Verušičky (zámek)

Verušičky
Nádvoří
Nádvoří
Základní informace
Slohnovogotika
Výstavbapolovina 16. století
Přestavba18. a 19. století
StavebníkVolf ze Štampachu
Současný majitelTFARMA
Poloha
AdresaVerušičky 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Verušičky
Verušičky
Další informace
Rejstříkové číslo památky27389/4-1128 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verušičky jsou zámek ve stejnojmenné obciokrese Karlovy Vary. Dochovaná podoba pochází z novogotické přestavby, která proběhla v devatenáctém století. Zámek stojí uprostřed vesnice a od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Věrušičky původně patřily k panství zámku Luka, ale v polovině šestnáctého století je získal Volf ze Štampachu, který zde založil nové panství s tvrzí doloženou poprvé v roce 1556. Když Volf roku 1557 zemřel, statek zdědila jeho dcera Anna, ale o majetek se musela nejprve soudit se svým strýcem Kryštofem ze Štampachu.[2] Sama se provdala ze Sezimu Miřkovského ze Stropčic a spolu prodali panství v roce 1601 Jáchymu Ondřeji Šlikovi. V dalších letech se vystřídali tři majitelé: Prokop Dvořecký z Olbramovic, od roku 1605 Štěpán Šlik a Fabián Šebestián Pröllhofer z Perkersdorfu, který je koupil roku 1608 a připojil k Lukám,[3] ke kterým patřily až do roku 1711.[4]

Od osmnáctého století se majitelé rychle střídali. V roce 1711 panstí koupil hrabě František Helfried Voračický z Paběnic, ale už o čtyři roky později je získal František Ladislav Josef Nesslinger ze Schelchengrabenu. Dalšími vlastníky se stali Marie Alžběta Kfelířováze Zakšova (1741), František Xaver Putz z Brandenbachu (1758), František Antonín Nostic (1774), Friedrich Nostic, Kašpar Friedrich Josef z Overschie (1798) a po něm jeho syn Renatus. Nosticové nechali starou tvrz přestavět na barokní zámek. V roce 1810 panství získal Karel z Thysebaertu se synem Augustem a od roku 1830 patřilo malostranskému měšťanovi Janu Antonínovi Hladíkovi a po něm jeho Neteři Antonii z Neubergu.[5]

Dále se v držení statku vystřídali manželé Josef a Vilhelmina Hetzelovi[5] a karlovarský městský stavitel Josef Waldert, který zámek koupil 24. ledna 1908 za 180 760 zlatých. Na zámku žil s manželkou a dětmi. Před koncem první světové války, 4. dubna 1918, pak zámek daroval synu Josefovi a jeho manželce Martě, roz. Deimlingové. Syn panství prodal za druhé světové války, 11. dubna 1942, Meldioru Dresserovi.[6] Jemu byl o tři roky později zabaven.[7] Ve druhé polovině dvacátého století zámek využíval státní statek, jehož nedbalá údržba vedla k devastaci budovy, a dokonce k částečnému zřícení přístavku severního křídla.[5]

Stavební podoba

Předchůdcem zámku byla tvrz, která se částečně dochovala ve zdivu severního křídla. Tvořila ji patrová obdélná budova o rozměrech 27 × 18 metrů se zdmi silnými až 1,5 metru. V jejím přízemí byla chodba, kuchyně a po stranách chodby dvě dvojice dalších místností. Podle starých popisů měly místnosti klenby, které však byly odstraněny nejspíše během barokní přestavby. Při ní vzniklo také patrové východní křídlo s novým schodištěm do patra, v průčelí severního křídla byl postaven rizalit a přízemní místnost v severozápadním nároží získala valenou klenbu s trojbokými výsečemi. Nový vstup s dvojramenným schodištěm byl zřízen na jižní straně budovy.[8] V devatenáctém století zanikly při novogotické přestavbě téměř všechny klenby, schodiště před jižním průčelím nahradil balkon a dvě nároží severního křídla ozdobily osmiboké věžičky.[5]

Přístup

Zámek stojí uprostřed vesnice, ale veřejnosti není přístupný. Přes vesnici ani jejím blízkým okolím nevedou žádné turistické trasy ani cyklotrasy.[9]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 138628 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Verušičky, s. 577. Dále jen Úlovec 2005. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Verušičky, s. 381. 
  4. Úlovec 2005, s. 578
  5. a b c d Úlovec 2005, s. 581
  6. HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Josef Waldert – městský stavitel, s. 46–50. 
  7. Úlovec 2005, s. 578–579
  8. Úlovec 2005, s. 579–580
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215. 
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Verušičky, s. 576–581. Dále jen Úlovec 2005. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Verušičky - zámek.jpg
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: