Verticiliové vadnutí

Verticiliové vadnutí je houbová choroba rostlin způsobená houbami rodu přeslenatka Verticillium je uváděn původce Verticillium dahliae z čeledě Plectosphaerellaceae ale také přeslenatka běločerná (Verticillium albo-atrum).

• EPPO kód pro verticiliové vadnutí, patogen Verticillium dahliae - VERTDA^[1]
• EPPO kód pro verticiliové vadnutí, patogen Verticillium albo-atrum - VERTAA ^[2]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením Verticillium dahliae používáno více rozdílných názvů, například Verticillium albo-atrum var. caespitosum nebo Verticillium albo-atrum var. tuberosum.^[3]

Verticiliové vadnutí napadá 300 druhů dvouděložných rostlin. Jednoděložné rostliny a kapradiny jsou proti chorobě imunní.

• u starších dřevin řídké olistění a částečné odumírání koruny

^{[L 1]}

• dlouhé oválné, šedé, nahnědlé skvrny na stonku
• listy žloutnou a usychají
• stonek je „hranatý“
• hnědé, ucpané cévní svazky na řezu
• celkové hnědnutí a nekrózy
• jednostranné (polovina listu) žloutnutí, vadnutí. a zasychání napadených listů
• kořeny černají

První příznaky napadení se objevují v květnu. Ve spodní třetině stonku se tvoří dlouhé oválné, šedé, nahnědlé skvrny. Napadení se šíří vzhůru. Listy žloutnou a usychají, někdy jen z poloviny listové čepele. Náhlé vadnou části nebo celé rostliny. Stonek zasychá a je hranatější, cévní svazky jsou na řezu tmavé.^[4]

Záměna je možná s jinými původci odumírání kořenů, zejména houbou Leptosphaeria maculans nebo Sclerotinia sclerotiorum. Typické pro verticiliové vadnutí je výrazně černé zbarvení kořenů.^[4]

Poškození se vyskytuje nepravidelně. Škody však mohou být mimořádně významné. Poškozovány jsou vnímavé druhy (javor, jasan, kaštanovník, lípa...) které odumírají během několika let po výsadbě.^{[L 1]}

K vyklíčení jsou mikrosklerocia stimulována kořenovými exsudáty. Je předpoklad, že verticilium často napadá rostliny, které jsou poškozené stresem. Teploty nepřekračující průměr 21-25 °C usnadňují infekci. Patogen proniká do kořenů náchylné rostliny v oblasti prodlužovacího růstu. Mycelium napadá xylemové tracheje, kde se tvoří konidie. Kolonizace cévního systému nastává, když jsou konidie unášeny v rostlině vodou nahoru. Jak napadená rostlina stárne, houba se rozvětvuje přes kortikální pletiva a tvoří mikrosklerocia. Ta jsou uvolněna do půdy z rostliny.^[5]

U jahodníku Verticillium v květnu až červenci při vysokých teplotách a dlouhodobém suchu vyvolává vadnutí starších okrajových listů, přičemž srdéčkové listy zůstávají tmavozelené. Napadené rostliny vytvářejí velké množství postranních kořenů a květních poupat, plody však nedozrávají. Na průřezu středního válce je vidět několik zhnědlých prstenců cévních svazků, kvůli nimž rostliny zaostávají v růstu. ^[6]

Půdou, s částmi rostlin a výpěstky. Když se dostane na pole, rozšiřuje se závlahovou vodou, infikovanými rostlinnými zbytky a částečkami půdy z nástrojů a mechanizace používaných na poli. Patogen do rostlin proniká poraněními na kořenech a větvích.^{[L 1]} Houba přežívá v půdě na rostlinných zbytcích nebo ve formě drobného, jako semeno vypadajícího mikrosklerocia, která vydrží v půdě až pět let.^[4] Podle jiných informací může na poli přežívat ve formě mikrosklerocia 12-14 let.^[5]

Ohroženy jsou více porosty rostoucí na špatně zpracovaných, mikrobiálně málo aktivních půdách, které jsou nedostatečně zásobené živinami. Největší škody vznikají ve vlhkých letech na těžších půdách, kdy je půda v červnu trvale mokrá a kořeny trpí nedostatkem vzduchu. Napadení patrně zvyšují larvy květilek, které povrchově poškozují kořeny.^[4]

Ochranou je široký osevní postup a likvidace posklizňových zbytků. U dřevin vyloučení poranění a výměna velkého objemu zeminy.^{[L 1]} Chemická ochrana fungicidy není možná. V případě opakovaných silných poškození je nutné omezit pěstování náchylných rostlin v dané lokalitě.

Proti chorobě se lze bránit pěstováním zdravé sadby a rezistentních kultivarů. Mohou být vybírány odrůdy druhů s vyšší odolností, u řepky jsou to například Arot, Exagone, Goya, Benefit a Labrador. Náchylné odrůdy řepky jsou Recordie, DK Exfile, Oksana a Sitro. ^[7]

K silně náchylným odrůdám jahodníku patří např. 'Elsanta', 'Tenira' a 'Elvira', k málo náchylným 'Senga Sengana' a 'Redgauntlet'.^[6]

Ve většině situací neefektivní.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Verticiliové vadnutí na Wikimedia Commons
• (česky)popis
• (anglicky)pestinfo.org