Vicente del Bosque
Vicente del Bosque | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
(c) Football.ua, CC BY-SA 3.0 Vicente del Bosque ve finále EURO 2012 | ||||||
Osobní informace | ||||||
Celé jméno | Vicente del Bosque González | |||||
Datum narození | 23. prosince 1950 (72 let) | |||||
Místo narození | Salamanca Španělsko | |||||
Klubové informace | ||||||
Konec hráčské kariéry | ||||||
Pozice | záložník | |||||
Současná funkce | Konec trenérské kariéry | |||||
Profesionální kluby | ||||||
| ||||||
Trenérská kariéra*** | ||||||
| ||||||
Národní týmy jako trenér | ||||||
| ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 3. duben 2021 | ||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství světa ve fotbale | ||
MS 2010 | Španělsko – trenér | |
Mistrovství Evropy ve fotbale | ||
ME 2012 | Španělsko – trenér | |
Liga mistrů UEFA | ||
1999/2000 | Real Madrid – trenér | |
2001/2002 | Real Madrid – trenér | |
Superpohár UEFA | ||
2002 | Real Madrid – trenér | |
Interkontinentální pohár | ||
2002 | Real Madrid – trenér | |
1. španělská fotbalová liga | ||
1974/1975 | Real Madrid | |
1975/1976 | Real Madrid | |
1977/1978 | Real Madrid | |
1978/1979 | Real Madrid | |
1979/1980 | Real Madrid | |
2000/2001 | Real Madrid – trenér | |
2002/2003 | Real Madrid – trenér | |
Španělský superpohár | ||
2001 | Real Madrid – trenér |
Vicente del Bosque (* 23. prosince 1950, Salamanca, Španělsko) je bývalý španělský fotbalista a později fotbalový trenér, považovaný za jednoho z nejlepších trenérů na světě.[1][2] Postupně vedl španělský Real Madrid, turecký Beşiktaş a nakonec španělskou reprezentaci a v souhrnu s nimi vyhrál devět trofejí. Za Real Madrid též nastupoval více než deset let jako hráč a vybojoval devět trofejí – pětkrát španělskou La Ligu a čtyřikrát španělský pohár.[1]
Mezi roky 1999 až 2003 dovedl Real Madrid ke dvěma triumfům v Lize mistrů UEFA a dvěma mistrovským titulům v La Lize. Od roku 2008 do roku 2016 trénoval reprezentaci Španělska, se kterou vyhrál Mistrovství světa 2010 a Mistrovství Evropy 2012. Poté, co na Mistrovství Evropy 2016 Španělé vypadli v osmifinále po prohře s Itálií, oznámil del Bosque, že smlouvu končící 31. července 2016 prodlužovat nebude a ukončí trenérskou kariéru.[3][4]
Vicente del Bosque je jediný trenér, který dokázal vyhrát Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Ligu mistrů UEFA a Interkontinentální pohár.[5]
Trenérská kariéra
Real Madrid
Po ukončení aktivní kariéry fotbalisty se del Bosque věnoval tréninku mládežnických týmů v Realu Madrid, ve kterém strávil podstatnou část kariéry. V listopadu roku 1999 v něj klub svěřil důvěru, když byl propuštěn hlavní trenér „áčka“ John Toshack.[1] Ve svém čtvrtém zápasu v roli kouče odehraném 4. prosince ale zaznamenal ponižující domácí prohru 1:5 proti Realu Zaragoza a prodloužil tak čekání na domácí ligovou výhru, neboť Real Madrid předtím vyhrál až na konci srpna.[6][7]
Po sérii bez ligové prohry prohráli del Bosqueho hráči na začátku února 2:5 na půdě Deportiva La Coruña, které později získalo po sezóně titul.[7] Ve druhé fázi skupin Ligy mistrů musel tým skousnout dvojí porážku s Bayernem Mnichov (2:4, 1:4), spolu s Němci ale nakonec postoupil.[1] Ve čtvrtfinále vyřadil Real obhajující anglický Manchester United a v lize sestavil sérii 11 zápasů bez prohry, tu však ukončil 22. dubna 2000 sestupem ohrožený Racing Santander, když na madridském stadionu Santiago Bernabéu vyhrál 4:2.[7] První semifinálový zápas Ligy mistrů dopadl další prohrou s Bayernem Mnichov, na prohru 1:2 z Německa ale v domácí odvetě Real odpověděl výhrou 2:0 a postupem do finále, ve kterém se poprvé střetly dva týmy z jedné země. Finále v Paříži konané 24. května 2000 rozhodly góly fotbalistů Realu Madrid Fernanda Morientese, Stevea McManamana a Raúla Gonzáleze. Real Madrid tímto porazil Valencii 3:0 a vybojoval svůj v pořadí osmý triumf v Lize mistrů UEFA.[8]
