Vesna

Viktor Vasněcov, Vesna Krasna, 1885

Vesna je slovanské poetické pojmenování pro jaro a jeho personifikaci, v obecném povědomí je však Vesna často považována za slovanskou bohyni jara, někdy ztotožňovanou s Ladou. To, že Slovanům bylo známo božstvo tohoto jména a funkce, je zpravidla považováno za neprokazatelné,[1] zcela vymyšlené[2] nebo je Vesna vykládána jako postava z pozdního folklóru.[3][4]

Východní Slované

V Rusku a Bělorusku je jaro zpravidla personifikováno v podobě krásného mladíka zvaného Jarilo, objevuje se však také ženské zosobnění zvané právě Vesna. Je spojena s písněmi zvanými „vesňanky“ a slavností Krásná Horka (Krasnaja Gorka, doslova spíše Červená Horka) konanou na Velikonoční neděli.[5]

Slovinsko

Slovinská etnoložka Monika Kropej ztotožňuje Vesnu s Marjeticí (Markétou), partnerkou Zeleného Juraje, nazývaného také Vesnik, v lidových písních. Považuje ji za mladou bohyni, známou také pod jménem Deva či Mare, dceru Peruna a Mokoš, která se objevuje v mýtu o přemožení draka.[6] Na jiném místě však Vesnu a Marjetici rozlišuje, první považuje za partnerku Zeleného Juraje, druhou Kresnika.[7]

Připomíná také vesne, ženské bytosti podobné vílám, které v únoru, dříve nazývaném také vesnar, přinášeli plodnost a spojuje s postavou Pehtry, slovinské obdoby Perchty.[8] Žily v krásných palácích na vrcholcích hor, které opouštěly právě jen v únoru. Ve slovinském folklóru byla víra v ně živá ještě na konci Druhé světové války.[3]

Odraz v kultuře

Vesna a Morana v moderním podání

V 19. století se Vesna začala objevovat především v literatuře. Příkladem je umělá pověst Poslední pohanka Josefa Kajetána Tyla nebo Staré pověsti české:

„V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara.“
— Alois Jirásek, Staré pověsti české – O Čechovi[9]

Užita je také v básni Boleslava Jablonského:

„

Sličná Vesna kvítím pluje,
Kolem ní se bůžci koří;
Hóra poupy rozvinuje,
Bůžci vůni s barvou tvoří.

“
— Boleslav Jablonský: Básně smíšené, Vesna[10]

Další

  • Vesna je slovanské ženské jméno.
  • Vesna byl časopis zaměřený na umění vzniklý v roce 1851.
  • Vesna je název ženského vzdělávacího spolku, který vznikl roku 1870 v Brně.
  • Josef Růžička ve své nekritické práci Mýty a báje starých Slovanů spojuje Vesnu s prvním jarním bleskem a jako bílou paní zvanou „Velkokočka“ s kouzelnými studánkami.[11]
  • V pohádkové knize Ivana Hudce Báje a mýty starých Slovanů je Vesna bohyní jara a lásky, sestrou Moreny a milenkou boha Peruna. Ten je jí každé jaro natolik okouzlen, že se zadívá do jejích krásných očí, upustí své kopí, čímž způsobí první jarní blesk. První jarní bouřka zahajuje jaro. Bohyně Vesna je proto v tomto obraze spojena s jarními květy a je ztvárněna jako jemná božská bytost s dlouhými vlasy. [12]
  • Arteterapeutka Zuzana Řezáčová Lukášková ji považuje za slovanský archetyp panny využitelný pro práci s archetypy a při práci s ženským cyklem. Nabízí možnost pracovat s touto bohyní jako se symbolem ženskosti, jemnosti, zranitelnosti, ale také síly, která se hodí pro zahájení nových projektů a životních etap. [13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Vesna
  2. ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 101. 
  3. ↑ a b c https://www.posta.si/zasebno-site/filatelijabilteni/Bilten%20%C5%A1t.%2056.pdf
  4. ↑ a b https://www.posta.si/zasebno/znamke-in-filatelija/galerija/postna-znamka/68594/Slovenska-mitologija-Vesna
  5. ↑ https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Kr%C3%A1sn%C3%A1_Horka
  6. ↑ KROPEJ, Monika. Supernatural Beings from Slovenian Myth and Folktales. Ljubljana: ZRC Publishing, 1990. ISBN 978-961-254-428-7. S. 47. 
  7. ↑ KROPEJ, Monika. Supernatural Beings from Slovenian Myth and Folktales. Ljubljana: ZRC Publishing, 1990. ISBN 978-961-254-428-7. S. 57. 
  8. ↑ KROPEJ, Monika. Supernatural Beings from Slovenian Myth and Folktales. Ljubljana: ZRC Publishing, 1990. ISBN 978-961-254-428-7. S. 52. 
  9. ↑ JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959. Kapitola O Čechovi, s. 9–16. 
  10. ↑ JABLONSKÝ, Boleslav. Básně. Praha: J. Pospíšil, 1864. Báseň Vesna. 
  11. ↑ RŮŽIČKA, Josef; ŠINDLÁŘOVÁ, Irena. Mýty a báje starých slovanů. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-132-9. 
  12. ↑ HUDEC, Ivan. Báje a mýty starých slovanů. Praha: Slovart, 1994. ISBN 80-7145-110-X. 
  13. ↑ Zuzana Řezáčová Lukášková, Slovanské bohyně v nás, časopis Regenerace, č. 4, 2012
  14. ↑ ŘEZÁČOVÁ LUKÁŠKOVÁ, ZUZANA, 1983-. Bohové a bohyně v nás : práce se slovanskými bohy a bohyněmi pro lepší žití. Vydání první. vyd. Brno: [s.n.] 175 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7413-324-4, ISBN 80-7413-324-9. OCLC 949212773 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Весна-Красна.jpg
Весна-Красна
Zbruch Idol.jpg
The Zbruch Idol (sometimes identified as Światowid) found in Ukraine propably represents four old Slavic deities and other symbolism
Morana & Vesna.jpg
Autor: Ivana Rezek, Licence: CC BY-SA 2.5 se
Morana & Vesna