Vestec (hora)

Vestec
Vestec od jihovýchodu
Vestec od jihovýchodu
Vrchol668 m n. m.
Prominence107 m ↓ severně od Ždírce[1]
Izolace8,7 km → Zadní Hradiště
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poznámkanejvyšší hora CHKO Železné hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŽelezné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Souřadnice49°45′4″ s. š., 15°45′50″ v. d.
Vestec
Vestec
Horninapararula, migmatit
PovodíDoubrava (řeka), Chrudimka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vestec je vrchol s nadmořskou výškou 668,0 m[2] a nejvyšší bod v Chráněné krajinné oblasti Železné hory,[3] v rámci regionálního členění georeliéfu významný bod Kameničské vrchoviny[4] na jihozápadním hřbetu Sečské vrchoviny v pohoří Železných hor.[5]

Zaměřený trigonometrický bod (č. 13 triangulačního listu 2305 České státní trigonometrické sítě) s názvem „Na Babyloně“ a žulovým geodetickým označníkem s nivelací 668,01 m n. m.[6] se nachází na ploše zemědělsky obdělávaného pole na katastrálním území obce Slavíkov (v části Horní Vestec) v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.

Geomorfologie a přírodní poměry

Vrch kuželovitého tvaru se široce zaobleným vrcholem leží na hlavním hřebeni pohoří Železných hor (geomorfologický celek), v jejich jihovýchodní části pojmenované Sečská vrchovina (geomorfologický podcelek) a na území jejího hlavního a horopisně nejvyššího geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina.[7]

Okrajové svahy na jihozápadním úbočí prudce klesají do údolí ve směru na Kladruby, k severovýchodu na Možděnice jen pozvolně v linii jihozápad – severovýchod, ve směru ukloněné klínové kry geomorfologického celku Železných hor.[8]

Samotný vrchol je plochý s táhlým příkrým hřbetem, jež se prudce zvedá jako celý jihozápadní okraj Železných hor z údolí řeky Doubravy, která protéká zhruba 4 km od vrcholu Mariánským údolím na katastrálním území obce Libice nad Doubravou.

Geologické podloží vrchu tvoří pararula a migmatit, na severním svahu též rula, na východním amfibolit a jihozápadně od vrcholu písčito-hlinitý až hlinito-písčity sediment.[9]

V letech 1953 – 1956 probíhal ve vrcholové části geologický průzkum na uranové rudy a jiné suroviny, avšak pro malou vydatnost ložiska nedošlo k těžbě. Ústí průzkumné těžební šachty kryje železobetonová deska s letopočtem jejího zbudování (1956) a hornický symbol zkříženého mlátku (druh kladiva) a želízka (nástroje se zaostřením k rozmělňování horniny). V místě jsou již jen nepatrné pozůstatky po průzkumné těžbě, většinou zakryté travním porostem a náletovými dřevinami.

V okolí vrcholu se těžila načervenalá rula, používaná pro stavbu silnic a počátkem 20. století se dobývala i hlína na výrobu cihel.[10]

Zajímavost

Vestec je někdy uváděn nepřesně jako nejvyšší vrchol Železných hor bez uvedení chráněné krajinné oblasti. Geomorfologický celek s názvem Železné hory je však rozlohou rozsáhlejší a územním vymezením[7] se nekryje s hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[11]

V údolí mezi vrcholy Vestec v Kameničské vrchovině, přesněji však Babylón (604 m) a Barchanec (624 m) ve Stružinecké pahorkatině, protéká Barchanecký potok, levostranný přítok Slubice, odvádějící vody do řeky Chrudimky pod Jasným Polem. Do údolí s Barchaneckým potokem a průtočným rybníkem Jánuš[12] (též Januš) klade například geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920–2006) jihovýchodní hranici Železných hor ve své poslední práci z roku 1997 vydané pod titulem „Železné hory očima geologa“.[13]

V případě územního vymezení Železných hor, v jihovýchodní hranici uváděné v citovaném díle, by byl Vestec skutečně nejvyšším vrcholem Železných hor.

