Vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice ISS v srpnu 2009

Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru. Na rozdíl od kosmické lodi nejsou kosmické stanice uzpůsobeny pro přistání na Zemi. Pro dopravu lidí a materiálu na stanici a z ní je tedy zapotřebí jiného dopravního prostředku. Vesmírná stanice je zařízena pro střednědobé pobyty, od několika týdnů, měsíců až po roky.

Obvykle slouží jako laboratoř, pozorovatelna Země s lidskou posádkou nebo může být také použita jako základna pro další lety do Sluneční soustavy. V poslední době byla také cílem několika kosmických turistů.

První plány

Autorem prvního návrhu na orbitální stanici byl v roce 1895 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Tvarem připomínal činku. Počítal v ní s vytvořením umělé gravitace, v jedné části měla být strojovna, v druhé obytné místnosti a v propojovací části měl být skleník s rostlinami.

Další projekty publikovali vědci v SSSR v roce 1950 (Šternfeld), o něco později v USA usazený Wernher von Braun, v roce 1960 další projekt předložily americké firmy Martin a Douglas Aircraft.[1].

Vesmírné stanice

Nerealizované projekty

Řada projektů byla detailně připravena k realizaci, k níž však nedošlo a byly předčasně zrušeny.

  • Space Base
  • Program MOL – nerealizovaný projekt vojenské observatoře USA na orbitě Země
  • Zvezda – sovětský projekt stanice OS-1 z roku 1965
  • Freedom – nerealizovaná stanice Spojených států amerických, projekt se stal základem pro výstavbu ISS
  • Mir 2 – nerealizovaný následovník stanice Mir, zrušený po připojení Ruska k projektu ISS

Realizované projekty

  • Saljut – řada sovětských stanic, odvozená od stanic Almaz
  • Skylabamerická vesmírná stanice
  • Almaz – sovětské vojenské stanice
  • Mir – nejznámější sovětská/ruská vesmírná stanice
  • ISS – aktivní mezinárodní vesmírná stanice
  • Tchien-kung – aktivní čínská vesmírná stanice
Vesmírná staniceVypuštěnaVstup do atmosféryDnů v použitíCelkem posádky
a návštěvníků
PříletyHmotnost
(kg)
Na oběžné drázeObydlenáPilotovanéNepilotované
Saljut 119. duben, 1971
01:40:00 UTC
11. říjen, 19711752432018 425
Saljut 2
(Almaz 1)
4. dubna 1973
9:00:00 UTC
23. května 197355000018 500
Skylab14. květen, 1973
17:30:00 UTC
11. červenec, 1979
16:37:00 UTC
2 24917193077 088
Saljut 3
(Almaz 2)
25. červen, 1974
22:38:00 UTC
24. leden, 19752131521018 500
Saljut 426. prosinec, 1974
04:15:00 UTC
3. únor, 19777709242118 500
Saljut 5
(Almaz 3)
22. červen, 1976
18:04:00 UTC
8. srpen, 19774126742019 000
Saljut 629. září, 1977
06:50:00 UTC
29. červenec, 19821 76468333161419 000
Saljut 719. duben, 1982
19:45:00 UTC
7. únor, 19913 21681626121519 000
Mir19. únor, 1986
21:28:23 UTC
23. březen, 2001
05:50:00 UTC
5 5114 5941373968124 340
ISS20. listopad, 1998
21:28:23 UTC
91258414*266 (mnozí opakovaně)[2]*111*152*419 455
Tchien-kung 129. září, 2011
13:16:03 UTC
2. dubna, 20182377216218 500
Tchien-kung 215. září, 2016
14:04:06 UTC
19. července, 20191129272119 500
Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS)29. dubna, 2021
03:32:15 UTC[3]
9117821865~ 70 000

Odkazy

Reference

  1. TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. 13-767-76. Kapitola Orbitální stanice, s. 295–298. 
  2. Visitors to the Station by Country. NASA [online]. NASA, 2023-03-03 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18. (anglicky) 
  3. První dvě čínské vesmírné stanice skončily v oceánu. Poslední konkuruje ISS Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/cina-vesmir-tchajkonaut-orbitalni-stanice-nebesky-palac-raketa-dlouhy-pochod.A220726_141558_tec_vesmir_vse. Technet [online]. iDNES, 2022-08-03 [cit. 2023-04-03]. Roč. 2022. Dostupné online. 

Literatura

  • PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sts128approachesiss.JPG
Photo of the international Space Station taken from Discovery on STS-128, notice that PMA-3 has been moved from Node 1 Nadir to Node 1 port.