Verneřice

Verneřice
Verneřice, Mírové náměstí
znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Benešov nad Ploučnicí
Obec s rozšířenou působností	Děčín (správní obvod)
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°39′40″ s. š., 14°18′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 157 (2023)[1]
Rozloha	31,41 km²[2]
Nadmořská výška	493 m n. m.
PSČ	405 02, 407 25
Počet domů	384 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa městského úřadu	Mírové náměstí 138 407 25 Verneřice vernerice@vernerice.cz
Starosta	Roman Keznikl
Oficiální web: www.vernerice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Verneřice
Další údaje
Kód obce	562921
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verneřice (německy Wernstadt) jsou nejjižnější město okresu Děčín v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 200^[1] obyvatel. Ve Verneřicích začínal první textilní průmysl v tehdejší Habsburské monarchii.

Historie

První písemná zmínka o obci s původním názvem Wernhersdorf pochází z roku 1352^[4], respektive 1384. ^{[5] [6]} Veskrze německá obec založená na liběšickém panství se brzy vyvinula a v roce 1497 získala od Zikmunda Děčínského z Vartenberka městská práva. V roce 1522 pak král Ludvík Jagellonský městu udělil městský znak a městskou pečeť. V roce 1537 obdrželi své privilegium verneřičtí lučištníci. V 16. století vznikly také první cechy, nejstarší cechovní list byl vydán v roce 1547.

Během třicetileté války v roce 1639 se do Verneřic uchýlil saský vévoda František Albrecht před svými švédskými pronásledovateli a podle tradice se tři dny skrýval na žlabu mezi domy 139 a 140 na rynku (dnešní Mírové náměstí), který tam stál až do počátku 20. století.

Verneřice byly opakovaně poškozeny požárem, zejména v roce 1709, dále 19. května 1743, dne 28. května 1774 a v roce 1841.

V dobách sedmileté války táhla v roce 1756 přes Verneřice pruská vojska. V roce 1776 byl zničený kostel sv. Anny přestavěn na popud Marie Terezie.^[5][6] V roce 1778, během války o bavorské dědictví, město znovu napadli Prusové a mnoho místních obyvatel unesli jako rukojmí. V témže roce dne 13. října na verneřické faře přenocoval císař Josef II. V roce 1787 byla založena nemocnice pro chudé.

Průmyslový rozvoj

Zdejší občané se živili především zemědělstvím a také výrobou obuvi, na konci 18. století se však obec začala industrializovat. Barvířský tovaryš Johann Josef Leitenberger zde v roce 1770 založil první kalikovou přádelnu a kartounku v Čechách. Byl to také Leitenberger, kdo v roce 1797 založil první mechanickou přádelnu bavlny, vybavenou anglickými spřádacími stroji, čímž položil základy textilního průmyslu v Habsburské monarchii. Později se podnik stal majetkem textilního továrníka Julia Léona von Wernburg (1842-1927), který v obci založil mateřskou školu. Pro radnici také nechal vyrobit i cenný velký portrét císaře Františka Josefa I. z hedvábí a bavlny.

Dvacáté století

Po první světové válce byly Verneřice v roce 1919 připojeny k nově vytvořenému Československu. V roce 1922 byl ukončen provoz největší městské tkalcovna a mnoho dělníků odešlo. Po Mnichovské dohodě byly Verneřice v letech 1938 až 1939 součástí okresu Tetschen-Bodenbach, vládního obvodu Ústí n. L. / Aussig, v německé říšské župě Sudety. V té době mělo město pouze 1397 obyvatel.

Po skončení druhé světové války a odsunu Němců z Československa město ztratilo městská práva. I přes začlenění pěti okolních vesnic po roce 1945 se počet obyvatel na polovinu oproti dřívějšku.

Dne 25. května 1978 byl zastaven provoz železniční trati z Velkého Března do Verneřic.

V dobách komunistické vlády byla vážně zanedbávána infrastruktura. Historické budovy, jako domy s podloubím na hlavním náměstí, byly zbořeny. V centru města bylo vybudováno kulturní centrum a obchodní centrum ve standardním stylu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Severozápadní stranu okruhu tvoří prázdné pozemky a bytový dům.

Od 10. října 2006 byl obci nedopatřením vrácen status městyse.^[7] S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí revidováno a obci byl navrácen status města.^[8]

Přírodní poměry

Město se nachází v severních Čechách v údolí Bobřího potoka na severovýchodě Českého středohoří, asi čtrnáct kilometrů jihovýchodně od Děčína a devatenáct kilometrů východně od Ústí nad Labem.

Obyvatelstvo

Části města

• Verneřice (k. ú. Verneřice)
• Čáslav (k. ú. Čáslav u Verneřic)
• Loučky (k. ú. Loučky u Verneřic)
• Příbram (k. ú. Příbram pod Bukovou horou a Velké Stínky)
• Rychnov (k. ú. Rychnov u Verneřic)
• Rytířov (k. ú. Rytířov)

Vysídlením Němců v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice Boží Vrch, Malé Loučky, Malé Stínky a Velké Stínky.^[17]

Doprava

V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk.

V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedla z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a Benešov nad Ploučnicí do Děčína. Druhá linka vedla z Verneřic přes Valkeřice (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet.

V roce 2007 vedla přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a Merboltice. Linka 592458 byla zavedena z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase zrušené železnice.

Pamětihodnosti

• Mírové náměstí ve středu obce se mírně svažuje směrem k jihu. Na severní straně je řada domů s radnicí a budovou spořitelny, které byly po pádu komunismu obnoveny roce 1990. Souběžně je náměstí rozděleno velkou trachytovou terasou, z níž vede schodiště ke kašně se sochou svatého Floriána.
• zdaleka viditelný římskokatolický kostel svaté Anny verneřické farnosti je dominantou Verneřic na východní straně Mírového náměstí. Kostel svaté Anny byl farním již v roce 1384.^[6] Barokní stavba s mohutnou cibulovou kupolí byla postavena v roce 1709 na místě předchozí stavby z předhusitských dob. Vyhořel však při požáru města v roce 1774 a následně byl přestavěn. Ke konci 20. století byl kostel nevyužívaný a chátral. V roce 2005 spadly části střešní římsy ze severní strany lodi. Po roce 2010 proběhla celková rekonstrukce.
• zanikly poutní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel na Božím Vrchu západně od obce byl vystavěn ve třicátých letech 18. století a byl zbořen 16. ledna 1975.^[18]
• Kašna na náměstí
• mariánský pomníček a kříž zničeny za normalizace
• Městem protéká Bobří potok. Na východním okraji od obce nad částí Loučky se nachází Bobří soutěska, zakončená Bobřím vodopádem.^[19] Na svazích nad roklí bývaly domy Malé Loučky a Malé Javorské.

Osobnosti města

• Z Verneřic pocházel podnikatelský rod Leitenbergerů. V obci si postavil svou první dílnu a později i továrnu Johann Josef Leitenberger. Stal se z něj (a celé jeho rodiny) později velmi úspěšný podnikatel v oboru potisku textilu a kartounů. Zemřel zde 30. května 1802.^[20]
• Ve Verneřicích se narodil Josef Strobach (1852–1905), rakousko-uherský politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady za Křesťansko-sociální stranu, krátce též starosta Vídně.^[21]
• Z města pocházel také textilní průmyslník Friedrich Mattausch (1800–1866).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Verneřice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Verneřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)