Višeň plstnatá

Višeň plstnatá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	slivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus tomentosa Thunb., 1784
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višeň plstnatá (Prunus tomentosa) je druh rozsáhlého rodu Prunus původem ze severní a západní Číny (včetně Tibetu) a ruského Sachalinu. Ačkoli se v různých jazycích nazývá „třešeň“ či "višeň" a povrchně se jim i podobá svými plody, je blíže příbuzná se švestkami než pravými třešněmi; v rámci systematiky rodu se řadí do podrodu Prunus a sekce Microcerasus.

Popis

Je to opadavý keř nepravidelného tvaru, vysoký 0,3–3 m (zřídka 4 m) a široký poněkud více. Letorosty jsou plstnaté, kůra starších větví je lysá, lesklá a měděně tmavohnědá až hnědočerná. Listy jsou střídavé, 2–7 cm dlouhé a 1–3,5 cm široké, oválné až opakvejčité, zašpičatělé s nepravidelně pilovitými okraji, drsné, tmavě zelené, nahoře pýřité a dole plstnaté, se žláznatými řapíky. Květy jsou bílé nebo růžové v šarlatovém kalichu, otevírají se na jaře před listy nebo spolu s nimi. Jsou přisedlé, jednotlivé nebo po několika, na šarlatových stopkách a mají 1,5–2,0 cm v průměru. Plodem je sladká, mírně natrpklá peckovice 5–12 mm (zřídka do 25 mm) v průměru, šarlatové barvy, dozrávající počátkem léta, s velkým semenem.^[1][2][3]

Ekologie a rozšíření

Ve svém areálu roste na polostinných či otevřených stanovištích na horských svazích, v lesních pláštích a křovinách. Preferuje vlhčí a kyselejší půdy. Dobře snáší silně kontinentální klima s velkými výkyvy teplot mezi mrazivou zimou a horkým suchým létem, nevhodná je naopak pro pěstování v oblastech s podnebím teplým a vlhkým. Krom svého přirozeného areálu keř zdomácněl i v některých oblastech svého pěstování, jmenovitě v USA, Kanadě, na Sibiři, ve východní Evropě, v Kazachstánu nebo v Koreji.^[4] V České republice byly nalezeny ojedinělé zplanělé exempláře.^[5]

Použití

Rostlina je již dlouho široce pěstována ve východní Asii pro své květy a plody. Do Evropy byla introdukována na Britských ostrovech v roce 1870,^[6] do Spojených států v Arnoldově arboretu v roce 1882.^[7]

Pěstuje se pro řadu účelů. Ovoce je jedlé, je složkou džusu, džemu a vína, může být přísadou v nakládané zelenině a houbách. Pěstuje se také jako okrasná rostlina, ceněná pro své bohaté květy a plody, a je též upravována jako bonsaj. Používá se jako podnož pro ostatní třešně, aby bylo dosaženo zakrslého vzrůstu. V Mandžusku a na středozápadě USA je keř vysazován do živých plotů a jako větrolam. Nevýhodou je náchylnost k houbovým a virovým chorobám (například hnědé hnilobě); často bývá napadána mšicemi.^[1][7]

Pěstuje se pouze několik kultivarů; mezi ně patří 'Graebneriana' (Německo), 'Insularis' (Japonsko a Korea), 'Leucocarpa' (Mandžusko; bílé ovoce) a 'Spaethiana' (Evropa).^[7]

Galerie

• 

  Květy

• 

  Listy

• 

  Plody

• 

  Habitus v přírodě

• 

  Vzhled na jaře

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prunus tomentosa na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň plstnatá na Wikimedia Commons