Lorenza Sanze vystřídal v roli klubového prezidenta Florentino Pérez, který zahájil éru tzv. Galácticos, týmu plného hvězdných fotbalistů zaručujících úspěchy na hřišti i mimo něj. Po zvolení Pérez splnil slib a za částku 62 milionů eur přivedl z Barcelony portugalského křídelníka Luíse Figa.[1][9] Brankářskou jedničkou zůstal talentovaný 19letý Iker Casillas, jemuž dával del Bosque přednost před zkušenějším, skoro 30letým Césarem Sánchezem.[10] Dne 25. srpna 2000 se Real Madrid střetl v Superpoháru UEFA s tureckým Galatasaray, ale prohrál 1:2. Ligová kampaň započala v sezóně 2000/01 domácí výhrou nad Valencií 2:1.[11] Mezi opory se zařadil kromě Luíse Figa také defenzivní záložník Claude Makélélé. Na podzim zaregistroval tým několik porážek včetně té v říjnovém El Clásicu, v němž Barcelona ve vypjaté atmosféře okolo Figa zvítězila 2:0 v domácím prostředí.[12] Na konci listopadu tým odcestoval do Japonska pro utkání o Interkontinentální pohár, ve kterém byl ale zdolán argentinskou Bocou Juniors.[13] Real Madrid však jinou listopadovou ligovou výhrou 5:1 proti Las Palmas spustil sérii 12 ligových zápasů bez porážky, která se nestala sérií výher jen kvůli remíze 2:2 proti Realu Valladolid v lednu roku 2001.[9] Od 14. kola již čelo tabulky La Ligy del Bosqueho svěřenci neopustili a na konci sezóny oslavili historicky 28. mistrovský titul. Nejlepší střelec soutěže Raúl s 24 góly obdržel ocenění v podobě trofeje Pichichi.[9] Obhajobu Ligy mistrů znemožnil Bayern Mnichov, jenž v květnovém semifinále dvakrát Real porazil.[1]
Po odchodu klubové ikony Manola Sanchíse do fotbalového důchodu po sezóně 2000/01 se stal kapitánem mužstva Fernando Hierro.[14] Mužstvo posílil záložník Zinédine Zidane, který se postavil na vrchol čtyřčlenné záložní řady v „diamantovém“ rozestavení 4–1–3–2.[1] Ze stran jej podporovali Luís Figo a Santiago Solari, za nimi bránil Makélélé. Na hrotu útoku se del Bosque spoléhal na duo Raúl González—Fernando Morientes. Na krajích obrany nadále působili útok podporující Míchel Salgado a Roberto Carlos.[1] Královský klub navázal na počin z před dvou let a po vyřazení Bayernu Mnichov a Barcelony v playoff Ligy mistrů dokráčel do finále v Glasgow, ve kterém zásluhou vítězného gólu Zidana triumfoval 2:1 nad Leverkusenem.[1] Vedle mistrovského titulu měl Real na dosah též španělský pohár Copa del Rey. Ve finále označovaném El Centenariazo se Real utkal při příležitosti sto let od založení klubu s Deportivem La Coruña na půdě domácího stadionu, ale prohrál a připravil se o možnost získat tento pohár.[1]
V další sezóně del Bosque přidal trofeje ze Superpoháru UEFA a Interkontinentálního poháru, obě získané na podzim roku 2002.[1] Madridské mužstvo – nově čítající brazilského útočníka Ronalda – prohrálo v sezóně La Ligy 2002/03 tři zápasy.[15] Cestu do finále domácího poháru zhatila lednová porážka 0:4 s Mallorcou.[16] V Lize mistrů dosáhlo semifinále, zde bylo ale vyřazeno Juventusem (2:1, 1:3).[16] Třetí mistrovský titul zaručila 22. června 2003 výhra 3:1 nad Athleticem v posledním 38. ligovém kole. Dva dny nato nebyla del Bosquemu prodloužena smlouva, nahradil jej Carlos Queiroz.[15] Na lavičce Realu vyhrál 113 ze 203 zápasů.[1]
