Viktor Čukarin
| Viktor Čukarin | |
|---|---|
 náhrobek se sochou Viktora Čukarina | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 9. listopadu 1921 |
| Místo narození | Chreščaticke, Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 25. srpna 1984 (ve věku 62 let) |
| Místo úmrtí | Lvov, Sovětský svaz |
| Občanství |  Sovětský svaz |
| Sportovní informace | |
| Sport | sportovní gymnastika |
| Účast na LOH | 1952, 1956 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH | ||
| zlato | Helsinky 1952 | víceboj – jednotlivci |
| zlato | Helsinky 1952 | víceboj – družstva |
| zlato | Helsinky 1952 | kůň našíř |
| zlato | Helsinky 1952 | přeskok |
| zlato | Melbourne 1956 | víceboj – družstva |
| zlato | Melbourne 1956 | víceboj – jednotlivci |
| zlato | Melbourne 1956 | bradla |
| stříbro | Helsinky 1952 | bradla |
| stříbro | Helsinky 1952 | kruhy |
| stříbro | Melbourne 1956 | prostná |
| bronz | Melbourne 1956 | kůň našíř |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | Řím 1954 | víceboj – jednotlivci |
| zlato | Řím 1954 | víceboj – družstva |
| zlato | Řím 1954 | bradla |
| bronz | Řím 1954 | kůň našíř |
Viktor Ivanovič Čukarin (ukrajinsky Віктор Іванович Чукарін, 9. listopadu 1921 Chreščaticke – 25. srpna 1984 Lvov) byl ukrajinský gymnasta, sedminásobný olympijský vítěz.
Život
Narodil se v kozácké rodině v ukrajinské vesnici Chreščaticke–Хрещатицьке (v letech 1937 až 2016 Krasnoarmejskoje–Красноармійське) v Doněcké oblasti. V roce 1924 se rodina přestěhovala do nedalekého města Mariupol u Azovského moře. Jeho otec byl popraven v rámci Velké čistky. Viktor se jako chlapec zajímal o sport, zkoušel fotbal, plavání a atletiku. V patnácti letech se na střední metalurgické škole začal věnovat sportovní gymnastice. Projevoval velký talent a po dvou letech mu trenéři doporučili, aby nastoupil na sportovní institut v Kyjevě. Pod vedením známého trenéra Adžata Ibadulajeva se jeho výkonnost rychle zvyšovala. V roce 1940 se Čukarin stal mistrem Ukrajiny v gymnastice a získal titul mistra sportu. [1]
Za Velké vlastenecké války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu, byl zraněn a upadl do německého zajetí. Prošel několika koncentračními tábory a nakonec byl umístěn do zajateckého tábora v Sandbostelu na severozápadě Německa. Přežil pochod smrti a na Ukrajinu se vrátil v zuboženém stavu. Vážil 40 kg .[2]
Po válce byl nejprve zaměstnán jako cvičitel v hutnickém závodě v Kyjevě. Vrátil se ke sportu na počátku roku 1946 a pomocí pevné vůle a tvrdého tréninku se ještě téhož roku stal mistrem Ukrajiny v gymnastice. Začal studovat v tělovýchovném institutu ve Lvově, který absolvoval v roce 1950.[1]
Jeho výkonnost postupně stoupala. Čtyřikrát se stal absolutním mistrem SSSR ve víceboji (1949, 1950, 1951 a 1955). Při premiéře sovětských sportovců na olympijských hrách 1952 v Helsinkách se stal už jako třicátník nejlepším účastníkem her, když vyhrál víceboj jednotlivců a družstev, přeskok a cvičení na koni našíř, stříbrnou medaili získal na bradlech a na kruzích.[1] Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1954 získal tři zlaté (víceboj jednotlivců a družstev, bradla) a jednu bronzovou (kůň našíř) medaili. Na olympiádě 1956 obhájil prvenství v individuálním i týmovém víceboji a vyhrál na bradlech, druhý byl v prostných, třetí v koni našíř, čtvrtý na hrazdě a sedmý na kruzích. Pomohl sovětskému družstvu porazit tehdy favorizované Japonce v čele s Takaši Onem.[1]
Po olympiádě v Melbourne ukončil kariéru, v roce 1957 obdrželi spolu s Larisou Latyninovou jako první sportovci v historii Leninův řád,[3] byl také zasloužilým mistrem sportu a zasloužilým trenérem. Působil jako pedagog na Lvovském institutu tělesné kultury, kde vedl katedru gymnastiky. Pracoval jako trenér národního týmu. Zemřel v roce 1984, je pohřben na Lyčakovském hřbitově.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чукарин, Виктор Иванович na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d CODR, Milan; SELIG, Pavel. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum-INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Viktor Čukarin, s. 166–170.
- ↑ http://www.aif.ru/sport/person/1340678
- ↑ https://fansided.com/2016/07/29/50-greatest-summer-olympians-history/
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Čukarin na Wikimedia Commons - Viktor Čukarin v databázi Olympedia (anglicky)
- https://sported.io.ua/s25510/viktor_chukarin_gimnastika Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Finská vlajka
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
.svg)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
_crowned.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Autor: Галя Лильо, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument in Ukraine, number: 46-101-3169
.svg)
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.