Viktor Hoppe
Viktor Hoppe | |
---|---|
Narození | 14. dubna 1874 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. května 1962 (ve věku 88 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
Povolání | voják |
Děti | Ludmila Slánská-Hoppeová Eva Hoppeová Viktor Hoppe |
Rodiče | Bedřich Hoppe a Emilie Antonie Hoppeová |
Příbuzní | Bohuslav Slánský (zeť) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Hoppe (14. dubna 1874 Brno[1] – 22. května 1962 Praha) byl český generál.
Biografie
Viktor Hoppe se narodil v roce 1874 v Brně (některé zdroje chybně uvádí narození v Třebíči v Podklášteří[2]), jeho otcem byl advokát a politik Bedřich Hoppe, jeho matkou byla Emilie Hoppeová. V roce 1893 absolvoval gymnázium v Třebíči[3] a následně nastoupil do kadetní školy v Hranicích, kde studoval dva roky, další dva roky pak studoval na důstojnické škole ve Welsu.[2] V roce 1893 získal hodnost kadeta rakousko-uherské armády, v roce 1894 byl povýšen na poručíka a po absolvování důstojnické školy byl roku 1897 povýšen na nadporučíka.[4] Od roku 1897 působil jako praporní pobočník ve Stockerau, od roku 1900 do roku 1902 pak byl v záloze a odešel z armády. V roce 1902 se však do služby vrátil a jako praporní pobočník sloužil po dva roky v Samboru. Od roku 1904 do roku 1913 pak působil jako remontní důstojník ve Vysokém Mýtě. V roce 1913 odešel do Prahy, kde působil jako přednosta osobní skupiny pražské oblasti.[4] Mezi roky 1914 a 1918 působil jako šéf konceptní služby na zemském vojenském velitelství, ale již roku 1914 se stal informátorem odbojové skupiny Maffie a v roce 1917 se stal důvěrníkem Josefa Scheinera. V roce 1918 začal s odbojovou skupinou Maffie spolupracovat důrazněji a v říjnu téhož roku vedl předání zemského vojenského velitelství Národnímu výboru a nechal zatknout rakouské důstojníky a nechal zrušit telegrafické spojení s Rakouskem.
V roce 1916 byl povýšen do hodnosti majora a v srpnu roku 1918 pak byl povýšen do hodnosti podplukovníka rakousko-uherské armády. V říjnu roku 1918 se stal náčelníkem štábu Vrchního velitelství československé armády a následně od listopadu téhož roku pracoval jako přednosta presidia ministerstva, na této pozici působil až do dubna roku 1919, kdy přešel do 10. oddělení (jezdectvo) ministerstva. Roku 1920 byl povýšen do hodnosti plukovníka jezdectva. V květnu roku 1921 odešel na pozici přiděleného generála Kanceláře prezidenta republiky, kde působil do konce roku 1923, v říjnu téhož roku byl povýšen na generála V. hodnostní třídy. Na počátku roku 1924 odešel z armády do výslužby.[4] Mezi lety 1922 a 1928 pracoval jako ceremoniář prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.[3]
Byl pohřben na Bubenečském hřbitově v Praze.[5]
Jeho manželkou byla Aurelie Hoppeová, jeho synem byl lékař Viktor Hoppe. Jeho bratry byli právník a hudební kritik Otakar Hoppe, hudebník a skladatel Jaroslav Hoppe a filosof a pedagog Vladimír Hoppe.[3]
Ocenění
- 18989 Jubilejní pamětní medaile 1898
- 1908 Jubilejní kříž 1908
- 1913 Stříbrný záslužný kříž
- 1916 Vojenská záslužná medaile
- 1918 Stříbrný záslužný kříž s korunou
- 1919 Řád čestné legie 4. třídy
- 1919 Československá revoluční medaile
- 1921 Řád bílého orla 3. třídy
- 1923 Řád rumunské hvězdy 2. třídy
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Petr a Pavel (na dómě) v Brně
- ↑ a b MINAŘÍK, Pavel. 960. Můžete mi poskytnout informace k 3. pěšímu pluku rakousko–uherské armády Kroměříž a 25. prapor polních myslivců Brno? [online]. Vojenství.cz, 2020-10-31 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Menš; Lik. brigádní generál Viktor Hoppe [online]. Brno: Brno, 2015-03-06 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hoppe, Viktor [online]. Válka.cz [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Viktor Hoppe [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Hoppe na Wikimedia Commons
- Viktor Hoppe v Encyklopedii dějin města Brna
- Viktor Hoppe na webu Valka.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cross of Honour for Science and Art
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Krzyż Jubileuszowy 1908 (Austro-Węgry)
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Bubenečský hřbitov, hrob prof. PhDr. Vladimír Hoppe
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
Ribbon bar: Legion Honour, Officer rank
Ribbon bar: Order of the White Eagle – Commander – Kingdom of Serbia / Kingdom of SHS / Kingdom of Yugoslavia.
Ribbon bar of the Order of the Star of Romania
Portrét Viktora Hoppeho.