Vidzemské vrchy

Vidzemské vrchy
Pohled z Gaiziņkalnsu
Nejvyšší bod	312 m n. m. (Gaiziņkalns)
Světadíl	Evropa
Stát	Lotyšsko Lotyšsko
Povodí	Daugava, Gauja
Souřadnice	56°52′ s. š., 25°57′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vidzemské vrchy (lotyšsky Vidzemes augstiene) je nejvyšší lotyšské pohoří. Nachází se ve středním Lotyšsku, v okolí měst Cesvaine, Jaunpiebalga, Madona a Vecpiebalga. Skládá se z několika horských oblastí (Mežole, Piebalgas, kopeček Vestienas a kopce Aumeisteri), které se nachází mezi údolími (Augšgaujas a Augšogres pazeminājums).

Geografie

Vidzemské vrchy mají poměrně vysoko položené skalní podloží, průměrně 80 metrů, ale na některých místech i 120-170 metrů.

Vidzemské vrchy mají několik významných vrcholů:

• Gaiziņkalns (311,5 metrů), nejvyšší hora Lotyšska a druhá nejvyšší hora pobaltských států (první je Suur Munamägi v Estonsku).
• Sirdskalns (296,8 metrů)
• Nesaules kalns (284 metrů)
• Klētskalns (269 metrů)
• Bākūžu kalns (272 metrů)
• Elkas kalns (261 metrů)
• Brežģa kalns (255 metrů)

Hlavní hřebeny Vidzemských vrchů se nazývají Aumeisteru a Bog. Údolí Augšgaujas a Augšogres na sobě mají vrstvu sedimentu tlustou 70-100 metrů. Jinak se terén, kromě hor, skládá z menších kopečků zvaných kēmi, kterou jsou odděleny bažinnými údolími. Na vrchovině je několik měst a osad, které se nacházejí na stráních Vidzemských vrchů (například Madona, Cesvaine, Ērgļi, Smiltene a Ligatne.).

Podnebí

Vidzemské vrchy se vyznačují poměrně nízkou teplotou v lednu (−6 °C) a v červenci (16,5 °C), dále vysokými srážkami (750 milimetrů ročně) a v zimě zde napadne silná sněhová pokrývka (průměrně vysoká 40 centimetrů, na východním hřebenu 50 centimetrů, tedy o 20 centimetrů více než u blízkých nížin). V nejvyšších oblastech Vidzemských vrchů taje sníh o měsíc později, než v lotyšských nížinách. Roční odtok je 380 milimetrů, tedy nejvíce v celém Lotyšsku. Kvůli zvýšené vlhkosti je eroze ve Vidzemských vrších častým jevem.

Charakter Vidzemských vrchů

Vidzemské vrchy jsou rozděleny mezi povodí Daugavy a Gaujy. Je zde mnoho jezer, největší z nich jsou  Alauksts a Inesis. Hlavně blízko hory Gaiziņkalns jsou jezera téměř bez pobřeží, jedná se například o jezera Kālezers a Viešūrs. Zdejší krajina je velmi rozmanitá. Na stráních Lēzenākajās je orná půda a louka. Jinak jsou kopce pokryty lesy, hlavně smrkovými, březovými nebo olšovými. V údolích jsou bažiny, nebo vlhké louky.

Jezdí sem mnoho turistů, v zimě je zde provozováno lyžování. Těží se zde štěrk a písek.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vidzemes augstiene na lotyšské Wikipedii.