Viking International Eastbourne 2021
Viking International Eastbourne 2021 | |
---|---|
Datum | 21.–26. června 2021 |
Ročník | 10. (muži) / 46. (ženy) |
Místo | Eastbourne, Spojené království |
Dějiště | Devonshire Park LTC |
Kategorie | ATP Tour 250 |
Kategorie | WTA 500 |
Dotace | 609 065 EUR (muži) 565 530 USD (ženy) |
Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tráva / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Alex de Minaur | |
ženská dvouhra | |
Jeļena Ostapenková | |
mužská čtyřhra | |
Nikola Mektić / Mate Pavić | |
ženská čtyřhra | |
Šúko Aojamová / Ena Šibaharaová | |
Viking International Eastbourne | |
< 2019 2022 > | |
Viking International Eastbourne 2021 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával v Devonshire Park Lawn Tennis Clubu na otevřených travnatých dvorcích. Probíhal mezi 21. až 26. červnem 2021 v britském Eastbourne jako desátý ročník mužské poloviny a čtyřicátý šestý ročník ženské části turnaje. V roce 2020 byl zrušen pro přerušení sezóny v důsledku koronavirové pandemie. Představoval poslední přípravu na londýnský grandslam ve Wimbledonu.
Mužská část s dotací 609 065 eur se řadila do kategorie ATP Tour 250. Ženská polovina disponující rozpočtem 565 530 dolarů byla součástí kategorie WTA 500. Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali šestnáctý muž žebříčku Gaël Monfils z Francie a světová čtyřka Aryna Sabalenková z Běloruska. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili běloruský 78. tenista pořadí Jegor Gerasimov a 39. žena klasifikace Světlana Kuzněcovová z Ruska.[1][2]
Pátý singlový a první travnatý titul na okruhu ATP Tour vybojoval 22letý Australan Alex de Minaur, který se premiérově posunul na 15. místo žebříčku.[3] Čtvrtou trofej z dvouhry a první travnatou na okruhu WTA Tour vyhrála Lotyška Jeļena Ostapenková, jež se stala třetí šampionkou startující na divokou kartu.[4] Mužskou čtyřhru ovládli Chorvati Nikola Mektić a Mate Pavić, kteří získali sedmou společnou trofej.[5] V deblové soutěži žen triumfovaly Japonky Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová, které si v rámci túry WTA odvezly sedmou společnou trofej.[6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
čtyřhra mužů | 0 | — | — | — | — | ||||
dvouhra žen | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 13 | 1 |
čtyřhra žen | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Finanční odměny | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | ||
dvouhra mužů[2][7] | 53 680 € | 8 458 € | 27 400 € | 18 265 € | 11 740 € | 7 065 € | 3 450 € | 1 795 € | ||
čtyřhra mužů[8] | 20 050 € | 14 350 € | 9 460 € | 6 145 € | 3 600 € | — | — | — | ||
dvouhra žen[1][9] | 68 570 € | 51 000 € | 32 400 € | 13 800 € | 7 425 € | 7 800 € | 5 000 € | 2 565 € | ||
čtyřhra žen[10] | 25 230 € | 17 750 € | 10 000 € | 5 500 € | 3 500 € | — | — | — | ||
částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Francie | Gaël Monfils | 16. | 1. |
Austrálie | Alex de Minaur | 22. | 2. |
Itálie | Lorenzo Sonego | 26. | 3. |
Španělsko | Alejandro Davidovich Fokina | 35. | 6. |
Španělsko | Albert Ramos-Viñolas | 38. | 7. |
Kazachstán | Alexandr Bublik | 39. | 8. |
Žebříček ATP ke 14. červnu 2021 |
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
- Liam Broady
- Jay Clarke
- James Ward
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastní poražení:
- Norbert Gombos
- Alastair Gray
- Max Purcell
- Andreas Seppi
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Nikoloz Basilašvili → nahradil jej Andreas Seppi
- Marin Čilić → nahradil jej Vasek Pospisil
- Laslo Djere → nahradil jej Alastair Gray
- Taylor Fritz → nahradil jej Jošihito Nišioka
- Richard Gasquet → nahradil jej Max Purcell
- Aslan Karacev → nahradil jej Emil Ruusuvuori
- Filip Krajinović → nahradil jej Jegor Gerasimov
- Cameron Norrie → nahradil jej Norbert Gombos
- Reilly Opelka → nahradil jej Kwon Sun-u
- Benoît Paire → nahradil jej Alexei Popyrin
- Stan Wawrinka → nahradil jej Aljaž Bedene