Výstup na vrchol

Vrcholová část Vestce je snadno dostupná od rozcestníku s turistickou žlutě značenou trasou v Horním Vestci po zpevněné místní komunikaci v prudkém stoupání mezi obydlími, poslední stavení je zhruba 85 m od vrcholu.

Ve vrcholové části stojí stožár televizního zesilovače, podle kterého lze Vestec z dálky snadno rozeznat. Výškový trigonometrický bod (Na Babyloně)[6] leží v zemědělsky obdělávaném poli zhruba 130 m od stožáru televizního zesilovače a 150 m od polní cesty (již bez turistické značené trasy) v úseku Horní Vestec – Barovice.[6]

Vestec je vyznačen v turistické mapě Železné hory vydané v edici Klubu českých turistů, mapový list č.45.[10]

Rozhledová místa

Vrcholová část Vestce poskytuje široký rozhled do krajiny zejména východním až západním směrem.[8]

Nejširší rozhledové místo je na jihozápadním svahu, kterým je vedena místní silniční komunikace Horní Vestec – Barovice s cyklistickou trasou č. 4187 a turistickou žlutě značenou trasou Klubu českých turistů, směřující k vrcholu Spálava[14] (662,9 m n. m., významný bod Kameničské vrchoviny[2]), na hlavním hřebeni pohoří Železných hor. Ze silnice (cyklistické, turistické trasy) pohled do údolí s řekou Doubravou v Mariánském údolí u městyse Libice nad Doubravou a soutokem s potokem Barovka nad Přírodní rezervací Svatomariánské údolí. Lokalita je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, převážně již na území geomorfologického okrsku Doubravská brázda.[7]

Částečně viditelné město Chotěboř s okolím v krajinné oblasti Chotěbořské pahorkatiny a z několika míst silnice v jiho-jihozápadním směru zalesněný Sobíňovský hřbet.[7]

Ve vrcholové části z polní cesty vedoucí ze sídelní lokality Horní Vestec směrem na Barovice vyhlídka do krajiny východním až jižním směrem. Při běžné viditelnosti lze identifikovat na východo-jihovýchodě především výrazné vrcholy Přední Hradiště (693,0 m n. m.) a Zadní Hradiště (682,0 m n. m.) nad Studnicemi,[15] na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina, na jihovýchodě vrchol Barchanec (624,0 m n. m.)[16] se zalesněným pásmem nad Stružincem a také málo výrazný pahorek Babylón (603,6 m n. m.)[17] nad obcí Rovný, na území geomorfologického okrsku Stružinecká pahorkatina.

Vzdálenost některých míst od vrcholu

Fotogalerie

  • Vestec se širokým vrcholem na hlavním hřebeni Železných hor ze svahu Zadního Hradiště nad Studnicemi

    Vestec se širokým vrcholem na hlavním hřebeni Železných hor ze svahu Zadního Hradiště nad Studnicemi

  • Železobetonová deska zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce

    Železobetonová deska zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce

  • Vyznačený letopočet (1956) na povrchu železobetonové desky je rokem ukončení geologického průzkumu a zakrytí ústí průzkumné šachty

    Vyznačený letopočet (1956) na povrchu železobetonové desky je rokem ukončení geologického průzkumu a zakrytí ústí průzkumné šachty

  • Hornický symbol zkříženého „mlátku a želízka“ na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce

    Hornický symbol zkříženého „mlátku a želízka“ na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce

  • Trigonometrický bod s názvem Na Babyloně a terénním patníkem s nivelací 668,01 m n. m. ve vrcholové části Vestce

    Trigonometrický bod s názvem Na Babyloně a terénním patníkem s nivelací 668,01 m n. m. ve vrcholové části Vestce

