Vicco von Bülow

Vicco von Bülow
Vicco von Bülow (2011)
Rodné jméno	Bernhard-Viktor Christoph-Carl von Bülow
Narození	12. listopadu 1923 Brandenburg an der Havel
Úmrtí	22. srpna 2011 (ve věku 87 let) Münsig (Ammerland am Starnberger See)
Místo pohřbení	Friedhof Heerstraße (od 2011)
Alma mater	Gymnázium Eberharda Ludvíka Hochschule für bildende Künste Hamburg
Povolání	komik, kreslíř, herec, spisovatel, scenárista, kabaretiér, filmový herec, televizní herec, televizní moderátor, karikaturista, humorista, scénograf, kostýmní návrhář, režisér a filmový režisér
Rodiče	Johann-Albrecht von Bülow
Významná díla	Die Inhaltsangabe
Ocenění	Grimmeho cena (1968) Dýmkový kuřák roku (1970) Grimmeho cena (1973) Karl-Valentin-Orden (1974) Bavorský řád za zásluhy (1980) Kasselská literární cena (1985) Řád za zásluhy Berlínu (1990) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.loriot.de
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vicco von Bülow, celým jménem Bernhard-Viktor Christoph-Carl von Bülow (12. listopadu 1923, Brandenburg an der Havel – 22. srpna 2011, Münsing) byl slavný německý karikaturista, později režisér a filmový herec. V Německu známý pod uměleckým jménem Loriot. V anketě Unsere Besten (Naši nejlepší), jež byla obdobou britské ankety Greatest Britons (v ČR Největší Čech), a která hledala největší osobnosti německých dějin, skončil na 54. místě.^[1]

Život

Narodil se 12. listopadu 1923 do šlechtické rodiny policejního důstojníka. Manželství rodičů však nebylo šťastné. Pokřtěn byl až 30. prosince. Od roku 1927 vyrůstal s mladším bratrem u prarodičů v Berlíně. O rok později se rodiče rozvedli. V roce 1933 se sourozenci vrátili k otci, ten se rok před tím podruhé oženil. V letech 1934–1938 studoval na gymnáziu Shadow v Berlíně. Po přestěhování rodiny pokračoval na Eberhard-Ludwigs-Gymnasium ve Stuttgartu. Zde získal první zkušenosti jako herec malých rolí a statista v opeře. 8. září 1939 zavedlo Třetí říše tzv. nouzové maturity. Bülow v roce 1941 jako osmnáctiletý složil tuto zkoušku a stal se příslušníkem 3. pancéřové divize na východní frontě. Byl vyznamenán Železným křížem II. a I. třídy. Jeho mladší bratr padl 21. března 1945 při obraně Gorgastu.

Po skončení války pracoval krátce jako dřevorubec. V roce 1946 si doplnil středoškolské vzdělání na Gymnasium Corvinianum v Northeimu. Na radu otce studoval v letech 1947–1948 malířství a grafiku na vysoké škole v Hamburku. Po ukončení studií pracoval jako reklamní grafik v průmyslu. Začal přispívat do humoristických časopisů a stal se v Německu populárním karikaturistou.

V roce 1951 se oženil s Rose-Marie Schlumbom. Z manželství se narodily dvě dcery. Ač srdcem komik, hrál ve válečných filmech Most (1959) a Nejdelší den (1962). V roce 1967 začala jeho spolupráce s televizí. Moderuje magazín Cartoon. V roce 1976 režíroval televizní šestidílný pořad Loriot. Do něj si přivedl svou filmovou partnerku Evelyn Hamannovou. Směs skečů, laskavého moderování, používání triků a zelená pohovka vynesly Loriota s Evelyn Hamannovou v německy mluvících zemích na vrchol popularity.

Věnoval se i klasické hudbě a opeře. V roce 1982 dirigoval humoristický slavnostní koncert k 100. výročí Berlínské filharmonie. Inscenoval opery Marta (ve Stuttgartu), Čarostřelec (v Ludwigsburgu) a Wágnerův Prsten Nibelungův (v Mannheimu). V roce 1988 režíroval film Ödipussi, v roce 1991 film Pappa ante Portas. V obou hrála hlavní ženskou roli Evelyn Hamannová. Po odchodu na odpočinek dával příležitostně rozhovory a účastni se veřejného života. V roce 2008 mu u příležitosti jeho 85. narozenin berlínské Filmové muzeum uspořádalo velkolepou výstavu. Jeho díla dodnes vycházejí s úspěchem na DVD nosičích a stala se klasikou.

Zemřel v noci 22. srpna 2011 ve věku 87 let. Příčinou úmrtí byla stařecká slabost. Je pohřben na lesním hřbitově Heerstraße v Berlíně. Jeho fanoušci mu nosí na hrob gumové kachničky jako připomínku na skeč Dva muži ve vaně.

Galerie

• 

  Loriot roku 1971

• 

  "Veš kamenná", kreslená postavička z Loriotovy parodie na přírodopisné dokumenty

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vicco von Bülow na Wikimedia Commons