Viktor Kamil Jeřábek

Viktor Kamil Jeřábek
Rodné jménoVictor Antonin Jeřabek
Narození4. února 1859
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. dubna 1946 (ve věku 87 let)
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Litomyšli
Povoláníučitel a spisovatel
DětiČestmír Jeřábek
RodičeJan Vojtěch Jeřábek, Rozálie Jeřábková-Kuklová
PříbuzníDušan Jeřábek vnuk
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Matriční zápis o narození a křtu Kamila Jeřábka (matrika N 1858-1863 Litomyšl (SOA Zámrsk))

Viktor Kamil Jeřábek (4. února 1859, Litomyšl[1]16. dubna 1946, Litomyšl) byl český učitel, spisovatel, první předseda Moravského kola spisovatelů (1912–1921) a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[2]

Životopis

Jeho rodiče byli Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) a Rozálie Jeřábková-Kuklová (1824), svatbu měli 9. 2. 1858. Měl pět sourozenců: Jindřišku (1861), Boženu (1863), Jana (1864–1864), Karla (1865–1866) a Marii Hálovou (1868). S manželkou Marií Jeřábkovou-Císařovou (1867), měli čtyři syny: Čestmíra (1893–1981), Ctibora (1894–1971), Milíče (1896–1979) a Jiřího (1903–1922).

Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Viktor vystudoval reálku v Litomyšli (1875 maturitní zkouška), poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře.

Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle, kde učil čtyři roky. Potom působil, už jako učitel, v Oslavanech, v Silůvkách (od 1881), v Pršticích (od 1887). Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel.[4]

Byl přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. Mezi jeho vzory byli Gogol, Turgeněv, Nováková a Mrštíkové. Používal pseudonym Vittorio Bonasia. V Brně bydlel na adrese Antonína Dvořáka 3.

... zaujímá významné místo ve vývoji realistické venkovské povídky. Nadán pronikavým pozorovatelským darem umí zachytit člověka v jeho prostředí, s jeho názory, předsudky i mluvou, umí se ponořit do jeho větších životních hloubek.

