Viking 2

Viking 2
Logo
COSPAR1975-083A
Katalogové číslo8199
Start9. září 1975, 18:39 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaTitan IIIE/Centaur
Stav objektuna areocentrické dráze,
již nesledován
Přistání3. září 1976
ZánikZánik
ProvozovatelNASA - JPL
VýrobceNASA
Druhplanetární sonda
Mateřské tělesoMars
ProgramProgram Viking
Hmotnost2325 kg
Viking 2 - Lander
DruhPřistávací modul
COSPAR1975-083C
Oddělení3. září 1976
19:39:59 UTC
Přistání3. září 1976
22:58:20 UTC
Doba na povrchu3 roky a 221 dní
1281 solů
VýrobceMartin Marietta
Hmotnost1090 kg
Parametry dráhy
Apogeum33 176 km
Perigeum302 km
Sklon dráhy80,5°
Doba oběhu24,08 h
Excentricita dráhy0,816 299 166
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viking 2 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu, která úspěšně se svým dvojčetem Vikingem 1 přistála (jako druhá) na povrchu Marsu.

Průběh mise

Okolí přistávacího modulu Viking 2

Vyslána byla 9. září 1975 pomocí nosiče Titan IIIE Centaur z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Startovní hmotnost měla 2325 kg. Následně obdržela katalogové číslo COSPAR 1975-083A. Let k Marsu trval 333 dní. Během letu bylo provedeno několik úprav (korekcí) dráhy. Na oběžnou dráhu planety se dostala sonda až 7. srpna 1976.

Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní stratigrafie. Snímky ukázaly, že plánovaná oblast k přistání je nevhodná a proto po vyhodnocení vlastních snímků i souběžně pracující sondy Viking 1 bylo určeno místo jiné.

Přistávací pouzdro sondy přistálo na povrchu planety v oblasti Utopia Planitia v 22:37:50 UT dne 3. září 1976. Na rozdíl od sesterské sondy Viking 1 se na dvojce podařilo uvést do chodu všechny přístroje, meteorologická aparatura však po několika dnech přestala pracovat. Výsledky naměřených hodnot byly obdobné těm, které posílal Viking 1. Biologická laboratoř byla vypnuta 28.5.1977 (pracovala půl roku), ostatní měření pokračovala do 11. dubna 1980.

Družicová část sondy byla převedena na polární dráhu a pokračovala v snímkování planety. Přínosem byly zejména fotografie zamrzlé severní polární čepičky.

Sonda pracovala až do 11. dubna 1980, kdy byla vypnuta pro nedostatek energie v bateriích.[1]

Odkazy

Reference

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Viking2lander1.jpg
A boulder-strewn field of red rocks stretches across the horizon in this self-portrait of Viking 2 on Mars' Utopian Plain. Fine particles of red dust have settled on spacecraft's surfaces. The same dust is responsible for Mars' salmon-colored sky as the particles hang, suspended in the atmosphere. Color calibration charts for the cameras are mounted at three locations on the spacecraft. The circular structure atop the craft is the high-gain antenna, which is pointed toward Earth. Viking 2 landed Sept. 3,1976, some 4,600 miles from the twin Viking 1 craft, which touched down on July 20.
Viking lander model.jpg
Autor: Mark Pelligrino, Licence: CC BY-SA 3.0
Viking lander proof test article in the National Air and Space Museum, Smithsonian Institute, Washington, D.C.
Viking spacecraft.jpg
Viking 1 launched aboard a Titan IIIE rocket August 20, 1975 and arrived at Mars on June 19, 1976. The first month was spent in orbit around the martian planet and on July 20, 1976 Viking Lander 1 separated from the Orbiter and touched down at Chryse Planitia.
Project Viking Logo - Patch Style 1974-L-01916.jpg
This is the "Patch" style version of the NASA / JPL - Project Viking Logo created in 1974