Překvapivé rozhodnutí okomentovala britská BBC v názvu článku jako „nejsmolnější“ (The unluckiest manager ever sacked?).[17] Prezident Florentino Pérez a sportovní ředitel Jorge Valdano tah vysvětlili snahou zavést modernější přístup.[16] Éra Galacticos ale spěla ke svému konci – po odchodu del Bosqueho se v Realu vystřídalo několik trenérů, poté co jeho nástupce nezískal v sezóně 2003/04 jedinou trofej. Sám Pérez rezignoval roku 2005.[16]
Španělská reprezentace
Vicente Del Bosque byl oznámen trenérem španělské reprezentace 15. července 2008 a nahradil Luise Aragonése, který zvítězil na Mistrovství Evropy 2008.[18] Premiéra v podobě přátelského utkání proti Dánsku 20. srpna 2008 dopadla pro nového kouče vítězně 3:0.[19] První soutěžní zápas dopadl též vítězně, o domácí výhru 1:0 se proti Bosně v úvodu kvalifikace na Mistrovství světa 2010 postaral útočník David Villa.[20] O čtyři dny později se doma Španělsko vypořádalo s Arménií, když vyhrálo 4:0. Debutu se dočkal mladý nadějný útočník Bojan Krkić.[21] Po kvalifikační výhře 2:1 venku proti Turecku 1. dubna 2009 dorovnal del Bosque počin Brazilce Joãa Saldanha, který dokázal vyhrát prvních devět duelů v roli reprezentačního trenéra.[22]
Na červnovém Konfederačním poháru FIFA v roce 2009 dokráčeli Španělé do semifinále, kde ovšem jejich sérii 15 výher trvající od evropského šampionátu, sérii 35 zápasů bez prohry a zároveň i tu Vicente del Bosqueho ukončili fotbalisté USA, kteří vyhráli 2:0.[23] V souboji o třetí místo vyhrálo Španělsko 3:2 nad Jihoafrickou republikou.[24]
Úvodní skupinové utkání Mistrovství světa v roce 2010 proti Švýcarsku 16. června přineslo překvapení v podobě porážky 0:1.[25] O pět dní později čelilo Španělsko Hondurasu, proti němuž del Bosque nasadil útočníka Fernanda Torrese na místo záložníka Andrése Iniesty a rovněž rychlého a přímočarého křídelníka Jesúse Navase na místo jiného středopolaře Davida Silvy. Absence Iniesty byla dána mimo jiné smrtí fotbalisty Dani Jarqueho, Iniestova blízkého přítele.[1] Zásluhou dvougólového Davida Villy vyhrál tým 2:0, jakkoliv si v utkání vypracoval více dalších šancí.[26] V souboji o postup proti Chile opanovalo po výhře 2:1 skupinu díky gólům Villy a Iniesty a v osmifinále je čekalo Portugalsko.[27]
Úspěchy
- 1× vítěz Mistrovství Evropy (2012)
- 2× vítěz Ligy mistrů UEFA (2000, 2002)
- 1× vítěz Mistrovství světa (2010)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m TEJWANI, KARAN. NINE TROPHIES IN 342 GAMES: THE COLOSSAL LEGACY OF VICENTE DEL BOSQUE. These Football Times [online]. 2018-03-29 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALL, Phil. Greatest Managers, No. 11: Del Bosque. ESPN [online]. 2013-08-06 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fotbalové Španělsko čeká hledání nového trenéra, del Bosque končí, fotbal.idnes.cz
- ↑ http://sport.sme.sk/c/20205678/trenoval-aj-real-madrid-vicente-del-bosque-ukoncil-trenersku-karieru.html (slovensky)
- ↑ HEADSPEATH, Andrew. Vicente del Bosque: The Moustachioed Mister's All-Time Best XI. 90min.com [online]. 2019-07-05 [cit. 2021-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06. (anglicky)
