Vikářská
| |||
---|---|---|---|
Vikářská ulice při severní straně Svatovítské katedrály | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Hradčany | ||
Poloha | 50°5′27,96″ s. š., 14°24′1,44″ v. d. | ||
Začíná na | náměstí U Svatého Jiří | ||
Končí na | III. nádvoří Pražského hradu | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 477770 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vikářská je ulice na Pražském hradě. Vede z náměstí U Svatého Jiří severně podél katedrály před její západní (hlavní) průčelí.
Od románského období až do výstavby katedrály ve střední části Vikářské stála budova svatovítské kapituly, označovaná jako „klášter kostela pražského“. Příslušníci a služebníci kapituly zde sídlili i později, ale (snad v 1. pol. 16. století) kapitula o zdejší domy přišla. Znovu je získala po polovině 18. století, v té době ulice také získala podle vikářů své jméno.
Budovy
- katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - zaujímá celou jižní stranu ulice
- Kapitulní děkanství - přestavěné vrcholně barokně J. B. Santinim - č.o. 2, č.p. 37
- Malá Vikárka, barokní z doby kol. r. 1700; v 80. letech 16. století královským majetkem, bydlel zde komorník nad světlem, proto nazýváno královská Lichtkomora - č.o. 4, č.p. 38
- Velká Vikárka - č.o. 6, č.p. 39
- vpravo úzká budova bez vchodu z ulice, v zadní části vybíhá křídlo až k Mihulce
- vlevo renesanční, později upravovaná budova se dvěma vchody přístupnými rampou se schodišti, na parkánu přiléhají tři křídla kolem dvora
- dům č.o. 8, č.p. 40
- Kapitulní škola (pravá budova) má dva vchody přístupné rampami se schodišti, historie i vzhled průčelí je podobný jako západní část sousedního č.p. 39, v obou těchto budovách sídlí restaurace Vikárka (od r. 1845; známá z příběhů pana Broučka od Svatopluka Čecha)
- Stará Vikárka (levá budova) novorenesanční dle plánů Josefa Mockera z r. 1877; původní budova sahala až do míst dostavované katedrály, proto byla zbořena
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Vikářská, s. 1108.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 493.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vikářská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alexander Baranov from Montpellier, France, Licence: CC BY 2.0
Prague, Czech republic
November 2012(c) I, Sandik, CC BY 2.5
Kapitulní děkanství na Pražském Hradě, architekt Jan Santini 1706