Viktor Brailovsky
| Viktor Brailovsky ויקטור בריילובסקי | |
|---|---|
| náměstek Ministra vnitra Izraele | |
| Ve funkci: 5. března 2003 – 29. listopadu 2004 | |
| 16. Ministr vědy a technologie Izraele | |
| Ve funkci: 29. listopadu 2004 – 4. prosince 2004 | |
| Předchůdce | Ilan Šalgi |
| Nástupce | Matan Vilnaj |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Šinuj, Chec |
| Narození | 27. prosinec 1935 (87 let)  Moskva, Sovětský svaz |
| Kneset | 15., 16. |
| Profese | politik a matematik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Viktor Brailovsky (hebrejsky: ויקטור בריילובסקי, rusky:Виктор Львович Браиловский, Viktor Lvovič Brajlovskij, * 27. prosince 1935) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Šinuj.
Biografie
Narodil se v Moskvě v tehdejším Sovětském svazu. V roce 1987 přesídil do Izraele. Má vysokoškolské vzdělání (doktorát). Pracoval jako profesor matematiky a výpočetní techniky na Telavivské univerzitě. Hovoří hebrejsky, rusky a anglicky.[1]
Politická dráha
V letech 1972–1987 byl aktivní v podzemním sionistickém hnutí v Sovětském svazu a patřil mezi takzvané refuseniky (též Vězňové Siónu).[1]
V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách do Knesetu v roce 1999, v nichž nastupoval za stranu Šinuj. Byl členem výboru pro vědu a technologie a výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory. Mandát obhájil ve volbách do Knesetu v roce 2003. Po nich opět zasedal ve výboru pro vědu a technologie a výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory. Dále byl členem petičního výboru. Vzhledem k vysokému volebnímu zisku strany Šinuj získala tato formace i vládní posty. Brailovsky byl v letech 2003–2004 náměstkem ministra vnitra a v roce 2004 po několik dnů sloužil jako ministr vědy a technologie.[1]
Ke konci volebního období došlo ve straně Šinuj k rozkolu, při kterém ji opustila většina poslaneckého klubu včetně Brailovského a založila novou politickou formaci Chec. Ta ale ve volbách do Knesetu v roce 2006 nezískala potřebný počet hlasů pro vstup do parlamentu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Victor Brailovsky [online]. Kneset [cit. 2011-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- (anglicky) Kneset – Viktor Brailovsky