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[8] | Stát | Hráč[8] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 3. | 1. |
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 9. | 2. |
USA | Rajeev Ram | Spojené království | Joe Salisbury | 21. | 3. |
Francie | Fabrice Martin | Francie | Édouard Roger-Vasselin | 51. | 4. |
Žebříček ATP ke 14. červnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Lloyd Glasspool / Harri Heliövaara
- Alastair Gray / Luke Johnson
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Jamie Murray / Bruno Soares → nahradili je Luke Bambridge / Jamie Murray
- Łukasz Kubot / Marcelo Melo → nahradili je Alexandr Bublik / Nicholas Monroe
- Marin Čilić / Ivan Dodig → nahradili je Hugo Nys / Jonny O'Mara
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Bělorusko | Aryna Sabalenková | 4. | 1. |
Ukrajina | Elina Svitolinová | 6. | 2. |
Kanada | Bianca Andreescuová | 7. | 3. |
Polsko | Iga Świąteková | 9. | 4. |
Česko | Karolína Plíšková | 10. | 5. |
Švýcarsko | Belinda Bencicová | 12. | 6. |
Belgie | Elise Mertensová | 17. | 7. |
Rusko | Anastasija Pavljučenkovová | 19. | 8. |
Žebříček WTA ke 14. červnu 2021 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Camila Giorgiová
- Viktorija Golubicová
- Marta Kosťuková
- Christina McHaleová
- Bernarda Peraová
- Věra Zvonarevová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Sofia Keninová → nahradila ji Donna Vekićová
- Johanna Kontaová → nahradila ji Darja Kasatkinová
- Donna Vekićová → nahradila ji Shelby Rogersová
- Madison Keysová → nahradila ji Anastasija Sevastovová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
USA | Nicole Melicharová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 19. | 1. |
Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 28. | 2. |
Chile | Alexa Guarachiová | USA | Desirae Krawczyková | 33. | 3. |
Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 36. | 4. |
Žebříček WTA ke 14. červnu 2021; číslo je součtem umístění obou členek dvojice |
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující páry nastoupily pod žebříčkovou ochranou:
- Veronika Kuděrmetovová / Jelena Vesninová
- Bethanie Matteková-Sandsová / Sania Mirzaová
- Samantha Stosurová / Coco Vandewegheová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Hayley Carterová / Luisa Stefaniová → nahradily je Hayley Carterová / Nao Hibinová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Alex de Minaur vs. Lorenzo Sonego, 4–6, 6–4, 7–6(7–5)
Ženská dvouhra
- Jeļena Ostapenková vs. Anett Kontaveitová, 6–3, 6–3
Mužská čtyřhra
- Nikola Mektić / Mate Pavić vs. Rajeev Ram / Joe Salisbury, 6–4, 6–3
Ženská čtyřhra
- Šúko Aojamová / Ena Šibaharaová vs. Nicole Melicharová / Demi Schuursová, 6–1, 6–4
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Eastbourne International na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Viking International Eastbourne 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Viking International Eastbourne 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alex de Minaur Wins Fifth ATP Tour Title In Eastbourne [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ostapenko storms past Kontaveit to win Eastbourne title [online]. WTA Tennis, 2021-06-25 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nikola Mektic and Mate Pavic Claim Eastbourne Title. ATP Tour [online]. 2021-06-25 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Final del torneo WTA 500 de Eastbourne: Aoyama y Shibahara derrotan a Melichar y Schuurs. www.encancha.cl [online]. 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Viking International Eastbourne 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Viking International Eastbourne 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Viking International Eastbourne 2021 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Viking International Eastbourne 2021 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Viking International Eastbourne 2021 [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.