Veronika Erjavecová

Veronika Erjavecová
Stát	Slovinsko Slovinsko
Datum narození	10. listopadu 1999 (24 let)
Místo narození	Slovinsko
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	98 980 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	193–108
Tituly	0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	179. místo (7. srpna 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	115–53
Tituly	0 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF
Nejvyšší umístění	127. místo (27. července 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231110a10. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veronika Erjavecová (* 30. prosince 1999) je slovinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpni 2023 na 179. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 127. místě.^[2]

Ve slovinském týmu Billie Jean King Cupu debutuje v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. V základní skupině proti Austrálii prohrála po boku Milićové čtyřhru s párem Kimberly Birrellová a Storm Hunterová. Slovinky přesto zvítězily 2:1 na zápasy.^[3]

Ze Středomořských her 2018 v Tarragoně si odvezla bronzovou medaili po výhře nad Italkou Luciou Bronzettiovou.^[4]

Tenisová kariéra

Na okruhu ITF debutovala v srpnu 2017, když na turnaji v srbské Vrnjačce Banje dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Japonce Sacuki Takamurové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2018, když ovládla s Bosňankou Nefisou Berberovićovou čtyřhru na turnaji v Tučepi s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na stejné chorvatské události se v roce 2019 poprvé probojovala do singlového finále túry ITF, v němž podlehla nejvýše nasazené Češce Johaně Markové. S Berberovićovou opět triumfovaly ve čtyřhře.^[5][6][1]

Do hlavní soutěže okruhu WTA 125 poprvé zasáhla na červencovém Jasy Open 2023 v rumunském Jasy. Ve dvouhře prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry porazila osmdesátou sedmou hráčku žebříčku Pannu Udvardyovou z Maďarska, než ji zastavila Darja Astachovová ze třetí světové stovky. V deblové soutěží získala titul s krajankou Dalilou Jakupovićovou po finálové výhře nad nejvýše nasazenými Rumunkami Irinou Baraovou a Monicou Niculescuovou. V utkání využily šest ze sedmi brejkbolových příležitostí.^[7][8][1]

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	3.	23. července 2023	Jasy, Rumunsko	antuka	Dalila Jakupovićová	Irina Baraová Monica Niculescuová	6–4, 6–4

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (4 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	duben 2023	Osijek, Chorvatsko	antuka	Tena Lukasová	7–5, 6–2
2.	červenec 2023	Horb am Neckar, Německo	antuka	Anna Gabricová	5–7, 6–2, 6–3
3.	srpen 2023	Cordenons, Itálie	antuka	Alexandra Ignatiková	6–3, 6–4
4.	říjen 2023	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Romero Gormazová	2–6, 6–4, 7–5

Čtyřhra (18 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	duben 2018	Tučepi, Chorvatsko	antuka	Nefisa Berberovićová	Tena Lukasová Saara Oravová	6–3, 6–3
2.	červenec 2018	Prokuplje, Srbsko	antuka	Lea Boškovićová	Barbara Bonićová Jelena Stojanovicová	6–0, 3–6, [10–7]
3.	prosinec 2018	Solarino, Itálie	koberec	Kristina Novaková	Melissa Moralesová Kirsten-Andrea Weedonová	6–3, 7–6(4)
4.	prosinec 2018	Ortisei, Itálie	tvrdý	Kristina Novaková	Verena Hoferová Simona Waltertová	6–4, 7–5
5.	duben 2019	Tabarka, Tunisko	antuka	Nefisa Berberovićová	Émeline Dartronová Marie Téminová	4–6, 6–3, [10–7]
6.	květen 2019	Tučepi, Chorvatsko	antuka	Nefisa Berberovićová	Tamara Maleševićová Antonia Ružićová	6–2, 6–2
7.	červen 2019	Banja Luka, Bosna a Hercegovina	antuka	Nefisa Berberovićová	Barbora Miklová Elena Milovanovićová	6–1, 6–3
8.	srpen 2019	Cordenons, Itálie	antuka	Nika Radišićová	Martina Caregarová Lisa Sabinová	6–3, 7–5
9.	březen 2022	Palmanova, Španělsko	antuka	Nina Potočniková	Angelica Moratelliová Aurora Zantedeschiová	7–5, 6–3
10.	květen 2022	Split, Chorvatsko	antuka	Lea Boškovićová	Mana Kawamurová Funa Kozakiová	4–6, 6–1, [10–2]
11.	květen 2022	Warmbad-Villach, Rakousko	antuka	Lea Boškovićová	Miharu Imanišiová Kanako Morisakiová	3–6, 6–3, [11–9]
12.	červen 2022	Tarvisio, Itálie	antuka	Lea Boškovićová	Ilona Georgiana Ghioroaieová Oana Georgeta Simionová	6–1, 6–7(5), [10–7]
13.	červenec 2022	Perugia, Itálie	antuka	Valerija Strachovová	Ángela Fita Boludová Angelica Moratelliová	bez boje
14.	březen 2023	Touraine, Francie	tvrdý (h)	Justina Mikulskytė	Chiara Schollová Anita Wagnerová	6–4, 6–0
15.	duben 2023	Split, Chorvatsko	antuka	Lina Gjorčeská	Nika Radišićová Tara Würthová	6–1, 6–4
16.	květen 2023	Otočec, Slovinsko	antuka	Dominika Šalková	Mariana Dražićová Emily Webleyová-Smithová	7–5, 6–3
17.	červen 2023	Tarvisio, Itálie	antuka	Dominika Šalková	Nika Radišićová Anita Wagnerová	6–2, 7–6(5)
18.	říjen 2023	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Justina Mikulskytė	Nuria Brancacciová Angelica Moratelliová	7–6(6), 6–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veronika Erjavec na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Veronika Erjavecová na Instagramu