Vesmír (časopis)

Vesmír
časopis pro šíření vědy přírodní, země- a národopisné
Úvodní strana časopisu Vesmír z roku 1871
Základní informace
Datum založení	1871
Jazyk	čeština, slovenština
Periodicita	měsíčník, časopis
Formát	A4 (207 × 295 mm)
Země původu	Česko Česko
Sídlo redakce	Vesmír, s.r.o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Náklad	10 000 výtisků
Cena	94 Kč
Klíčové osoby
Majitel	Vesmír, s.r.o.
Vydavatel	Vesmír, s.r.o.
Šéfredaktor	Ondřej Vrtiška
Odkazy
ISSN	0042-4544
Číslo ČNB	cnb000356666
Web	Oficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesmír je nejdéle vycházející český měsíčník popularizující výsledky aktuálního výzkumu (zejména přírodovědného) a informující o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy.^[1] Mezinárodní standardní číslo seriálové publikace (ISSN) je 0042-4544.

Motto

"Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným."
(Vesmír 1, 1, 1871/1)

Historie

Časopis založil student medicíny Václav F. Kumpošt.^[2] První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871.^[3] Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i během komunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.

První číslo Vesmíru^[4] mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazoval, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 převzal vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.

Roku 1907 přestal Vesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popud Aloise Rašína roku 1923. Ujal se ho Bohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobaly slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]". Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.

Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru – Dr. Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a od roku 1945 jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel. Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.

Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi." Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.

Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravě Vesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof. Radim Kettner. Výkonným redaktorem se stal Miroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešel Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přišla i první barevná obálka a první barevné přílohy.

Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stal Bohumil Bílek.^[5] V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace si Vesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy. Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobil svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.

V březnu 1990 odešel na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od roku 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150. výročí svého vzniku.

V roce 2020 se stal novým šéfredaktorem Vesmíru Ondřej Vrtiška.

Kritika

Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2007 redakci časopisu Vesmíru zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu“.^[6]

Redakční rada

Složení redakce v roce 2023:

• Ondřej Vrtiška, šéfredaktor
• Ivan Boháček, redaktor, jednatel Vesmír, s. r. o.
• Stanislav Vaněk, jednatel Vesmír, s. r. o.
• Eva Bobůrková, redaktorka
• Zora Göthová, redaktorka
• Pavel Hošek, redaktor
• Marek Janáč, redaktor

Složení redakční rady v roce 2023:

• prof. MUDr. Michal Anděl, medicína
• Mgr. Ivan Boháček, fyzika
• RNDr. Václav Cílek, geologie
• prof. RNDr. Jan Černý, biologie
• doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., virologie
• RNDr. Pavel Duda, Ph.D., biologie
• Mgr. Matyáš Fendrych, Ph.D., rostlinná fyziologie
• doc. RNDr. Vladimír Ferák, molekulární biologie
• RNDr. Martin Ferus, Ph.D., chemie
• prof. RNDr. Jaroslav Flegr, parazitologie, taxonomie
• Dr. et RNDr. Daniel Frynta, Ph.D., biologie
• Mgr. Anna Fučíková, Ph.D., fyzika
• RNDr. Emil Ginter, DrSc., racionální výživa
• RNDr. Jan Havlík, Ph.D., chemie
• prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc., zoologie
• prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., psychiatrie
• Ing. František Houdek, vědní publicistika
• Ing. Marek Hudík, Ph.D., ekonomie
• doc. MUDr. Přemysl Jiruška, neurofyziologie
• Mgr. Jan Kolář, botanika
• prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc., fyzika
• prof. RNDr. Oldřich Lapčík, CSc., biochemie
• doc. Marie Lipoldová, CSc., molekulární biologie
• prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., medicína
• prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., astronomie
• prof. RNDr. Jaroslav Petr, biologie
• doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., paleoekologie
• RNDr. Jan Robovský, Ph.D., biologie
• Mgr. Cyril Říha, Ph.D., architektura
• RNDr. Jiří Sádlo, botanika
• prof. RNDr. et Bc. Petr Slavíček, Ph. D., fyzikální chemie
• prof. RNDr. David Storch, Ph.D., ekologie
• prof. RNDr. Zuzana Storchová, Ph.D., molekulární biologie
• RNDr. Petr Šíma, DrSc., imunologie, embryologie
• prof. Ing. Ondřej Šráček, DrSc., geochemie, geologie
• Mgr. Jan Toman, Ph.D., biologie
• MUDr. Jan Trnka, Ph.D., medicína
• Mgr. Jan Turek, Ph.D., archeologie
• Mgr. Marek Vácha, Ph.D., etika
• RNDr. Stanislav Vaněk, biologie
• prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc., fyzika
• prof. Ing. Štefan Vilček, CSc., molekulární biologie
• prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziologie
• RNDr. Vladimír Wagner, Ph.D., fyzika
• RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., fyziologie
• prof. RNDr. Jan Zrzavý, biologie

V minulosti byly členy redakční rady mimo jiné tyto osobnosti:

• prof. RNDr. Ivo T. Budil, antropologie
• doc. PhDr. Václav Břicháček
• doc. RNDr. a Dr. rer. nat Fatima Cvrčková
• doc. RNDr. Jiří Fiala, matematika, logika
• RNDr. Jiří Grygar
• doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D.
• MUDr. Miroslav Holub
• RNDr. Petr Horáček
• prof. Ing. Petr Jirounek, CSc., neurofyziologie
• RNDr. Igor Kapišinský, CSc., astronomie
• prof. RNDr. Milan Mareš, teorie informace, kognitivní vědy (30. 5. 1943 – 25. 7. 2011)
• doc. RNDr. Anton Markoš, CSc.
• PhDr. Veronika Maxová, publicistika
• prof. RNDr. Ladislav Miklós, DrSc., ekologie
• prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc., fyzika
• prof. RNDr. Zdeněk Neubauer, CSc.
• prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
• Ing. Ivo Proks, DrSc., chemie (16. 6. 1926 – 21. 10. 2011)
• prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., medicína
• doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., životní prostředí, zemědělství
• Mgr. Antonín Vítek, CSc., kosmonautika
• Ing. Josef Vavroušek, CSc.
• a další.

Odkazy

Reference

Související články

• Živa (časopis)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vesmír na Wikimedia Commons
• Domovské stránky Vesmíru
• On-line dostupné ročníky 1873 až 1903
• Digitální archiv časopisu Vesmír (1875-1907) v digitální knihovně Kramerius NK ČR.