Vespersaurus
Vespersaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 90 až 85 miliony let | |
---|---|
Fosilie distální části pravé nohy vespersaura. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | teropodi (Theropoda) |
Infrařád | ceratosauři (Ceratosauria) |
Nadčeleď | Abelisauroidea |
Čeleď | Noasauridae |
Podčeleď | Noasaurinae |
Rod | Vespersaurus Langer et al., 2019 |
Typový druh | |
Vespersaurus paranaensis Langer et al., 2019 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vespersaurus byl rod malého teropodního dinosaura, žijícího na území jižní Brazílie v období rané svrchní křídy (asi 90 až 85 milionů let před současností).[1]
Výskyt
Obýval pravděpodobně pouštní oblasti a byl k tomuto způsobu života přizpůsoben. Fosilní otisky podivných úzkých stop, objevené již v 70. letech 20. století v oblasti Cruzeiro de Oeste, mohly být vytvořeny právě tímto dinosaurem nebo jeho přímým evolučním předkem.[2] Domovinou tohoto dinosaura byla pravděpodobně obří pravěká poušť zvaná Botucatu, která existovala již mnohem dříve v období jury.[3]
V sedimentech geologického souvrství Botucatu byly objeveny také fosilní otisky stop dalších obratlovců, jako jsou například různé druhy ještěrů.[4] V roce 2023 byl ze stejného geologického souvrství popsán také nový dinosauří ichnotaxon (představující fosilní stopy rychle běžícího teropoda), který byl na počest amerického paleontologa Jamese Farlowa popsán jako Farlowichnus rapidus.[5]
Popis a objev
Jednalo se o menšího (jen asi 1,5 metru dlouhého a kolem 15 kg vážícího) dravého dinosaura z čeledi Noasauridae. Jeho fosilie byly objeveny v tzv. geologické skupině Bauru (souvrství Rio Paraná) a formálně byly popsány týmem paleontologů v červnu roku 2019.[6] Zajímavým anatomickým rysem je funkční jednoprstost (monodaktylie), což znamená, že při chůzi spočívala hmotnost těla tohoto dinosaura na jediném prstě obou zadních končetin.[7]
Ve stejném ekosystému žil také další noasauridní teropod rodu Berthasaura, formálně popsaný roku 2021.[8]
Zařazení
Vespersaurus spadal podle provedené fylogenetické analýzy do kladu (podčeledi) Noasaurinae. Blízkým příbuzným druhu V. paranaensis byl zřejmě argentinský noasaurid druhu Velocisaurus unicus.
Odkazy
Reference
- ↑ Gabriel Gonzalez Barbosa, Max Cardoso Langer, Neurides de Oliveira Martins & Felipe Chinaglia Montefeltro (2023). Assessing the palaeobiology of Vespersaurus paranaensis (Theropoda, Noasauridae), Cretaceous, Bauru Basin – Brazil, using Finite Element Analysis. Cretaceous Research. 105594. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105594
- ↑ https://phys.org/news/2019-06-desert-dwelling-carnivorous-dinosaur-brazil.html
- ↑ Maria Izabel Lima de Manes, Rafael Costa da Silva & Sandro Marcelo Scheffler (2021). Dinosaurs and rivers on the edge of a desert: A first recognition of fluvial deposits associated to the Botucatu Formation (Jurassic/Cretaceous), Brazil. Journal of South American Earth Sciences. 103339. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103339
- ↑ Buck, P. V.; et al. (2022). Lacertoid tracks from the Botucatu Formation (Lower Cretaceous) with different locomotor behaviors: A new trackmaker with novel paleoecological implications. Journal of South American Earth Sciences. 103825. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.103825
- ↑ Leonardi, G.; et al. (2023). Farlowichnus rapidus new ichnogen., new ichnosp.: A speedy and small theropod in the Early Cretaceous Botucatu paleodesert (Paraná Basin), Brazil. Cretaceous Research. 105720. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105720
- ↑ Max Cardoso Langer; et al. (2019). A new desert-dwelling dinosaur (Theropoda, Noasaurinae) from the Cretaceous of south Brazil. Scientific Reports 9, Article number: 9379. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-45306-9
- ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 158)
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-2021-novy-objeveny-ptakojester.A220121_142228_veda_vse
Literatura
- Geovane Alves de Souza, Marina Bento Soares, Arthur Souza Brum, Maria Zucolotto, Juliana M. Sayão, Luiz Carlos Weinschütz & Alexander W. A. Kellner (2020). Osteohistology and growth dynamics of the Brazilian noasaurid Vespersaurus paranaensis Langer et al., 2019 (Theropoda: Abelisauroidea). PeerJ. 8: e9771. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9771
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vespersaurus na Wikimedia Commons
- Článek o objevu (portugalsky)
- Článek o objevu a popisu (portugalsky)
- Článek na blogu B. Switeka Laelaps (anglicky)
- Článek o vespersaurovi na webu National Geographic (anglicky)
- Článek na webu Prehistoric Beast of the Week (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Jednoprstý dinosaurus z pouště. OSEL.cz [online]. 7. srpna 2019. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Max Cardoso Langer, Neurides de Oliveira Martins, Paulo César Manzig, Gabriel de Souza Ferreira, Júlio César de Almeida Marsola, Edison Fortes, Rosana Lima, Lucas Cesar Frediani Sant’ana, Luciano da Silva Vidal, Rosangela Honório da Silva Lorençato & Martín Daniel Ezcurra, Licence: CC BY 4.0
Holotype right pes of Vespersaurus paranaensis gen. et sp. nov. (MPCO.V 0065d1). (a) Distal end of metatarsal II-IV in dorsal view. (b) Distal part of digit II in lateral view. (c) Distal part of digit IV in lateral view. (d) Entire foot as preserved in lateral view. Anatomical abbreviations: ed, extensor depression; fd, flexor depression; lcp, lateral collateral pit; mc, lateral crest; plg, proximolateral groove; vg, vertical groove; vlg, ventral
lateral groove; vm, ventral margin.