Viktorín Ignác Brixi

Viktorín Ignác Brixi
Narození26. června 1716
Plzeň
České královstvíČeské království České království
Úmrtí30. března 1803 (ve věku 86 let)
Poděbrady
České královstvíČeské království České království
Povoláníhudební skladatel, varhaník a klavírista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktorín Ignác Brixi (26. června 1716 Plzeň[1] – 30. března 1803 Poděbrady[2]) byl český hudební skladatel, učitel a varhaník.

Život

Pocházel z hudebního rodu Brixi. Jeho otec byl plzeňský měšťan a kupec Václav Brixi, matka se jmenovala Kateřina.[3] Narodil se v Plzni, ale od sedmi let žil ve Skalsku na Mladoboleslavsku, odkud pocházel jeho otec. Zde také získal základy hudebního vzdělání u bratra své matky, skalského faráře Viktorina Zádolského, hře na varhany ho podle vlastní autobiografie učil čelakovický učitel Josef Hojer. Podle informace v Dlabačově biografickém slovníku působil rok před vstupem na gymnázium jako diskantista u piaristů v Staré Vodě.[4] Roku 1731 byl pak zapsán na piaristické gymnázium v Kosmonosích s poznámkou „In musica et literis pari pasu ambulat“ („Hudba i písmo mu jdou ruku v ruce“).[5] Na této škole absolvoval roku 1737[6], přičemž během svých studií také působil jako diskantista a varhaník. Skládal též hudbu pro studentská představení.[4]

Po ukončení gymnasiálních studií nejprve krátce vyučoval klavírní hru v Liberci, načež se stal pomocným kantorem v Poděbradech a varhaníkem tamního kostela Povýšení svatého Kříže. Později v obou funkcích povýšil – stal se kantorem a regenschorim. Byl vynikajícím klavíristou a varhaníkem. Odmítl nabídku svého bratrance, hudebního skladatele a houslového virtuóza Františka Bendy na angažmá v královské kapele pruského císaře Fridricha II..[6] Nabídku na angažmá na svém dvoře mu učinil poté, co ho v Poděbradech slyšel hrát i rakouský císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.[5] U jeho učitelském působení a finančním zajištění v Poděbradech je dochována následující úřední zpráva: Poděbrady město; škola panská. Učitel Viktorin Brixy, svobodník, učí latinsky, německy, česky čísti a psáti; též učí počtům a hudbě. Přidělen mu subkantor a vokalista. Ročně béře od vrchnosti 135 zl. 28 kr.; od obce přídavek 39 zl., s pohřby a dávkami pro kůr odhaduje se jeho celoroční příjem na 222 zl. 48 kr.[7]

Jeho syn Matěj (1752–1806)[6] po něm převzal hudební i pedagogické místo.

Zemřel v Poděbradech 30. března 1803 ve věku 86 let, ač v matrice je uveden věk dokonce 89 let. Některé zdroje (např. Helfertova práce v roku 1929[3] či Dlabačův Lexikon z roku 1815[4]) nepřesně uvádějí datum úmrtí 1. dubna, jedná se ale o datum pohřbu, jak vyplývá z matričních záznamů.[2]

Dílo

Z inventárních soupisů kůrových hudebnin je zřejmé, že je znám pouze zlomek jeho tvorby, která představuje typickou českou kantorskou produkci 18. století[6]: Tvořil zejména sakrální hudbu, tedy především mše, dále také drobnější liturgické kompozice, například zhudebnění textu litanií či nešpor. Rovněž je autorem několika skladeb pro cembalo a klavír, např. klavírních sonát.[4]

Kompoziční styl děl Viktorina Ignáce Brixiho je podobně jako u jeho příbuzného Františka Xavera Brixiho inspirován neapolskou školou, ovšem na rozdíl od něho jsou Viktorinovy kompozice psány jednodušším stylem.[5]

Dochovalo se sepolkro o umučení Ježíše Krista Jephta (1769)[5] a několik chrámových skladeb z archivu nymburského kostela svatého Jiljí (čtyřhlasá kantáta, offertorium, Missa pastoralis in D). V západočeském Úterý byla nalezena jeho sopránová árie.

V archivu Českého muzea hudby jsou zachována dvě jeho offertoria (sign. L C 539[8] a L C 540[9], fond ABE370) v opisu zásadského hudebníka Karla Motejlka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b HELFERT, s. 31-32
  4. ↑ a b c d DLABAČ, s. 226-227
  5. ↑ a b c d NOVÁK, Vladimír. Brixi, Viktorin. In: Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. DOI 10.1093/omo/9781561592630.013.90000380253.
  6. ↑ a b c d NOVÁK, Vladimír. BRIXI, rodina hudebníků a skladatelů. In: Biografický slovník českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2007. Dostupné online. S. 181-183.
  7. ↑ MIKULČÁK, Jiří. Nástin dějin vyučování v matematice (a také školy) v českých zemích do roku 1918. Praha: Matfyzpress, 2010. 82-83 s. ISBN 978-80-7378-112-5. Kapitola Školské reformy 18. století. 
  8. ↑ Záznam v Souborném katalogu České republiky
  9. ↑ Záznam v SK ČR

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • DLABAČ, Bohumír Jan. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen, Erster Band. Prag: Haase, 1815. (německy) 
  • HELFERT, Vladimír. Jiří Benda : příspěvek k problému české hudební emigrace. Část 1, Základy. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1929. 211 s. Dostupné online. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 181. 

Média použitá na této stránce