Viktor I.

Svatý
Viktor I.
14. papež
Církevřímskokatolická
Pontifikát začalca. 189
Pontifikát skončilca. 199
PředchůdceEleutherus
NástupceZefyrinus
Osobní údaje
Datum narození???
Místo narozeníAfrika
Datum úmrtíca. 199
Místo úmrtíŘím, Římská říše
Svatořečení
Svátek28. července
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,
pravoslavná církev,
anglikánská církev,
luteráni
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Viktor I., latinsky Victor, byl 14. papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 186/189 – 197/201.

Život

Viktor I. byl prvním papežem afrického původu a podle všech známek energický muž, který plně uplatňoval autoritu hlavy církve. Protože se stal římským biskupem v době relativního klidu, kdy nebyli křesťané v Římě příliš pronásledováni, mohl se plně soustředit na problémy církve, věnovat se otázkám liturgie a teologie a stíhat heretiky.

Znovu otevřel starý spor mezi východní a západní církví v otázce termínu Velikonoc. Již papež sv. Pius I. stanovil, že vrcholným svátkem Velikonoc je vzkříšení Ježíše Krista, a dnem svátku určil neděli (Hod Boží Velikonoční). Východní církev však slavila jako vrcholný den Velikonoc den ukřižování Ježíše Krista a tento svátek kladla na čtrnáctý den měsíce Nisan podle hebrejského kalendáře, a to bez ohledu na to, na který den v týdnu svátek připadl. Tento termín jednak koincidoval se židovským svátkem Pesach a jednak to přinášelo i potíže s účastí věřících na bohoslužbách. Viktor I. hodlal tento spor řešit dokonce vyobcováním odpůrců z církve. Tomuto krajnímu řešení se snažil zabránit svatý Ireneus, a východní křesťanské obce se nakonec přizpůsobily.

Sv. Viktor I. také zavedl latinské bohoslužby. Až do té doby byly mše slouženy v řečtině. Také pastýřské listy, teologické spisy a korespondenci psal papež latinsky, neboť latina byla užívána v severní Africe, odkud pocházel. Univerzálním jazykem křesťanů se však latina stala až později, v polovině čtvrtého století.

Sv. Viktoru I. se také připisuje stanovení základních zásad církevního soudnictví a zákaz používání skleněných a dřevěných nádob při bohoslužebných obřadech.

Přesná doba a způsob jeho umučení i místo jeho původního hrobu (pravděpodobně římské katakomby) není přesně známo. Barokní nápis na jeho rakvi v poutním chrámu na olomouckém Svatém Kopečku jej označuje za prvomučedníka římského.

Jeho náhrobní kámen se nachází na schodišti (vlevo na stěně při vstupu do prvního patra s dobře čitelným latinským nápisem) musea v africkém Tunisu, hlavním městě Tuniska, ostatky spočívají v prosklené rakvi na pravém pilíři klenby kostela Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci (nyní jsou ostatky sv. Viktora I. součástí monumentálního sousedního barokního jižního oltáře, na pilíři je od 17. května 2015 umístěn relikviář s ostatky – krví – sv. Jana Pavla II., na památku 20. výročí jeho návštěvy této baziliky a jeho zdejšího setkání s mládeží, poté co svatořečil na statisícovém shromáždění v Olomouci-Neředíně sv. Zdislavu a sv. Jana Sarkandera).

Památku sv. Viktora I. si katolická církev připomíná 28. července. Od roku 1918 je jeho jméno na tento den i součástí českého národního kalendáře.

Kašna sv. Viktora od Romana Wenzela z roku 2011 se nachází v zahradě býv. Premontstrátského kláštera, dnes vojenské nemocnice v Klášteře Hradisko v Olomouci.

Odkazy

Literatura

  • GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0. 
  • MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2. 
  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem of the Papacy SE.svg
Emblem of the Papacy: Triple Tiara and Keys