Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey

Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey
7thEarlOfJersey.jpg
Narození20. března 1845
Londýn
Úmrtí31. května 1915 (ve věku 70 let)
Osterley Park
Alma materBalliol College
Etonská kolej
Povolánípolitik
Oceněnírytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1890)
velkokříž Řádu lázně (1900)
Politická stranaKonzervativní strana
ChoťMargaret Child-Villiers (od 1872)[1]
DětiGeorge Child Villiers, 8th Earl of Jersey
Lady Margaret Child-Villiers[2]
Lady Margaret Child-Villiers[2]
Lady Mary Julia Child-Villiers[2]
Lady Beatrice Child-Villiers[2]
Arthur George Child-Villiers[2]
RodičeGeorge Child Villiers, 6th Earl of Jersey a Julia Child-Villiers, Countess of Jersey[2]
RodVilliersové
PříbuzníGeorge Child Villiers, 9th Earl of Jersey, Lady Joan Child-Villiers[2], Edward Mansel Child-Villiers[2] a Lady Ann Child-Villiers[2] (vnoučata)
Funkcelord-in-waiting (1875–1877)
Lord Lieutenant of Oxfordshire (1887–1915)
Paymaster General (1889–1890)
člen britské Soukromé rady (od 1890)
Guvernér Nového Jižního Walesu (1891–1893)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victor Albert George Child-Villiers, 7. hrabě z Jersey (Victor Albert George Child-Villiers, 7th Earl of Jersey, 10th Viscount Grandison, 7th Viscount Villiers, 7th Baron Villiers) (20. března 1845, Londýn, Anglie – 31. května 1915, Osterley Park, Anglie) byl britský státník a bankéř ze starobylého šlechtického rodu Villiersů. Jeho kmotrou byla královna Viktorie, po matce byl vnukem premiéra Roberta Peela. Politicky patřil ke konzervativcům, od mládí zasedal ve Sněmovně lordů. Krátce byl členem vlády a poté guvernérem v Novém Jižním Walesu (1890–1893).

Životopis

Narodil se v Londýně jako nejstarší ze tří synů Georga Villierse, 6. hraběte z Jersey (1808–1859), a Julie Peelové (1821–1893), dcery premiéra Roberta Peela (alianční příjmení Child-Villiers užívala rodina od roku 1819)[pozn. 1]. Titul hraběte z Jersey zdědil po otci v roce 1859, poté studoval v Oxfordu a po dosažení plnoletosti vstoupil do Sněmovny lordů. Jako peer patřil ke konzervativcům, za vlády Benjamina Disraeliho se stal královským komořím (1874–1880), od roku 1887 až do smrti byl lordem-místodržitelem v hrabství Oxfordshire, kde zároveň zastával funkci smírčího soudce. Dále byl smírčím soudcem a zástupcem místodržitele v hrabství Warwickshire. V Salisburyho vládě byl generálním intendantem armády (1889–1890), v roce 1890 byl jmenován členem Tajné rady, téhož roku obdržel Řád sv. Michala a sv. Jiří.

Zámek Osterley Park (Kent), hlavní sídlo hrabat z Jersey

V letech 1890–1893 byl guvernérem v Novém Jižním Walesu[pozn. 2], ale i když se začal aktivně zabývat koloniální problematikou, několikrát usiloval o odvolání zpět do Británie. Jako guvernér příliš aktivně nevystupoval, ale v roce 1891 uspořádal setkání zástupců všech australských provincií v Sydney. V roce 1894 zastupoval Spojené království na koloniální konferenci v Kanadě, později byl místopředsedou vládní komise pro lodní dopravu mezi Británií a koloniemi (1906–1909). Podpoře kolonií se věnoval také jako bankéř (byl majoritním podílníkem bankovního domu Child’s Bank), v roce 1905 naposledy navštívil Austrálii, v roce 1900 získal Řád lázně. Po mrtvici v roce 1906 se nadále veřejného dění stranil a zemřel na rodovém sídle Osterley Park (Middlesex).

V roce 1872 se oženil s Margaret Leigh (1849–1945), dcerou 2. barona Leigha a neteří 1. vévody z Westminsteru. Měli spolu šest dětí; tři dcery se provdaly za důstojníky ze šlechtických rodin, dědicem titulů byl syn George Henry Child-Villiers, 8. hrabě z Jersey (1873–1923).

Poznámky

  1. ↑ Hrabě z Jersey měl mimoto příbuzenské vazby na přední aristokracii habsburské monarchie, protože jeho teta Sarah Child-Villiers (1822-1853) se provdala za uherského magnáta knížete Mikuláše Esterházyho. Bratranec 7. hraběte z Jersey princ Lájos Esterházy (1844-1912) byl c.k. generálem jízdy, rytířem Řádu zlatého rouna a koncem 19. století působil v Londýně na rakousko-uherském velvyslanectví jako vojenský atašé
  2. ↑ Britská vláda koncem 19. století přehodnotila svůj vztah k Austrálii, která nadále již neměla být jen trestaneckou kolonií, ale plnohodnotnou součástí britského impéria. Proto bylo rozhodnuto obsazovat guvernérské posty v australských provinciích příslušníky nejvyšší šlechty, hrabě z Jersey byl jedním z nich. Ale zatímco v jeho případě se jednalo o první kontakt s koloniální problematikou, u jiných guvernérů šlo o přímou návaznost na jejich předchozí aktivity (například William Onslow, 4. hrabě Onslow nebo Jenico Preston, 14. vikomt Gormanston).

Odkazy

Externí odkazy

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f g h i Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Média použitá na této stránce