- ↑ El Real Madrid sufre la derrota más humillante de la temporada y mira hacia los puestos de cola. El Mundo (elmundo.es) [online]. 1999-12-04 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c SOCHON, MARK. HOW THE UNFORGETTABLE 1999/2000 LALIGA SEASON HELPED DEFINE SPANISH FOOTBALL’S ERA OF THE UNDERDOG. These Football Times [online]. 2018-05-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1999/2000: Madrid on top of Spain and Europe. UEFA.com [online]. 2000-05-24, rev. 2014-07-03 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c EDWARDS, Dan. WHEN THE ERA OF THE GALACTICOS BEGUN - LA LIGA IN 2000/01. footballcritic.com [online]. 2020-03-29 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 15 years on: Who were Real Madrid's 2002 Champions League winners?. UEFA.com [online]. 2017-05-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Transfermarkt, cit. 2021-04-03
- ↑ FC Barcelona 2-0 Real Madrid. Eurosport.com [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIVAN, JOHN. BOCA JUNIORS AND THE UNFORGETTABLE INTERCONTINENTAL CUP WIN OF 2000. These Football Times [online]. 2017-11-02 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ L, Nick. Real Madrid: Ranking the Top 10 Captains in Club History. Bleacher Report [online]. 2011-04-20 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Vicente del Bosque: The unluckiest manager in the world who led Spain to immortality. 90min.com [online]. 2021-03-11 [cit. 2021-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-07. (anglicky)
- ↑ a b c d HAYWARD, Ben. How Madrid's 2003 loss to Juventus spelled the end of the Galactico era. Goal.com [online]. 2015-05-13 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FORDYCE, Tom. The unluckiest manager ever sacked?. BBC [online]. 2003-06-24 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spain appoint Del Bosque. Sky Sports [online]. 2008-07-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vicente Del Bosque debuta ante Dinamarca con buena imagen y goles (0-3). 20minutos.es [online]. 2008-08-20 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ BURTON, Chris. Group 5 round-up: Villa on target as Spain make winning start. Sky Sports [online]. 2008-09-06 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos F. Marcote. España se divierte y Bojan debuta entre aclamaciones ante Armenia (4-0). elperiodico.com [online]. 2008-09-11 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Del Bosque iguala marca de João Saldanha em seleções. uol.com.br [online]. 2009-04-02 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ USA stun Spain to make Confederations Cup final. The Guardian [online]. 2009-06-24 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bafana, Spain rewrite the script. brandsouthafrica.com [online]. 2009-06-29 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAM, Sheringham. Spain 0-1 Switzerland. BBC [online]. 2010-06-16 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GLENDENNING, Barry. World Cup 2010: Spain v Honduras - as it happened!. The Guardian [online]. 2010-06-21 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spain edge Chile, both go through. FIFA.com [online]. 2010-06-25 [cit. 2021-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-18. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vicente del Bosque na Wikimedia Commons
- Profil trenéra na Transfermarkt.com (anglicky) (německy)
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky) (německy)
Média použitá na této stránce
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Autor: Anthony Stanley, Licence: CC BY-SA 2.0
Spain with the cup after FIFA World Cup 2010 Final against Netherlands, 11 July 2010, Soccer City, Johannesburg
(c) Football.ua, CC BY-SA 3.0
Vicente del Bosque at Euro 2012 final Spain-Italy