Vetřelci a volavky (film)
| Vetřelci a volavky | |
|---|---|
| Země původu |  Česko |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 26 |
| Žánr | dokument |
| Scénář | Pavel Karous, Rozálie Kohoutová |
| Režie | Rozálie Kohoutová |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Pavel Karous, Jaroslava Brychtová, Miloslav Chlupáč, Jiří Novák, David Černý |
| Produkce | Mikuláš Novotný, koproducent Radim Procházka a Česká televize 2008 |
| Hudba | Tomáš Dvořák |
| Kamera | Jan Šuster |
| Střih | Adam Patyk |
| Zvuk | Vítek Jíra, Ladislav Greiner |
| Architekt | animace a plakát Jan Gemrot |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 2. prosince 2008, ČT2 |
| Vetřelci a volavky na ČSFD, Kinoboxu, FDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vetřelci a volavky je krátký dokumentární film České televize, který vznikl v roce 2008 za účasti Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Dokumentární film je zaměřen na současný stav výtvarných uměleckých děl umístěných ve veřejném prostoru v období normalizace v letech 1968–1989, a na to, do jaké míry se proměnilo jejich okolí. Pátrá po historii jednotlivých děl a po osudu jejich tvůrců. Ukazuje, že mezi nevkusnými a kýčovitými výtvory se dá nalézt kvalitní realizace renomovaných tvůrců.[1]
Ohlasy
- Umělecká díla umístěná ve veřejném prostoru v období normalizace v letech 1968–1989 mapuje projekt Vetřelci a volavky.
- Roku 2013 vyšla kniha Vetřelci a volavky autora Pavla Karouse. Kniha získala čestné uznání v soutěži Schönste Bücher aus aller Welt, která více než 50 let oceňuje knihy s nejlepší výtvarnou podobou.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Vetřelci a volavky. In: ČSFD. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Vetřelci a volavky. In: Stavbaweb.cz. ČTK. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
Literatura
- KAROUS, Pavel, ed. a JANKOVIČOVÁ, Sabina. Vetřelci a volavky: atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989) = Aliens and herons: a guide to fine art in the public space in the era of normalisation in Czechoslovakia (1968-1989). Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 459 s. ISBN 978-80-7467-039-8.
- KAROUS, Pavel, ed. Vetřelci a volavky: atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989) = Aliens and herons: a guide to fine art in the public space in the era of normalisation in Czechoslovakia (1968-1989). Překlad Lawrence Wells a Magdalena Wells. Druhé, revidované a rozšířené vydání. V Praze: Pavel Karous, 2015. 467 stran. ISBN 978-80-260-9094-6.
Externí odkazy
- Vetřelci a volavky v Česko-Slovenské filmové databázi
- KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky (internetová mapa) [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- Vetřelci a volavky na stránkách České televize
- Vetřelci a volavky – databáze uměleckých děl
- Veřejná plastika v Praze – Galerie hlavního města Prahy, Online sbírky
- Umění pro město – Katalog veřejné plastiky na území Prahy
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“