Via Istrum
Via Istrum[p 1] (česky dunajská cesta, bulharsky дунавски път, dunavski păt) byla římská silnice v severní části balkánského poloostrova. Silnice byla spojnicí z východu na západ podél dolního Dunaje.
Silnice byla postavena za vlády císaře Trajana v 1. století na pravém břehu Dunaje podél dunajské hranice a byla nazývána oficiálně latinsky via Singiduno usque ad Constantinopolim per ripam Danubii. Spojovala stanice, hrady a pevnosti s deltou Dunaje. Na obou březích Dunaje byly postaveny římské vojenské tábory, malé posádky a strážní věže. Kromě toho byly vystavěny civilní osady, většinou pro veterány a bývalé legionáře.
Trasa
Silnice začínala v Noviodunu (Noviodunum ad Istrum) a vedla přes Toesmis,[p 2] Ulmetum, Silistru (Dorostorum), Tutrakan (Transmarisca), Rjachovo (Appiaria), Nove (Novae), Oescus, Orjachovo (Variana), Cibricu (Ciabrus), Ratiarii (Ratiaria), Cuppae, Viminacium, Demessus, Bělehrad (Singidunum) do Sremské Mitrovici (Sirmium).
Prvotní opevnění
První římské tábory postavené v 1. století na dolním Dunaji byly:
- Almus, poblíž města Lom
- Augustae, poblíž vesnice Chărlec (v obštině Kozloduj)
- Dorostrum, nedaleko města Silistra
- Novae, poblíž města Svištov
- Oescus, nebo Colonia Ulpia Oescus (v obštině Guljanci)
- Ratiaria, poblíž vesnice Arčar (v obštině Dimovo)
- Regianum, nedaleko města Kozloduj
- Sexaginta Prista, nedaleko města Ruse
- Singidium, v Bělehradě
- Valeriana, poblíž vesnice Dolní Vadin (v obštině Orjachovo)
- Variana, poblíž vesnice Leskovec (v obštině Vraca)
- Viminatium, ve městě Kostolac
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Виа Иструм na bulharské Wikipedii.
Literatura
- GAMS, Pius B. Die drei ersten Jahrhunderte in Die Kirchengeschichte von Spanien. 1. vyd. Band 1. Řezno: Verlag Georg Joseph Manz, 1862. 422 s. (německy)
- SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Geography. 1. vyd. Band 1. Boston: Little, Brown, and Company, 1854. 2 svazky (908 s.). Dostupné online. Heslo Ciabrus. (anglicky)
- VON BÜLOW, Gerda; DIMITROVA-MILČEVA, Alexandra. Der Limes an der unteren Donau von Diokletian bis Heraklios. In: DEUTSCHES ARCHÄOLOGISCHES INSTITUT. RÖMISCH-GERMANISCHE KOMMISSION. : Vorträge der Internationalen Konferenz Svištov, Bulgarien (1.-5. Septemeber 1998). [s.l.]: NOUS, 1999. (německy)
Média použitá na této stránce
Autor: Cplakidas, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the northern Balkans in the 6th century AD, with the Roman provinces, major settlements and roads.
Autor: Ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Limes in Serbia, Romania and Bulgaria (Donaulimes/system of fortifications representing the boundary of Roman control ; shoreline of the time since Liviu Giosan, et al., “Young Danube delta documents stable Black Sea level since the middle Holocene: Morphodynamic, paleogeographic, and archaeological implications.” Geology 34.9 (2006), 757-760 and “Early Anthropogenic Transformation of the Danube-Black Sea System”, Scientific Reports 2 (2012), 10.1038/srep00582; Luminiţa Preoteasa, et al., “Coastal changes from open coast to present lagoon system in Histria region (Danube Delta).” Journal of Coastal Research 65 (2013), 564-569; Filip Florin, Liviu Giosan, “Evolution of Chilia lobes of the Danube delta: Reorganization of deltaic processes under cultural pressures”. Anthropocene 5 (2014), 65–70; Guénaëlle Bony, et al., “History and influence of the Danube delta lobes on the evolution of the ancient harbour of Orgame (Dobrogea, Romania)”. Journal of Archaeological Science 61 (2015), 186-203; Luminiţa Preoteasa, et al., “The evolution of an asymmetric deltaic lobe (Sf. Gheorghe, Danube) in association with cyclic development of the river-mouth bar: Long-term pattern and present adaptations to human-induced sediment depletion”, Geomorphology 253 (2016), 59–73.
The Roman Empire in 125 under emperor Hadrian. Own work by author (Andrei nacu). NOTE: Barbarian names and locations as in the works of Tacitus (written ca. 100 AD)