Veselí nad Lužnicí II
| Veselí nad Lužnicí II | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Malé náměstí s kaplí svatého Floriána | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Veselí nad Lužnicí |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′15″ s. š., 14°42′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 296 (2021)[1] |
| Katastrální území | Veselí nad Lužnicí (16,65 km²) |
| PSČ | 391 81 391 82 |
| Počet domů | 765 (2011)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Veselí nad Lužnicí II | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 405221 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veselí nad Lužnicí II (do roku 1943 samostatné město Mezimostí nad Nežárkou německy Mesimost an der Naser) je severovýchodní část města Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Je tvořena územím města na pravém břehu Lužnice (s výjimkou části ostrova mezi Nežárkou a jejím ramenem Degárkou), jehož dopravní osou je třída Československé armády (po níž je vedena silnice II/603, dříve I/3 – E55). Historickým jádrem je Malé náměstí s Pivovarským dvorem a kaplí svatého Floriána. V této části města se nachází též nádraží Veselí nad Lužnicí (dříve Veselí-Mezimostí[3]), které je významnou železniční křižovatkou na České Budějovice, Třeboň, Tábor a Jindřichův Hradec, a sídelní celek Tyršova čtvrť na opačné straně železničních tratí.
Je zde evidováno 960 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 2337 obyvatel.[5]
Veselí nad Lužnicí II nemá samostatné katastrální území, leží společně s Veselím nad Lužnicí I v katastrálním území Veselí nad Lužnicí.[6]
Historie
Tvrz v Mezimostí, při soutoku Lužnice a Nežárky. byla poprvé zmiňována ve 14. století. Páni z Mezimostí se nazývali Jeníkové, později se vystřídali různí majitelé, včetně Rožmberků. Na městečko bylo povýšeno Petrem z Rožmberka roku 1494. V 19. století se nádraží v Mezimostí stalo jednou z nejvýznamnějších českých železničních stanic a obec svým rozvojem předstihla Veselí (Veselí nad Lužnicí však zůstávalo soudním okresem třeboňského okresu politického). Roku 1890 postihla město povodeň a strhla všechny mosty. Na město bylo Mezimostí nad Nežárkou povýšeno císařem roku 1908. Snahy o spojení s Veselím se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. 1. 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.[7] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádném ze zdejších oficiálních místních názvů, jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.
Na nádraží Veselí-Mezimostí byl v sobotu dopoledne 21. prosince 1918 uvítán místní honorací, představiteli tehdejšího třeboňského politického okresu a veselského soudního okresu prezident republiky T. G. Masaryk, na své triumfální cestě zpět do osvobozené vlasti. Pronesl tam poděkování za vřelé uvítání, vybídl k práci a krátkým proslovem oslovil shromážděné zástupy občanů. Osobní přivítání prezidenta Masaryka na přeplněném nádražním prostoru provedli veselský starosta Alois Kolín a bývalý poslanec vídeňské říšské rady probošt Jan Vacek. [8]
Obrázky
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Pivovarský dvůr (s bývalou radnicí města Mezimostí-vpravo) na Malém náměstí
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Třída Čs. armády
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Třída Čs. armády
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Škola
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Železniční a autobusové nádraží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Supermarket Pramen nedaleko nádraží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Kino
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Nový supermarket Penny Market
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Veselí n. L. – nádraží, pohlednice z roku 1906
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-25.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 219.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
- ↑ Z historie města, Veselí nad Lužnicí, vytvořeno 4. 3. 2004, poslední verze 10. 12. 2007
- ↑ Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselí nad Lužnicí II na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Veselí nad Lužnicí na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Malé náměstí 12 (Pivovarský dvůr) a 13 (Veselské služby).
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Malé náměstí, kaple svatého Floriána z roku 1715, sakristie a věž přistavěny roku 1862.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády, od školy k nádraží, v popředí křižovatka s ulicí Karla IV.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády 552, kino a trafika.
.jpg)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády 903, Penny Market, od křižovatky s ulicemi Jateční a Jindřichohradecká.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády 669, supermarket Pramen.cz.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády, autobusové a železniční nádraží.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády 210, základní škola.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Veselí nad Lužnicí II, okres Tábor. Třída Čs. armády, od Žižkovy k Roháčově.