—Jaroslav Kunc

Dílo

Próza

  • Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: Romuald Promberger
  • Ze světa prostých lidí: povídky a obrázky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1898
  • Obrazy života: povídky a obrázky – Třebíč: Jan František Kubeš, 1891
  • Nové povídky a obrázky – Brno: Joža Barvič, 1894
  • Z minulých dob: povídky – Velké Meziříčí: s. n., 1897
  • Anna Bystřická: román učitelky – Praha: Edvard Beaufort, 1898
  • Doma: řada obrazů – illustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1899
  • Bodří maloměšťáci: tři povídky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [5]
  • Drobnosti z cest: causerie – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1902
  • Idylla staničky Třešňůvské – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1904
  • Ku břehům Baltu: cestovní causerie – Praha: E. Beaufort, 1905 [6]
  • Na příč Italií – Praha: E. Beaufort, 1907
  • Dobytí Podolan: moravský román – Moravská Ostrava: Revue moravsko-slezská, 1908
  • Počestná obec Valčice: obrazy z moravské dědiny – Olomouc: R. Promberger, 1908
  • Dílo saně a jiná prosa – Olomouc: R. Promberger, 1909
  • Humoresky – Brno: Vavřín Brumovský, 1909
  • Jak život šel ... – Brno: V. Brumovský, 1909
  • Proklaté peníze – Brno, V. Brumovský, 1909
  • Z oblastí jezerních: cestopisné obrázkyZábřeh: 1909
  • Špetka koření – Brno: V. Brumovský, 1910
  • Štěstí domova: starodávná reminiscence – Praha: Josef Richard Vilímek, 1910
  • Ó, mladosti radostná: pro mládež – Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, 1911
  • Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: R. Promberger, 1913
  • Trýzeň duše a jiné povídky – Praha: Emil Šolc, 1917 — malířsky vyzdobila Zdenka Vorlová-Vlčková. Praha: Šolc a Šimáček, 1929
  • O sirotka – Brno: Moravsko-slezská revue, 1919
  • Dědina za války a jiná prósa – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1920
  • Naši maloměšťáci – Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1920
  • Honzíček dobrodinec: příhody kluka nezbedy – Praha: J. R. Vilímek, 1922
  • Krista a jiné povídkyHolešov: Bedřich Tuček, 1922
  • Perun a červ a jiná drobná prósa – Praha: Mladé Proudy, 1922 [7]
  • Život: paměti Viktora Kam. Jeřábka – upravil Josef Čapek. Vyškov: František Obzina, 1924
  • Kruliš, dobrodruh: maloměstská povídka – Moravská Ostrava: s. n., 1925
  • Magnáti Růžové ulice – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1926
  • Ostrov trosečníků: vybledlé obrázky – Praha: František Borový, 1926 [8]
  • Gloria Manzoni: román – Praha: F. Borový, 1927
  • Zátoka: vesnické románky – Praha: F. Borový, 1927
  • Ve vichřici: osudy siroty – ilustroval František Vrobel. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1928
  • Děvečka Páně; Ve víru – Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1929
  • Hospoda zbožných příkladů: drobná próza – Brno: Brněnské knižní nakladatelství, 1929
  • Otcovství: román – Brno: Družstvo MKS, 1932 [9]
  • Rechtor Kvěch a jiná próza – Praha: F. Borový, 1933 [10]
  • Bouře a jiné dědinské kroniky – Praha: F. Borový, 1935
  • Stanička pod lesy; Pepina – Praha: F. Borový, 1935
  • A světlo věčné...: román – Brno: Novina, 1938
  • Mezi Litomyšlí a Brnem: zápisky literátovy – Litomyšl: MKS, 1941 [11]

Jiné

Ocenění

V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.[12]

Odkazy

Reference

  1. Křticí matrika města Litomyšle: Jeřabek Victor Antonin 1859-02-04. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
  3. MZM – Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  4. JEŘÁBEK, Dušan. Brněnská romance. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1997. 199 s. S. 58–66. 
  5. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Bodří maloměšťáci [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  6. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ku břehům Baltu [online]. Praha: E. Beaufort, 1905 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  7. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Perun a červ a jiná drobná prósa [online]. Praha: Mladé Proudy, 1922 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  8. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ostrov trosečníků [online]. Praha: Fr. Borový, 1926 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  9. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Otcovství [online]. Praha: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1932 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  10. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Rektor Kvěch a jiná próza [online]. Praha: F. Borový, 1933 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  11. JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Mezi Litomyšlí a Brnem [online]. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1941 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  12. vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Viktor Kamil Jeřábek: literární črta k jeho šedesátým narozeninám – Vojtěch Martínek. Brno: Moravskoslezská revue, 1919
  • FRABŠA, František Salesius; Čeští spisovatelé dnešní doby. Lidová tribuna. Praha. vyd. Praha: s. n., 1923. 160 s. S. 54–55
  • V. K. Jeřábek člověk a díloG. Preissová; V. K. Jeřábek; V. Martínek; uspořádal a vypravil Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1926
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatel Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 175
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 315–318
  • Viktor Kamil Jeřábek: (1859–1946): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Flanderková. Praha: Památník národního písemnictví, 1997
  • Vybraná díla Viktora Kamila Jeřábka [rukopis] – Andrea Audyová. 2012

Externí odkazy

Viktor Kamil Jeřábek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Viktor Kamil Jeřábek - podpis.jpg
Viktor Kamil Jeřábek - podpis
Zápis narození Viktor Jeřábek.jpg
matriční zápis o narození a křtu Kamila Jeřábka (matrika N 1858-1863 Litomyšl (SOA Zámrsk))
Viktor Kamil Jeřábek (kol. 1930).jpg
Viktor Kamil Jeřábek, český spisovatel a učitel