Viktor Boháč

Ing. Viktor Boháč
Viktor Boháč v uniformě nadporučíka československé armády
Viktor Boháč v uniformě nadporučíka československé armády
Narození16. října 1904
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. července 1984 (ve věku 79 let)
Nymburk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola obchodní v Praze
Povolánínárodněsocialistický politik, aktivní člen odbojového hnutí, autor ilegálního programu ČSNS
OceněníZa svoji odbojovou činnost byl v roce 1946 vyznamenán vojenskou medailí Za zásluhy 1.stupně, medailí Za statečnost, Pamětní medailí druhého národního odboje, udělenou ke dni 9. 5. 1947. Dne 9. 11. 2015 obdržel in memoriam medaili Za svobodu a demokracii.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Boháč (16. října 1904 Nymburk[1]12. července 1984 Nymburk) byl český odbojář a národněsocialistický politik. V roce 2015 byl Ústavem pro studium totalitních režimů in memoriam vyznamenán Cenou Václava Bendy.[2]

Rodina

Jeho otec byl prvním starostou Nymburka po rozpadu Rakouska-Uherska, který věnoval celý svůj život rozkvětu tohoto města. V nymburské kronice je zaznamenáno, že v den jeho pohřbu 23. srpna 1928 byly v pravé poledne rozsvíceny všechny pouliční lampy a tyto byly zahaleny smutečními rouchy. Této pocty se nedostalo nikomu před ním ani po něm.

S manželkou Boženou (1904–2002) měl syny Viktora a Ivana a dceru Boženu, provdanou Havelkovou.

Životopis

Viktor Boháč se stal v roce 1936 nejmladším ředitelem lázní v Československu a to ve Velichovkách. Od roku 1940 krátce působil jako ředitel sanatoria v Dobříši, než jej zabrala německá armáda k léčebným účelům svých vojáků.

Viktor Boháč byl členem národně-socialistické strany. Stal se vůdčí osobností odboje na Nymbursku, Poděbradsku a Městecku. Zastával funkci předsedy ilegálního Revolučního okresního národního výboru v Nymburce a po 2. světové válce byl poslancem a členem rady Zemského národního výboru. V roce 1950 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu k 12 letům trestu odnětí svobody. Po propuštění v roce 1960 pracoval v dělnických profesích. V roce 1991 byl posmrtně rehabilitován. Obdržel řadu vyznamenání.

Mluvil plynně 7 jazyky.

Česká lékařka MUDr. Eliška Vozábová v článku, publikovaném v novinách Deník[3] dne 5. února 2010 vzpomínala na hrdinství Viktora Boháče. Jejího příbuzného, Václava Vozába zatkla v květnu 1945 sovětské kontrarozvědka NKVD, která jej transportovala do sibiřského gulagu. Viktor Boháč stíhal tento vlak, v Ostravě jej dostihl a zde vystupoval tak sebevědomě, že dokázal Vozába vyreklamovat z tohoto střeženého vlaku, plném budoucích vězňů sibiřských gulagů.

Ještě během věznění se zúčastnil vědomostní soutěže Světa socialismu, pozdějšího Světa v obrazech, o Sovětském Svazu. Několik let před amnestií tuhý vězeňský řád trochu polevil a vězni si vytvořili tajnou vězeňskou akademii, kde tajně přednášeli špičkoví odborníci. Přímo nabyt vědomostmi, v této divácky velice sledované a náročné soutěži zvítězil. Jméno vítěze bylo oznámeno v hromadných sdělovacích prostředcích a byl chválen oficiálním tiskem pro své obrovské znalosti historie a současnosti SSSR.

Porota teprve v tu chvíli zjistila, že vyhrál čerstvě amnestovaný bývalý vězeň, odsouzený za protisocialistické a protisovětské postoje a navíc člověk, který jako nespolehlivý pro tehdejší zřízení nesměl opustit republiku a tedy ani vlastnit pas. Po soutěži získal pas a také hlavní výhru - týdenní pobyt v Sovětském Svazu. V SSSR se zúčastnil řady setkání, kde k překvapení všech Rusů odpovídal dokonalou ruštinou na položené otázky a oni soudíc podle bezchybného přízvuku nechtěli věřit, že není rodilým Rusem ale Čechem. Kdyby jen soudruzi věděli, že tak dobře rusky se naučil ve vězeňské akademii od vězněných Rusů.

Dílo

V roce 2003 byla vydána ve spolupráci nakladatelství Nanebemletí a Vega-L kniha vzpomínek Viktora Boháče Boj odbojové skupiny R3 za svobodu: Nymbursko-Poděbradsko-Královéměstecko.

Ocenění

V roce 2015 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[4]

Odkazy

Reference

  1. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  2. Medaili za boj proti komunismu dostane i Zdena Mašínová. TÝDEN.cz [online]. 2015-11-09 [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  3. Deník
  4. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2015 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • Boháč, Viktor: Boj odbojové skupiny R3 za svobodu. Nymburk 2003, Nanebemletí. ISBN 80-902237-4-5
  • Michal Plavec: Kapitoly z dějin královského města Nymburka od dob nejstarších do roku 2009. Cheb 2010, Svět křídel. ISBN 978-80-86808-75-8
  • JINDRA, Martin: Strážci lidskosti. Dvanáct příběhů příslušníků Československé církve (husitské) vězněných po únoru 1948. Náb. obec Československé církve husitské 2008. ISBN 80-7000-089-9
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohac Viktor nadporucik.jpg
Autor: 121rohac, Licence: CC BY-SA 4.0
Boháč Viktor nadporučík v roce cca 1932