Vidovdanská ústava

Vidovdanská ústava byla první jugoslávskou ústavou. V tehdejším království Srbů, Chorvatů a Slovinců byla přijata na tzv. Vidovdan, tedy pravoslavný svátek, který slavili hlavně Srbové. Ústava byla přijata 28. června 1921 a platila až do převratu 6. ledna 1929. Přijetím základního zákona státu skončilo dlouhotrvající (dva a půl roku) období, kdy společný stát jižních Slovanů žádnou ústavu neměl.

Jednalo se o první moderní zákon; ústavu vypracovali tehdejší odborníci s ohledem na další konstituce v jiných zemích, hlavně západní Evropy.^[1] Království SHS bylo definováno jako stát ústavní (protože má ústavu), parlamentní (neboť zasedá shromáždění) monarchie (v čele je král). Stát byl organizován na centralistickém principu. ^{[2][3][4][5][6]} Srbský, chorvatský a slovinský národ zde byly označeny jako jeden národ, či jako jeden národ se třemi jmény (trojjediný), což byla víceméně kompromisní formulace. Ostatní národy a národnosti zmíněny nebyly (např. o Makedoncích se začalo mluvit až po roce 1944 a bosenští Muslimové byli považováni z části za Srby, z části za Chorvaty, jen odlišné víry).