Victor Alexander Charles Crutchley

Victor Alexander Charles Crutchley
Narození	2. listopadu 1893 Chelsea
Úmrtí	24. ledna 1986 (ve věku 92 let) Powerstock
Místo pohřbení	Chelsea
Bydliště	Chelsea
Alma mater	Royal Naval College, Osborne
Povolání	voják
Ocenění	Viktoriin kříž vrchní komandér Záslužné legie rytíř komandér Řádu lázně Válečný kříž 1914–1918 legionář Záslužné legie
Choť	Joan Elizabeth Loveday Coryton[1]
Děti	Frederica Loveday Crutchley[2] William Victor Percy Crutchley[2]
Rodiče	Percy Crutchley[2] a Frederica Louise FitzRoy[2]
Příbuzní	Sir Philip Colfox, 3rd Baronet[2], Victoria Mary Colfox[2], Charlotte Ismay Joan Colfox[2], Edward Timothy Colfox[2] a Constance Ruth Colfox[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Admirál Sir Victor Alexander Charles Crutchley (2. listopadu 1893, Londýn, Spojené království – 24. ledna 1986, Nettlecombe, Spojené království) byl vysokým důstoníkem Britského královského námořnictva v období druhé světové války a nositel Viktoriina kříže, uděleným v první světové válce.

Victor Crutchley vstoupil do námořnictva v roce 1906 a vystudoval Royal Navy College v Osborne. Po povýšení do hodnosti námořního poručíka v roce 1915 byl přidělen na bitevní loď HMS Centurion se kterou se zúčastnil bitvy u Jutska. Crutchley se také zúčastnil diverzních akcí britského námořnictva proti Zeebruge a druhého nájezdu na Ostende – proti belgickým přístavům, které byly v rukou Němců. Za statečné chování při druhé akci byl vyznamenán Viktoriiným křížem.

V meziválečném období sloužil na různých plavidlech Atlantické a Středomořské floty. Během služby na křižníku HMS Diomede novozélandské divize Královského námořnictva byl roku 1932 povýšen do kapitánské hodnosti. Po převelení zpět do Evropy v roce 1933 byl velícím důstojníkem První flotily minolovek a posléze velícím důstojníkem (kapitánem) flotily všech minolovek a ozbrojených trawlerů Královského námořnictva. Roku 1937 se Crutchley ujal velení právě zmodernizované bitevní lodě HMS Warspite. Z technických důvodů se loď nemohla zúčastnit přehlídky u příležitosti korunovace Jiřího Šestého. Na základě vyšetřování, s jehož výsledky Crutchley nesouhlasil, byli odvoláni tři z důstojníků Warspite. Warspite byla zařazena ke Středomořské flotě, kde pod Crutchleyho velení sloužila jako vlajková loď admirálů Pounda a Cunninghama až do začátku druhé světové války.

Po vypuknutí druhé světové války byla Warspite převelena k Domácímu loďstvu. Pod velením Victora Crutchleye se zúčastnila druhé námořní bitvy u Narviku. Po této akci byl Crutchley jmenován komodorem námořních kasáren na základně v Devonportu, kde zodpovídal za přípravu posádek pro přidělení na lodě. Po vstupu Japonska do války byl povýšen na kontradmirála a převeden k Australskému královskému námořnictvu, kde se ujal velení operačního svazu Task Force 44. Během vylodění na Guadalcanalu velel Crutchley krycímu svazu křižníků Task Force 62.2. Po stažení amerických letadlových lodí a jejich leteckého krytí byl hlídkující svaz v noci z 8. na 9. srpna 1942 překvapen a napaden japonskými křižníky Gun'ičiho Mikawy. V nastalé bitvě u ostrova Savo byly potopeny čtyři spojenecké křižníky. Crutchley byl kritizován za to, že svazu nevelel osobně, neboť se zúčastnil porady velitelů výsadkových sil, a za neefektivní rozmístění hlídkujících plavidel, které umožnilo japonskému loďstvu nepozorované přiblížení. Důvěru svých nadřízených však nepozbyl a zůstal ve velení Task Force 44 (později 74) až do června 1944.

V poválečném období Crutchley působil jako velící důstojník v Gibraltaru. Do výslužby odešel v roce 1947 a v roce 1949 byl povýšen na admirála.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victor Alexander Charles Crutchley na anglické Wikipedii.