Viking 1
| Viking 1 | |
|---|---|
 | |
 | |
| COSPAR | 1975-075A |
| Katalogové číslo | 8108 |
| Start | 20. srpna 1975, 21:22 UTC |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Titan IIIE/Centaur |
| Stav objektu | na areocentrické dráze, již nesledován |
| Přistání | 20. července 1976 |
| Zánik | Zánik |
| Provozovatel | NASA - JPL |
| Výrobce | NASA |
| Druh | planetární sonda |
| Mateřské těleso | Mars |
| Program | Program Viking |
| Hmotnost | 2325 kg |
| Viking 1 - Lander | |
 | |
| Druh | Přistávací modul |
| COSPAR | 1975-075C |
| Oddělení | 20. července 197608:51 UTC |
| Přistání | 20. července 197611:53:06 UTC |
| Doba na povrchu | 6 let a 116 dní2245 solů |
| Výrobce | Martin Marietta |
| Hmotnost | 1090 kg |
| Parametry dráhy | |
| Apogeum | 56 000 km |
| Perigeum | 320 km |
| Sklon dráhy | 39,3° |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viking 1 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.
Průběh letu
Vyslána byla 20. srpna 1975 pomocí nosiče Titan IIIE Centaur z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze Země 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní stratigrafie. Dne 14. června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.
Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra) a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.
Přistávací modul
Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT 20. července 1976 a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do 13. listopadu 1982, kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viking 1 na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20080928132228/http://slunecnisoustava.wz.cz/Mars.htm
Média použitá na této stránce
Taken by the Viking 1 lander shortly after it touched down on Mars, this image is the first photograph ever taken from the surface of Mars. It was taken on July 20, 1976. The primary objectives of the Viking mission, which was composed of two spacecraft, were to obtain high-resolution images of the Martian surface, characterize the structure and composition of the atmosphere and surface and search for evidence of life on Mars.
Autor: Mark Pelligrino, Licence: CC BY-SA 3.0
Viking lander proof test article in the National Air and Space Museum, Smithsonian Institute, Washington, D.C.
Viking 1 launched aboard a Titan IIIE rocket August 20, 1975 and arrived at Mars on June 19, 1976. The first month was spent in orbit around the martian planet and on July 20, 1976 Viking Lander 1 separated from the Orbiter and touched down at Chryse Planitia.
This picture was taken by the Viking Lander 1 on February 11, 1978 on Sol 556. The large rock just left of the center is about two meters wide. This rock was named "Big Joe" by the Viking scientists. The top of the rock is covered with red soil. Those portions of the rock not covered are similar in color to basaltic rocks on Earth. Therefore, this may be a fragment of a lava flow that was ejected by an impact crater. The part of the Lander that is visible in the lower left is the cover of the nuclear power supply.
This is the "Patch" style version of the NASA / JPL - Project Viking Logo created in 1974