Vickers Vimy
Vickers F.B.27 Vimy | |
---|---|
Vickers Vimy | |
Určení | těžký bombardér |
Výrobce | Vickers Limited |
Šéfkonstruktér | Reginald Kirshaw Pierson |
První let | 30. listopadu 1917 |
Uživatel | Royal Air Force Imperial Airways |
Další vývoj | Vickers Vernon |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vickers F.B.27 Vimy bylo britské těžké bombardovací letadlo konce první světové války. Letadla tohoto typu mají prvenství v dálkových přeletech (například první non-stop přelet Atlantiku).
Prototypy
Konstrukci typu Vimy navrhl šéfkonstruktér Reginald Kirshaw „Rex“ Pierson. První prototyp vzlétl 30. listopadu 1917. Navzdory tomu, že ze tří prototypů byly dva zničeny, typ přesvědčil dobrými výkony a v březnu 1918 byla objednána výroba nejen v mateřské továrně, ale i licenční výroba v dalších třech firmách (celkem bylo během války objednáno 1130 kusů). Na konci války, 31. října 1918, RAF vlastnilo jen tři kusy v operačním stavu – dva se nacházely u zkušebních jednotek a třetí patřil Independent Air Force ve francouzském Nancy a byl připraven k náletům na cíle v Německu. Na základě Vickers Vimy vznikly civilní dopravní letoun Vimy Commercial a transportní stroj užívaný RAF Vickers Vernon.
Celkem 25 kusů bombardérů Vimy vyrobila v licenci firma Westland Aircraft.[1]
Služba
První jednotkou RAF vyzbrojenou letouny Vickers Vimy se stala až v červenci 1919 58. peruť v Egyptě. Vickers Vimy sloužil v rámci Royal Air Force na Středním východě do roku 1925, kdy byl nahrazen typem Vickers Virginia. V Severním Irsku dosloužil v roce 1929.
Civilní verze, Vimy Commercial, se zvětšeným trupem a upraveným podvozkem, byla vyráběna v roce 1919, většinou pro zahraniční zákazníky. První Vimy-Commercial vzlétl 13. dubna 1919. Stroj zprvu dostal prozatímní civilní registraci K-107, později dostal přidělenu civilní registrační značku G-EAAV. Hlavně Čína objednala typ ve velkém množství 100 kusů, ale problémy s placením pravděpodobně způsobily nedokončení objednávky.
Dálkové lety
Více než vojenským použitím se Vickers Vimy proslavil dálkovými přelety.
- Nejvýznamnějším byl první non-stop přelet Atlantského oceánu britskými piloty kapitánem Johnem Alcockem a poručíkem Arthurem W. Brownem. Přelet uskutečnili 14. června 1919 se startem na Newfoundlandu. V Irsku nouzově přistáli 15. června 1919 po 16 hodinách a 27 minutách letu. Letadlo je dnes vystavené v London Science Museum. Piloti tímto výkonem o pouhé 2 týdny předstihli posádku vzducholodi R 34.
- Ross Smith a Keith Smith s dvěma mechaniky uskutečnili přelet z Británie do Austrálie. Získali tak odměnu 10 000 liber vypsanou australskou vládou. Přelet trval 720 hodin (čistý letový čas byl 135 hodin a 55 minut). Po 14 mezipřistáních přistálo jejich letadlo 10. prosince 1919 v australském Darwinu, (jejich letadlo je vystavené v Smithově rodném Adelaide v Austrálii).
- V roce 1922 se Pierre van Ryneveld a Quintin Brand pokusili o výhru jiné ceny prvním přeletem z Británie do Jižní Afriky. Jejich Vimy v Africe havaroval a piloti dokončili přelet s náhradním strojem. Kvůli výměně letadla však byli diskvalifikováni.
- 3. července 2005 na replice Vickers Vimy zopakovali Steve Fossett a Mark Rebholz historický let přes Atlantik z Kanady do západního Irska.
Varianty
- F.B.27 Vimy
- Čtyři prototypy zkoušené s různými motory, například Hispano-Suiza 8 o výkonu 200 hp.
- F.B.27A Vimy II
- Sériové provedení s motory Rolls-Royce Eagle VIII.
- Vimy Commercial
- Civilní dopravní letoun s nově zkonstruovaným prostorným trupem.
- Vimy Ambulance
- Sanitní verze pro RAF založená na verzi Vimy Commercial.
- A.N.F. 'Express Les Mureaux'
- Vimy Commercial výrobního čísla 42 (imatrikulace F-ADER) s instalovanými motory Lorraine 12Da o výkonu po 294 kW pro leteckou společnost Societé des Grands Express Aériens.
- Vickers Vernon
- Transportní letoun RAF založený na Vimy Commercial.
Specifikace (F.B.27A Vimy Mk. II)
Údaje podle[2]
Technické údaje
- Posádka: 3 (pilot a dva střelci)
- Rozpětí křídel: 20,7264 m (68 stop)
- Délka: 13,271 m (43 stop a 6½ palce)
- Výška: 4,762 m (15 stop a 7½ palce)
- Nosná plocha: 123,56 m² (1330 čtverečních stop)
- Hmotnost prázdného stroje: 3221 kg (7 101lb)
- Maximální vzletová hmotnost: 5670 kg (12 500 lb)
- Pohonná jednotka: 2 × dvanáctiválcový vidlicový motor Rolls-Royce Eagle VIII
- Výkon pohonné jednotky: 360 hp (268,5 kW)
Výkony
- Maximální rychlost:
- 166 km/h (103 mph) u země
- 153 km/h ve výšce 1981 m
- Praktický dostup: 2 136 m (7 000 stop)
- Maximální dostup: 3 200 m (10 500 stop)
- Čas výstupu do výšky 1 524 m: 22 min
- Vytrvalost: 11 hodin
Výzbroj
- 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm v oběžném kruhu Scarff na přídi
- 1 × pohyblivý kulomet Lewis v oběžném kruhu Scarff uprostřed trupu
- 987 kg (2 176 lb) pum
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vickers Vimy na slovenské Wikipedii.
- ↑ Aircraft Data Sheet: Vickers Vimy [online]. Westland Helicopters [cit. 2008-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-19. (anglicky)
- ↑ Andrews 1969, s.104
Literatura
- ANDREWS, C.F. Vickers Aircraft since 1908. New York: Funk & Wagnalls, 1969. OCLC:12071. Kapitola The Vimy and the Vernon, s. 76–104. (anglicky)
- NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. Praha: Nadas, 1984. 176 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vickers Vimy na Wikimedia Commons
- (slovensky) Prvý let cez Atlantik… na aero.sme.sk
- (slovensky) Let cez Atlantik s replikou, 2005 na aero.sme.sk
- (anglicky) RAF Muzeum
- (anglicky) Alcockův a Brownův Vickers Vimy, London Science Museum
Média použitá na této stránce
Autor: Původně soubor načetl Pdanter na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY 1.0
Vickers Vimy Replica shot at Connemara July 2005
Photographer, Paul DanterTake-off of Alcock and Brown from St. John's, Newfoundland in 1919