovině 80. let soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku. Má řadu regionálních kol ve vybraných obcích a městech Slovácka a její finále se každoročně odehrává právě v rámci Mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici, kde patří k největším diváckým lákadlům.

Rozdělení

Verbuňk původně vznikl jako cifrování tanečníků u muziky, a jeho provedení záviselo zejména na improvizačních schopnostech tanečníka - tento tanec tak nikdy neměl jednotnou formu. V posledních letech panuje trend rozřazování různých provedení dle etnografických subregionů, podlužácký verbuňk je tedy vzletný a bohatý na efektní prvky, zato např. horňácký verbuňk úsporný a nenáročný na prostor. V minulosti se však verbuňky oblastně nelišily - k tomuto členění dochází až v posledních desetiletích v souvislosti s vytvářením kvalitativních kritérií, podle kterých se posuzují výkony tanečníků ve verbířských soutěžích.

Přestože jednotlivé druhy verbuňků nejsou nikde písemně zaznamenány, na soutěžích se rozlišují tyto verbuňky:

Se zařazením verbuňku konkrétní etnografické podoblasti Slovácka přímo souvisí i kroj tanečníka a výběr písně včetně odpovídajícího nářečí.

Existují záznamy i o verbuňku z oblasti Moravských Kopanic, avšak lze jej vidět jen vzácně a na soutěžích se již netančí vůbec.

Ačkoliv je verbuňk ryze mužský tanec, v posledních desetiletích v některých vesnicích (na Kyjovsku) vedle mužských tanečníků tančí i dívky jednoduché kolesové tance.

Příbuzné tance

Vedle verbuňku se na Moravě tančí další čistě mužský tanec - odzemek (příp. obuškový), který má odlišné taneční prvky i písně. Zatímco verbuňk se tančí nejčastěji v pevných botách na podpatku ("čižmách"), odzemek vyžaduje měkké obutí ("krpce"); s obutím souvisí i charakter prováděného tance.

Se slováckým verbuňkem nelze zaměňovat Verbunk, který se tančí na Slovensku a Maďarsku. Obecně lze říct, že verbunk neobsahuje tolik skoků, ale je plný zejména tleskání rukama a sklepávání patami.

Odkazy

Reference

Související články

  • verbunkos (maďarská obdoba tance)
  • odzemek

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jožka Uprka - Národopisné svátky Moravy.jpg
Obrázky Jožy Uprky na pohlednicích
Diplom verbunk.jpg
Oficiální diplom potvrzující prohlášení verbuňku Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva