Vernéřov (Aš)
| Vernéřov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Aš |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′14″ s. š., 12°13′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 155 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vernéřov u Aše (8,55 km²) |
| Nadmořská výška | 602 m n. m. |
| PSČ | 352 01 |
| Počet domů | 60 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Vernéřov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180181 |
| Kód k. ú. | 780189 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernéřov (německy Wernersreuth) je vesnice ležící na západě České republiky, část města Aš v okrese Cheb. Nachází se v nadmořské výšce 602 metrů, v údolí mezi vesnicemi Horní Paseky a Dolní Paseky. Od Aše je Vernéřov vzdálen zhruba 4 kilometry. Vernéřov je ve společném osadním výboru s obcemi Dolní Paseky a Horní Paseky.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395.[3]
V 15. století byl ve Vernéřově nalezen cín. V roce 1490 získávají bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi povolení těžit zde zlato, stříbro a cín od českého krále Vladislava Jagellonského. Zedtwitzové těžili na Ašsku kovy ještě na přelomu 17. a 18. století. Pozůstatky vernéřovských dolů jsou dnes chráněnou přírodní památkou.
Na konci 19. století žilo ve Vernéřově okolo 1000 obyvatel. Po druhé světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno, se tento počet radikálně snížil.
V letech 1869–1975 byl samostatnou obcí, ke které patřily v roce 1869 a v letech 1961–1975 Dolní Paseky a Horní Paseky a od 1. ledna 1976 se vesnice stala součástí města Aš.[4]
Památky
Místní hřbitov byl po 2. světové válce téměř zničen. V 90. letech 20. století byl jeho prostor upraven a nalezené náhrobní kameny byly vráceny zpět. Před hřbitovem se nachází památník obětem první světové války. Zajímavou budovou je zde také bývalá škola, která jako jediná ve Vernéřově má menší cibulovitou věžičku. Zachován zůstal i hostinec, který svému účelu slouží dodnes. Nad bývalým mlýnem se nachází tzv. Petrova studánka, kterou v roce 1912 vybudoval ašský měšťan Gustav Geipel. Ta byla v roce 1994 rekonstruována.
Dříve se ve Vernéřově nacházela i policejní stanice. Ta byla před několika lety zrušena. V současné době zde probíhá výstavba nových rodinných domků.[kdy?]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 058 obyvatel, z toho pět Čechů, 1 025 obyvatel německé národnosti a 28 jiné národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 204 obyvatel, 837 k evangelické církvi, 17 bylo bez vyznání.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 091 | 1 061 | 1 020 | 1 071 | 1 257 | 1 058 | 1 151 | 225 | 186 | 141 | 117 | 104 | 106 | 123 | 155 |
| Počet domů | 140 | 144 | 146 | 150 | 181 | 176 | 190 | 200 | 93 | 43 | 39 | 48 | 47 | 54 | 60 |
| Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty i domy v Dolních a Horních Pasekách | |||||||||||||||
Galerie
Památník obětem 1. světové války před hřbitovem
Revitalizovaný hřbitov
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 – podle výsledků sčítání lidu 1869–2001, 1. díl, str. 340, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Vernéřov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřov na Wikimedia Commons - Stránky osadního výboru Vernéřov, Horní a Dolní Paseky Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback Machine.
- Katastrální mapa Vernéřova na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Vernéřova v roce 1841 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Vernéřov u Aše, revitalizovaný hřbitov
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Vernéřov u Aše, vesnice v České republice
.jpg)
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Vernéřov, místní část města Aš, pomník padlým v 1. sv. válce, okres Cheb