Vernéřov (zámek)

Vernéřov
Fragment zdiva v zámeckém areálu
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	po roce 1651
Přestavba	18. století
Zánik	po roce 1986
Stavebník	Vilém Jindřich Schmidtgrabner
Další majitelé	Markvartové, Chotkové
Poloha
Adresa	Vernéřov, Klášterec nad Ohří, Česko Česko
Souřadnice	50°24′12,26″ s. š., 13°13′40,56″ v. d.
Vernéřov
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vernéřov je zaniklý zámek, který stál ve stejnojmenné zaniklé vesnici v okrese Chomutov. V od poloviny dvacátého století zchátral a po roce 1986 byl spolu s vesnicí zbořen. V zámeckém areálu, který se nachází na východním okraji průmyslové zóny u Klášterce nad Ohří, se dochovaly jen základy s nepatrnými fragmenty nadzemního zdiva.^[1]

Od roku 1605 Vernéřov patřil rytíři Eliášovi Schmidtgrabnerovi z Lustenegu a byl součástí bruského panství. Jeho potomek, Vilém Jindřich Schmidtgrabner, nechal po roce 1651 postavit přízemní barokní zámek.^[2] V letech 1684–1700 vesnice patřila rytířskému rodu z Münchenau a v roce 1701 ji získal Václav Arnošt Markvart z Hrádku, který zámek rozšířil o další patro.^[3] Václav Arnošt zemřel roku 1739 a v následujícím roce panství koupil hrabě Václav Antonín Chotek.^[4]

Mezi lety 1786 a 1804 (nebo 1803^[5]) zámek vlastnil hrabě Jan Karel Chotek z Vojnína.^[3] Po něm panství za 157 000 zlatých koupil Ludvík Sulzer, a od něj ještě téhož roku pražský obchodník Petr z Ballabene. O tři roky později zámek získal Paul Büttner, v letech 1827–1837 jej vlastnila Josefa Wolfová z Wolfsbergu a po ní Johann Reinwart.^[5] V roce 1857 zámek koupil František Karel Korb z Weidenhaimu,^[5] který jej okolo roku 1864 naposledy přestavěl a jehož potomkům patřil až do roku 1945.^[2]

Baron Hugo Korb z Weidenhaimu koupil rozsáhlé geologické, mineralogické, botanické, numismatické a archeologické sbírky Antona Martiuse a zpřístupnil je v zámeckém muzeu, které bylo nejstarším v chomutovském okrese. Anton Martius na sklonku života v letech 1872–1876 bydlel na zámku jako správce sbírek.

Po jeho smrti není jasné, zda celé muzeum zaniklo. Zdeněk Vachata uvádí, že sbírky byly rozprodány, nebo se ztratily.^[6]

V květnu 1945 zkonfiskovaný zámek i s mobiliářem a sbírkou zámeckého muzea převzal národní správce Jan Vonka, podle archivních zdrojů provedl soupis sbírek a nabídl je muzeím a galeriím. V říjnu 1945 od něj historicko-archeologické oddělení Národního muzea a Národní galerie převzaly 10 obrazů, převážně portréty členů rodin Rothkirchů a Herzogenbergů.^{[7] [8]}

Po roce 1945 zámek patřil místnímu státnímu statku, který jej převedl na vernéřovské jednotné zemědělské družstvo, v jehož majetku zůstal až do roku 1964, kdy byl převeden na klášterecký státní statek. Od té doby zámek chátral. Existovaly sice plány na zřízení puškařského muzea, ale když padlo rozhodnutí o výstavbě složiště popílku pro prunéřovskou elektrárnu, byl zámek spolu s vesnicí zbořen.^[2]

Původní zámek stál na půdorysu ve tvaru písmena L v poplužním dvoře. Středem hlavního křídla vedl průjezd do dvora a po jeho stranách se nacházely valeně zaklenuté místnosti. V kratším křídle, později rozšířeném o malou kapli, bylo schodiště. Chotkové budovu rozšířili o druhé kratší křídlo (zámek tak získal půdorys mělkého písmena U) s místnostmi klenutými plackovou klenbou a stejná klenba byla nově použita v průjezdu brány.^[2]

Hlavní budova měla čelnou fasádu završenou nízkou atikou a mělkým středovým rizalitem. Nad bránou, klenutou stlačeným obloukem, byla umístěna kartuše s erbem rodu Korbů nesená okřídlenými lvy. Fasádu členila patrová a hlavní římsa podpíraná pilastry.^[3] Během poslední přestavby Františka Korby byla nad západní stranou průjezdu přistavěna věž s hodinami a založen malý anglický park.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřov na Wikimedia Commons
• Fotografie zámeckého průčelí na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945