Višeň obecná

Višeň obecná
	Višeň obecná
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	růžovité (Rosaceae);
Rod	slivoň (Prunus);
Binomické jméno
	Prunus cerasus; Linné, 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).

Popis

Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. Větvičky jsou na konci převislé, listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité, vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé květy rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května. Višeň kvete na jednoletém dřevě, které po odplození vyholuje. Proto vždy vyžaduje řez po sklizni.

Višně, které se nejčastěji pěstují, jsou děleny do čtyř hlavních skupin:^[1]

amarelky – jsou světle zbarvené višně, lehce zploštělé, mají bezbarvou šťávu. Jejich chuť je nakyslá, hlavní odrůdy jsou Amarelka Královská a Favorit.
kyselky – jsou tmavě zbarvené višně srdcovitého nebo sférického tvaru. Mají tmavou šťávu a jejich chuť je většinou kyselá až natrpklá. Kvůli chuti jsou vhodné spíše na zpracování v kuchyni. Hlavní odrůdou je Morela pozdní.
skleněnky (skleňovky) – jsou světle zbarvené višně, chuť nasládlá.
sladkovišně – jsou tmavé višně, s barvící šťávou. Jejich chuť je navinule sladká. Hlavní odrůdou je Sladkovišeň raná.

Areál rozšíření

Původní oblast výskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.

Pěstování

Lokalita

Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vyšší nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.^[1]

Množení

Obvyklý způsob šíření višní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.^[1]

Půda

Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je výhodné zasít jetel a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vhodné pěstování v písčitých půdách. Je velmi důležité, aby kultivace půdy byla zahájena co nejdříve na jaře, aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.^[1]

Řez

Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté, co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti, je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených nebo zakracování převislých větví.

Hnojení

Otázka vhodnosti hnojení višňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se, že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.^[1]

Sklizeň

Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký višňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.^[1]

Využití

Plody se zpracovávají na kompoty, džemy, šťávy a používají se jako přísada do ovocných koláčů.

V Maďarsku se z plodů višní dělá studená polévka hideg meggyleves.

Višňové dřevo se zpracovává v nábytkářském průmyslu.

10 největších pěstitelů višní v roce 2012
Stát	Produkce (t)	Poznámka
Turecko	187 941
Rusko	183 300	*
Polsko	175 391
Ukrajina	172 800
Írán	105 000	F
Srbsko	74 656
Maďarsko	53 425
USA	38 601
Uzbekistán	34 000	F
Ázerbájdžán	23 085
Svět	1 149 531	A
* = neoficiální údaj \| [ ] = oficiální údaj \| A = neoficiální data či odhad F = odhad FAO Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čerešňa višňová na slovenské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Major Food And Agricultural Commodities And Producers – Countries By Commodity [online]. Fao.org [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.

Literatura

ŘÍHA, Jan. České ovoce: Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1915. 251 s. Dostupné online. - kapitola Třešně a višně, s. 1–116.
VOLÁK, Jan, STODOLA, Jiří a SEVERA, František. Veľká kniha liečivých rastlín. Překlad Ľubica Krajčovičová. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1983. 319 stran.

Související články

Kriek
Hideg meggyleves
Syzygium corynanthum
Vișinată

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň obecná na Wikimedia Commons
Galerie višeň obecná na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo višeň ve Wikislovníku

[fc-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Major Food And Agricultural Commodities And Producers – Countries By Commodity [online]. Fao.org [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály