Vesce (Budíškovice)

Vesce
Oboustranně obestavěná silnice vedoucí na náves.
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Budíškovice
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°4′49″ s. š., 15°33′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	86 (2021)[1]
Katastrální území	Vesce u Dačic (3,78 km²)
PSČ	380 01
Počet domů	39 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vesce
Další údaje
Kód části obce	180394
Kód k. ú.	780391
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesce je malá vesnice, část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Budíškovic. Je zde evidováno 39 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 92 obyvatel.^[4] Pošta Dačice, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Horní Slatina. V roce 1850 měla 184 obyvatel, katastr obce měl výměru 380 ha. V současné době má 42 domů (je zde evidováno 39 adres^[3]) a cca 100 obyvatel, konkrétně v roce 2011 zde trvale žilo 92 obyvatel.^[4]

Vesce leží v katastrálním území Vesce u Dačic o rozloze 3,78 km².

Poloha

Obec leží v malém údolí Strážovského potoka, v severním výběžku Jemnické kotliny a před úpatím břehů Slatinských kopců. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 494 m.

Název

Tvar Vesce se vyvinul pravidelným hláskovým vývojem ze staršího Vesca (ženského rodu), zdrobněliny obecného ves. Názvy obce v písemných pramenech: 1356 villam dictam Wescze, 1671 Wescže, 1846 Wescze, 1872 Wescze bei Datschitz, Vesce u Dačic, 1885 Wesce, od 1942 Vesce.^[5]

Pečeť

Pečeť o průměru 15 mm byla používaná v 18. i 19. století má v oválném pečetním poli zobrazenou lodičku a v ní veslující postavu a nad tím kapitálou písmena D a W.

Historický vývoj

Starší dějiny

Ves patřila k Borku a poprvé se uvádí v roku 1356,^[6] kdy jí Pešek z Borku prodal za 80 kop gr. Mikuláši a své snaše Anně z Knínic. Roku 1370 Detřich, Smil a Svach, bratři z Knínic, nejprve povolili sestře Dorotě prodat její věnný lán ve Vesci Alexandrovi, faráři v Budči a pak roku 1373 témuž prodali i ves Vesce. Po Alexandrově smrti měla ves připadnout Oldřichovi a Janovi z Heraltic. Oldřich pak prodal ves roku 1385 Mikuláši (Mikeši) z Hobzí prodal Heřmanovi ze Strachonic a Koňasovi z Knínic. Václa z Marejže dostal od svého bratra Jana ze Strachonína, jeho majetek ve Vescích, když zde koupil dvůr s rybníčky od Milosty z Heršic. Roku 1464 se spolčil Václav z Marejže se svými dětmi na ves a poplužní dvůr ve Vesci. Dcerou Václava z Marejže byla Kateřina, která po otci zdědila Vesce a roku 1499 přijala na spolek svého manžela Bohouše ze Zvole. Roku 1539 prodali a roku 1542 zapsali tvrz a ves Třebětice, Vesce, Újezd Lesonice a díl Loukovic Václavu Chroustenskému z Malovar. Ten prodal roku 1547 Třebětice s tvrzí a Vesce Volfovi st. krajíři z Krajku, nejvyššímu purkrabí pražskému k Dačicím. Albrecht Krajíř z Krajku na Dačicích zapsal své manželce Magdaléně z Vřesovic na svém zboží vsi Třeběticích, Vescích a Manešovicích 1 000 kop nad věno. Před rokem 1610 se ves Vesce ale stala součástí budíškovského panství, když byla s dačickým panstvím směněna za pustou ves Zahrádky. Od té doby sdílela s budíškovickým panstvím jeho osudy až do roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Vescích 12 usedlostí, z toho zůstalo za války obsazeno 7 a 5 zpustlo. Ve Vsi byl 1 láník a 5 pololáníku. Podle tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Vescích 384 měr. orné půdy, 6,7 měr. zahrad a 4,3 pastvin. Z luk bylo ročně 32 a čtvrt fůry sena, z rybníků byly 2 kopy štik. Ve vsi bylo 12 sedláků, kteří se 2 voly 6 dnů v týdnu a 1 domkář s pěší robotou 3 dny v týdnu. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Vescích 191 obyvatel, z toho 94 mužů a 97 žen ve 28 domech a 41 domácnostech. Z nich se 37 živilo zemědělstvím a 4 živnostmi. Ve vsi bylo 12 pololáníků s 23 a 28 jitry půdy, 3 dominikánské 1 až 9 jitra s 12 domkářů bez půdy. Byl zde vrchnostenský dvůr. Chovalo se zde 55 volů, 41 krav, 17 kusů mladého dobytka a 15 vepřů. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 1 kráva, 1 kus mladého dobytka a 1 vepř. Desítky se odváděli panství Budíškovice. Z Vesců se jezdilo na týdenní robotní trhy do Dačic. Ve vsi byl dům pojištěn proti ohni.

Správní začlenění obce od roku 1850

Vesce byly do roku 1849 součástí panství Budíškovice ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresního soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny okresnímu úřadu v Dačicích. Po roce 1868 byly veřejná správa a soudnictví odděleny, po roce 1919 šlo o okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž, což trvalo až do roku 1945.

Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byly Vesce s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo do zrušení okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002.

V polovině roku 1974 byly Vesce spojeny s obcí Budíškovice. Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji. V soudní správě náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1882 měla obec 30 domů a 190 obyvatel, roku 1900 30 domů a 175 obyvatel, roku 1921 30 domů a 175 obyvatel, roku 1930 38 domů a 200 obyvatel, roku 1947 40 domů a 185 obyvatel, roku 1950 41 domů a 173 obyvatel, roku 1970 35 domů a 125 obyvatel, roku 1982 32 domů a 97 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. století

Ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva živila zemědělstvím. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kovář, 1 obchodník se smíš. zbožím. K roku 1924 se uvádí dvůr a správa lesního revíru velkostatku Budíškovice Wallisů, živnostmi: 1 kovář a podkovář, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 14 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikovaná připojením na síť ZME Brno roku 1932.

JZD vzniklo roku 1958, v roce 1963 bylo sloučeno s JZD Budíškovice a roku 1975 do JZD 1. máj Budíškovice. Nyní převládající zaměstnání je zemědělství, v obci jsou dva soukromí zemědělci.

Spolky

V obci působí sbor dobrovolných hasičů.

Památky a pamětihodnosti obce

Na návsi je zvonička a kamenný kříž.

Galerie

• 

  Jeden z památných stromů Vesecké duby

• 

  Cesta

• 

  Zvonička

 Odkazy

Reference

Literatura 

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 700–702. 3
• Pozemkové knihy od roku 1782 v MZA Brno, matriky od roku 1658 v SOA Třeboň, urbář nezachován

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vesce na Wikimedia Commons
• Vesce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Vesce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích