Veronika Erjavecová
Veronika Erjavecová | |
---|---|
Stát | ![]() |
Datum narození | 30. prosince 1999 (25 let) |
Místo narození | Postojna, Slovinsko |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 270 193 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 240–140 |
Tituly | 0 WTA, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 168. místo (20. května 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2024) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2024) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2024) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 145–69 |
Tituly | 0 WTA, 3 WTA 125, 22 ITF |
Nejvyšší umístění | 120. místo (20. května 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 22. listopadu 2024
Veronika Erjavecová (* 30. prosince 1999 Postojna[1]) je slovinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dvacet dva ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2024 na 168. místě a ve čtyřhře v témže datu na 120. místě.[3]
Ve slovinském týmu Billie Jean King Cupu debutuje v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. V základní skupině proti Austrálii prohrála po boku Milićové čtyřhru s párem Kimberly Birrellová a Storm Hunterová. Slovinky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[4]
Ze Středomořských her 2018 v Tarragoně si odvezla bronzovou medaili po výhře nad Italkou Luciou Bronzettiovou.[5]
Tenisová kariéra
Na okruhu ITF debutovala v srpnu 2017, když na turnaji v srbské Vrnjačce Banje dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Japonce Sacuki Takamurové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2018, když ovládla s Bosňankou Nefisou Berberovićovou čtyřhru na turnaji v Tučepi s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na stejné chorvatské události se v roce 2019 poprvé probojovala do singlového finále túry ITF, v němž podlehla nejvýše nasazené Češce Johaně Markové. S Berberovićovou opět triumfovaly ve čtyřhře.[6][7][2]
Do hlavní soutěže okruhu WTA 125 poprvé zasáhla na červencovém Jasy Open 2023 v rumunském Jasy. Ve dvouhře prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry porazila osmdesátou sedmou hráčku žebříčku Pannu Udvardyovou z Maďarska, než ji zastavila Darja Astachovová ze třetí světové stovky. V deblové soutěží získala titul s krajankou Dalilou Jakupovićovou po finálové výhře nad nejvýše nasazenými Rumunkami Irinou Baraovou a Monicou Niculescuovou. V utkání využily šest ze sedmi brejkbolových příležitostí.[8][9][2]
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | listopad 2024 | Cali, Kolumbie | antuka | ![]() | 3–6, 3–6 |
Čtyřhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | červenec 2023 | Jasy, Rumunsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 2. | leden 2024 | Canberra, Austrálie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–4 |
Vítězka | 3. | listopad 2024 | Cali, Kolumbie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(4) |
Tituly na okruhu ITF
Kategorie okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50/W40 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (6 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2023 | Osijek, Chorvatsko | W25 | antuka | ![]() | 7–5, 6–2 |
2. | červenec 2023 | Horb am Neckar, Německo | W25 | antuka | ![]() | 5–7, 6–2, 6–3 |
3. | srpen 2023 | Cordenons, Itálie | W60 | antuka | ![]() | 6–3, 6–4 |
4. | říjen 2023 | Santa Margherita di Pula, Itálie | W25 | antuka | ![]() | 2–6, 6–4, 7–5 |
5. | duben 2024 | Koper, Slovinsko | W75 | antuka | ![]() | 6–4, 6–3 |
6. | červen 2024 | Horb am Neckar, Německo | W35 | antuka | ![]() | 7–5, 6–0 |
Čtyřhra (22 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2018 | Tučepi, Chorvatsko | W15 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
2. | červenec 2018 | Prokuplje, Srbsko | W15 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 3–6, [10–7] |
3. | prosinec 2018 | Solarino, Itálie | W15 | koberec | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(4) |
4. | prosinec 2018 | Ortisei, Itálie | W15 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–5 |
5. | duben 2019 | Tabarka, Tunisko | W15 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–3, [10–7] |
6. | květen 2019 | Tučepi, Chorvatsko | W15 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
7. | červen 2019 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | W15 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
8. | srpen 2019 | Cordenons, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–5 |
9. | březen 2022 | Palmanova, Španělsko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
10. | květen 2022 | Split, Chorvatsko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–1, [10–2] |
11. | květen 2022 | Warmbad-Villach, Rakousko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–3, [11–9] |
12. | červen 2022 | Tarvisio, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–7(5), [10–7] |
13. | červenec 2022 | Perugia, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
14. | březen 2023 | Touraine, Francie | W25 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–0 |
15. | duben 2023 | Split, Chorvatsko | W40 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
16. | květen 2023 | Otočec, Slovinsko | W40 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
17. | červen 2023 | Tarvisio, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(5) |
18. | říjen 2023 | Santa Margherita di Pula, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(6), 6–0 |
19. | leden 2024 | Porto, Portugalsko | W50 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–5, [10–8] |
20. | duben 2024 | Koper, Slovinsko | W75 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
21. | květen 2024 | Trnava, Slovensko | W75 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
22. | září 2024 | Pazardžik, Bulharsko | W75 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 3–6, [10–5] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veronika Erjavec na anglické Wikipedii.
- ↑ Veronika Erjavec | Spielerprofil. Kicker [online]. 2024 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. listopadu 2024
- ↑ Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 22. listopadu 2024
- ↑ Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 22. listopadu 2024
- ↑ ZIHERL, Nejc. Veronika Erjavec do brona na sredozemskih igrah! – Teniški svet. Teniški svet [online]. 2018-07-04 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Johana Marková ovládla turnaj $15,000 v Tučepi. www.cztenis.cz [online]. Český tenisový svaz, 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Veronika Erjavec klonila v finalu turnirja posameznic ITF v Tučepih, osvojila pa turnir v konkurenci dvojic. www.teniska-zveza.si [online]. 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Bogdan defeats Begu in all-Romanian final to win Iasi 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Veronika Erjavec Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Veronika Erjavecová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).