  • Vestec, reliéf vrcholu při západu slunce

    Vestec, reliéf vrcholu při západu slunce

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 486. 
  3. ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Správa CHKO Železné hory: Geomorfologie [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-25. 
  4. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 211. 
  5. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: vrchol Vestec a okolí [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Přehledová mapa bodových polí [online]. [cit. 2016-09-19]. Vestec - trigonometrický bod č. 13. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa: Vestec a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česká geologická služba. Geologická mapa: Horniny [online]. [cit. 2016-09-19]. Vestec (vrchol) a okolí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. 
  10. ↑ a b Klub českých turistů. Železné hory: Turistická mapa. 6. vyd. Praha: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapa v měřítku 1:50 000. 
  11. ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. CHKO Železné hory: charakteristika a mapa [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: kompozice s vrcholy Vestec – Babylón – Barchanec [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ VODIČKA, Jindřich; POŠMOURNÝ, Karel; SVOBODA, Karel. Železné hory očima geologa. 1. vyd. Litomyšl: Invence, 1997. 67 s. ISBN 80-902052-5-9. S. 7, 8. Společnost přátel Železných hor: Sborník prací č. 5. 
  14. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Spálava (663 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c Turistická mapa: vrcholy Přední Hradiště (693 m), Zadní Hradiště (682 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Barchanec (624 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Turistická mapa: vrchol Babylón (606 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: vrchol Homole (583 m) a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160927 - 02.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Detail hornického symbolu zkříženého mlátku a želízka na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce v Železných horách.
Vestec (vrchol), CZ170305-095.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec je zeměpisné jméno (oronymum) vrcholu s nadmořskou výškou 668,0 m v geomorfologickém celku Železných hor, nejvyšší vrchol Chráněné krajinné oblasti Železné hory a významný bod Kameničské vrchoviny. Foto lokace: Česko, Kraj Vysočina, obec Slavíkov.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160927 - 03.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Ve vrcholové části Vestce v Železných horách leží trigonometrický bod č. 13 s názvem Na Babyloně a terénním patníkem s nivelací 668,01 m n.m. na ploše zemědělsky obdělávaného pole. Ke stožáru televizního zesilovače s mobilním zařízením u jeho paty (v záběru vlevo) směřuje místní zpevněná komunikace z Horního Vestce (katastrální území obce Slavíkov, okres Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina, Česko). Po ní je vedena turistická žlutě značená trasa Klubu českých turistů. Dřeviny v záběru rostou podél polní cesty pokračující směrem na Barovice, která je rozhledovým místem zhruba ve výseči od Hlinska k jihu, dobře viditelné jsou například vrcholy Předního a Zadního Hradiště nad Studnicemi. Vrchol Vestec je nejvyšším bodem v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160920 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec je zeměpisné jméno (oronymum) vrcholu s nadmořskou výškou 668 m v Železných horách (v záběru uprostřed se širokým zaobleným vrcholem). Je významným výškovým bodem Kameničské vrchoviny (hlavního a horopisně nejvyššího geomorfologického okrsku, jednoho ze čtyř, v Sečské vrchovině) a nejvyšším vrcholem na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V některých zdrojích je uváděn jako nejvyšší bod Železných hor, avšak z pohledu platného geomorfologického regionálního členění georeliéfu Česka, tomu tak není. V historii pohledu na územní vymezování Železných hor lze zaznamenat tři zásadní informace. 1. Bývalý Geografický ústav Československé akademie věd v Brně v roce 1987 vydal Zeměpisný lexikon ČR (Hory a nížiny), ve kterém v rámci územního vymezení Železných hor byl jako jejich nejvyšší bod uváděn vrchol Pešavy s nadmořskou výškou 697,0 m na katastrálním území Jeníkova v okrese Chrudim, dnes v Pardubickém kraji. 