Viktor Beneš (architekt)

Viktor Beneš
architekt Viktor Beneš
Narození	19. srpna 1858 Horní Branná Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	22. února 1922 (ve věku 63 let) Praha-Smíchov Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Beneš (19. srpna 1858 Horní Branná^[1] – 22. února 1922 Praha-Smíchov^[2]) byl rakousko-uherský novobarokní architekt a stavitel českého původu působící koncem 19. a začátkem 20. století, jeden z prvních stavebních podnikatelů v českých zemích, který samostatně navrhoval a stavěl zejména areály průmyslových podniků.^[3]

Absolvent stavitelství na české (německé) polytechnice v Praze u Josefa Zítka a Emanuela Ringhoffera, založil vlastní stavební a projekční kancelář v roce 1887.^[3] Hlavním oborem podnikání jeho stavební společnosti bylo cukrovarnictví. Jako člen Společnosti pro průmysl chemický v Království českém (od roku 1893)^[4] rozšiřoval a obnovoval starší podniky, ale stavěl i nové závody nejen v Čechách, ale i v Uhrách (po roce 1909).^[3]

V roce 1921 byl jeho stavební podnik přeměněn na akciovou společnost s názvem Viktor Beneš, akciová stavební společnost, jejímiž zakladateli, kromě architektovy společnosti, byla Banka stavebních živností a průmyslu a Živnostenská banka v Praze.^[5] Tato společnost pod nezměněným názvem fungovala i po architektově smrti, a to až do roku 1951.^[6]

Od roku 1908 byl dopisujícím členem a od roku 1920 řádným členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze^[7], patřil také mezi zakládající členy České matice technické.^[8]

Zemřel roku 1922 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

• Benešov – novobarokní školní kaple gymnázia – v současnosti době je zde školní aula a koncertní sál pojmenovaný jako Síň Josefa Suka.^[9] Kaple byla dokončena v roce 1912.^[10]
• Bratislava – bytový dům na Námestie SNP č.16. Postavený v roce 1919. Patří mezi slovenské kulturní památky. ^[11]
• Břeclav – areál Kuffnerova cukrovaru 3145/22 v ulici Národních hrdinů z roku 1894^[3][12]
• Osijek (dnešní Chorvatsko) – dělnická bytová kolonie na Jadranské ulici – postaveno začátkem 20. století.^[13]
• Praha – společně s Josefem Vejrychem – přestavba Invalidovny po roce 1920, při které došlo k elektrifikaci budovy.^[14]– budova bývalé Německé vysoké školy technické v Praze na Konviktské ulici z roku 1901^[15], dnešní fakulta dopravní ČVUT.

– budovy cukerních rafinérií z roku 1894 v Cukrovarské ulici čp. 957 v Praze-Čakovicích pro rodinu Schoellerů^[3]

– bývalá Nová budova c.k. knihoskladu na Ostrovní ulici č.p. 126 z roku 1900.^[15]

– nájemní dům Jaroslava Daneše na Národní třídě č.p. 340 z roku 1913. Budova byla postavena ve stylu geometrické secese a doplněná novobarokním dekorem. Na výzdobě spolupracoval také architekt Emil Králíček, sochařské práce prováděl Antonín Waigant^[15]

– vlastní vila v ulici Nad Výšinkou v Praze 5 – vydán demoliční výměr

• Slatiňany – cukrovar z let 1916-1918 (Knížete Františka Josefa Auersperga továrna na cukr^[16])^[17]

• Trebišov – cukrovar z roku 1911–12. Firma Viktora Beneše také naprojektovala další k cukrovaru spadající objekty: byty úředníků a pracovníků, společenské středisko, kantýna, závodní nemocnice.^[18] V současné době už neexistuje.

• Praha – návrh na přestavbu staré budovy Staroměstské radnice.

– společně s Josefem Pospíšilem – novobarokní návrh novostavby druhé pražské radnice.^[15] Soutěž vyhrál architekt Osvald Polívka.

• Přispíval na činnosti českých muzejních spolků. V období mezi 1. červnem 1896 a 31. říjnem 1897 přispěl 10 zlatými na chod Národopisného muzea českoslovanského, které od roku 1901 sídlí v Letohrádku Kinských.^[19] V roce 1909 pak na pořízení muzejní budovy Vlasteneckému spolku muzejnímu v Olomouci přispěl 4 Koruny.^[20]
• Muzeum Českého krasu v Berouně vlastní ověřenou kopii stavebního plánu na obytnou budovu při velkostatku Josefa Šebestiána Daubka z Litně. Plán pochází z října 1899 a Viktor Beneš je na něm podepsaný.^[21]

• 
  Bývalá školní kaple gymnázia Benešov
• 

  (c) I, Slimejs, CC BY 2.5
  Pražská invalidovna
• 
  Bývalá německá technika na Konviktské ulici v Praze
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Bývalá Nová budova c.k. knihoskladu v Praze
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Nájemní dům Jaroslava Daneše

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Beneš na Wikimedia Commons
• Viktor Beneš v informačním systému abART
• Prázdné domy, Vila Viktora A. Beneše