2. S územním vymezením Železných hor na jihovýchodní hranici, laicky řečeno za linii Ždírec nad Doubravou - Hlinsko - Skuteč, za kterou leží vrchol Pešavy, nesouhlasil například geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920-2006), který se zabýval výzkumem v oblasti Železných hor. V roce 1997 publikoval v rámci sborníku prací nazvaném „Železné hory očima geologa" (vydala Invence Litomyšl pro Společnost přátel Železných hor) svůj pohled na územní vymezení Železných hor, v rámci kterého by Vestec byl skutečně jeho nejvyšším vrcholem. 3. Na základě dalšího zkoumání a následné úpravy hranic geomorfologického celku Železné hory byl v roce 2006 publikován nový Zeměpisný lexikon ČR (Hory a nížiny) ve 2. vydání Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin, spoluautoři Břetislav Balatka a kolektiv), ve kterém je uváděn nově i nejvyšší bod geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina (a na tzv. opravném lístku ve zmíněné publikaci v části týkající se pohoří Železných hor) vrchol U oběšeného s nadmořskou výškou 737 m na katastrálním území Svratouchu v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Závěr : z pohledu geomorfologie Železné hory na jihovýchodě ve svých územních výběžcích dosahují za tzv. laickou linii jihovýchodní hranice Železných hor a sice k Vojnovu Městci (za Ždírec nad Doubravou), Herálci a Svratce (za Hlinsko) a k Pusté Kamenici a Proseči (za Skuteč), kde sousedí s geomorfologickým celkem Hornosvratecká vrchovina.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160914 - 02.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec (668 m n.m.), významný výškový bod Kameničské vrchoviny v Železných horách byl počátkem 50. let v bývalém Československu podroben geologickému průzkumu na uranové rudy a jiné suroviny. Ve vrcholové části byla vybudována těžní věž a z ní byla hloubena důlní šachta, která měla na povrchu ústí v místě, kde je od konce roku 1956 železobetonová deska s letopočtem (1956) a hornickými symboly (zkřížené symboly mlátku a želízka, neboli svého druhu kladiva a zaostřeného nástroje na rozmělnění horniny používaných v dávné minulosti havíři při dúlních pracech). Pro málo vydatné ložisko zájmových hornin, nebyla nikdy jejich těžba na vrcholu Vestce zahájena. V minulosti se však v okolí těžila načervenalá rula, která byla používána jako stavební kámen při budování silnic a dobývala se hlína na pálení cihel. Dnes kromě zabetonované průzkumné šachty a dvou betonových patek, ke kterým byla ocelovými lany připevněna těžní věž, už nic jiného dolování hornin na Vestci nepřipomíná. Zbytky horniny jsou zakryté travním porostem a náletovými dřevinami, které ve vrcholové části Vestce lemují polní cestu Horní Vestec - Barovice.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160914 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec (668,0 m n.m.) je nejvyšší vrchol Chráněné krajinné oblasti Železné hory a významný výškový bod Kameničské vrchoviny a také Sečské vrchoviny v pohoří Železných hor na území Česka. Leží na katastrálním území obce Slavíkov v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Při západu slunce zvýrazňují sluneční paprsky reliéf vrchu kuželovitého tvaru s jeho široce zaoblenou vrcholovou částí s porostem dřevin, ze kterých vyčnívá stožár televizního zesilovače. Ten stojí na konci zpevněné místní komunikace, po které je vedena turistická značená trasa směřující zleva od Horního Vestce. Dále pokračuje jen polní cesta (bez turisticky značené trasy) směrem na Barovice. Zaměřený výškový trigonometrický bod č. 13 státního triangulačního systému se žulovým geodetickým označníkem nazvaným Na Babyloně s kótou 668,01 m n.m. ve vrcholové části Vestce se nachází na ploše zemědělsky obdělávaného pole zhruba 130 m od stožáru televizního zesilovače severozápadním směrem. Foto: vzdálenost 730 m ke stromořadí, střed záběru ve směru výškového trigonometrického bodu.
Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160927 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Detail vyznačeného roku 1956 na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce v Železných horách.