Viktor Kamil Jeřábek
Viktor Kamil Jeřábek | |
---|---|
Rodné jméno | Victor Antonin Jeřabek |
Narození | 4. února 1859 Litomyšl Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. dubna 1946 (ve věku 87 let) Litomyšl Československo |
Místo pohřbení | hřbitov v Litomyšli |
Povolání | učitel, spisovatel a básník |
Děti | Čestmír Jeřábek |
Rodiče | Jan Vojtěch Jeřábek, Rozálie Jeřábková-Kuklová |
Příbuzní | Dušan Jeřábek vnuk |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Kamil Jeřábek (4. února 1859, Litomyšl[1] – 16. dubna 1946, Litomyšl) byl český učitel, spisovatel, první předseda Moravského kola spisovatelů (1912–1921) a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[2]
Životopis
Jeho rodiče byli Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) a Rozálie Jeřábková-Kuklová (1824), svatbu měli 9. 2. 1858. Měl pět sourozenců: Jindřišku (1861), Boženu (1863), Jana (1864–1864), Karla (1865–1866) a Marii Hálovou (1868). S manželkou Marií Jeřábkovou-Císařovou (1867), měli čtyři syny: Čestmíra (1893–1981), Ctibora (1894–1971), Milíče (1896–1979) a Jiřího (1903–1922).
Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Viktor vystudoval reálku v Litomyšli (1875 maturitní zkouška), poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře.
Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle, kde učil čtyři roky. Potom působil, už jako učitel, v Oslavanech, v Silůvkách (od 1881), v Pršticích (od 1887). Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel.[4]
Byl přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. Mezi jeho vzory byli Gogol, Turgeněv, Nováková a Mrštíkové. Používal pseudonym Vittorio Bonasia. V Brně bydlel na adrese Antonína Dvořáka 3.
... zaujímá významné místo ve vývoji realistické venkovské povídky. Nadán pronikavým pozorovatelským darem umí zachytit člověka v jeho prostředí, s jeho názory, předsudky i mluvou, umí se ponořit do jeho větších životních hloubek.Jaroslav Kunc
Dílo
Próza
- Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: Romuald Promberger
- Ze světa prostých lidí: povídky a obrázky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1898
- Obrazy života: povídky a obrázky – Třebíč: Jan František Kubeš, 1891
- Nové povídky a obrázky – Brno: Joža Barvič, 1894
- Z minulých dob: povídky – Velké Meziříčí: s. n., 1897
- Anna Bystřická: román učitelky – Praha: Edvard Beaufort, 1898
- Doma: řada obrazů – illustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1899
- Bodří maloměšťáci: tři povídky – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [5]
- Drobnosti z cest: causerie – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1902
- Idylla staničky Třešňůvské – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1904
- Ku břehům Baltu: cestovní causerie – Praha: E. Beaufort, 1905 [6]
- Na příč Italií – Praha: E. Beaufort, 1907
- Dobytí Podolan: moravský román – Moravská Ostrava: Revue moravsko-slezská, 1908
- Počestná obec Valčice: obrazy z moravské dědiny – Olomouc: R. Promberger, 1908
- Dílo saně a jiná prosa – Olomouc: R. Promberger, 1909
- Humoresky – Brno: Vavřín Brumovský, 1909
- Jak život šel ... – Brno: V. Brumovský, 1909
- Proklaté peníze – Brno, V. Brumovský, 1909
- Z oblastí jezerních: cestopisné obrázky – Zábřeh: 1909
- Špetka koření – Brno: V. Brumovský, 1910
- Štěstí domova: starodávná reminiscence – Praha: Josef Richard Vilímek, 1910
- Ó, mladosti radostná: pro mládež – Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, 1911
- Černý chléb: povídky a obrázky – Olomouc: R. Promberger, 1913
- Trýzeň duše a jiné povídky – Praha: Emil Šolc, 1917 — malířsky vyzdobila Zdenka Vorlová-Vlčková. Praha: Šolc a Šimáček, 1929
- O sirotka – Brno: Moravsko-slezská revue, 1919
- Dědina za války a jiná prósa – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1920
- Naši maloměšťáci – Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1920
- Honzíček dobrodinec: příhody kluka nezbedy – Praha: J. R. Vilímek, 1922
- Krista a jiné povídky – Holešov: Bedřich Tuček, 1922
- Perun a červ a jiná drobná prósa – Praha: Mladé Proudy, 1922 [7]
- Život: paměti Viktora Kam. Jeřábka – upravil Josef Čapek. Vyškov: František Obzina, 1924
- Kruliš, dobrodruh: maloměstská povídka – Moravská Ostrava: s. n., 1925
- Magnáti Růžové ulice – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1926
- Ostrov trosečníků: vybledlé obrázky – Praha: František Borový, 1926 [8]
- Gloria Manzoni: román – Praha: F. Borový, 1927
- Zátoka: vesnické románky – Praha: F. Borový, 1927
- Ve vichřici: osudy siroty – ilustroval František Vrobel. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1928
- Děvečka Páně; Ve víru – Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1929
- Hospoda zbožných příkladů: drobná próza – Brno: Brněnské knižní nakladatelství, 1929
- Otcovství: román – Brno: Družstvo MKS, 1932 [9]
- Rechtor Kvěch a jiná próza – Praha: F. Borový, 1933 [10]
- Bouře a jiné dědinské kroniky – Praha: F. Borový, 1935
- Stanička pod lesy; Pepina – Praha: F. Borový, 1935
- A světlo věčné...: román – Brno: Novina, 1938
- Mezi Litomyšlí a Brnem: zápisky literátovy – Litomyšl: MKS, 1941 [11]
Jiné
- humoristické verše v Šotku s ilustracemi Mikuláše Alše, v Moravské orlici a Nivě
- Vzpomínky členů Máje – Adámek Bohumil, Borecký Jaromír, Havlasa Jan, Havlík Josef, Holeček F. S., Jahn Metoděj, Jeřábek V. K., Klecanda Jan, Konrád J. D., Kronbauer R. J., Leger Karel, Mrštík Alois, Osten Jan, Sekanina František, Šmaha Josef, Tréval Emil. Praha: Spolek českých spisovatelů belletristů, 1904
- Nůše pohádek – Božena Benešová, Helena Čapková, Jakub Deml, Jaroslav Durych, V. K. Jeřábek, Béňa Klička, Jan Klokoč, Pavla Křičková, Karel Mašek, Marie Pujmanová-Hennerová, Karel Scheinpflug, Fráňa Šrámek; kreslili Josef Hlaváček, Zdeněk Kratochvíl, Alois Moravec, Vlatimil Rada, V. Sedláček, Slavoboj Tusar; uspořádal Karel Čapek. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1920?
- Památník Sokola v Ořechově k 25letému trvání jednoty: 1904–1929 – V. K. Jeřábek ... [et al.] Brno: Tělocvičná jednota Sokol, 1929
- VI. župní slet Sokolské župy Denisovy ve Vysokém Veselí: 15.,16.,29. a 30.6.1929 – V. K. Jeřábek ... et al.] Nový Bydžov: Tělocvičná jednota Sokol, 1929
- Těžké vlny: výbor z díla – kresby Karel Jílek. Brno: Družstvo MKS, 1945
- Lidé na zemi: Výbor z díla – Brno: Zář, 1947
- Moravské povídky – Brno: Krajské nakladatelství, 1960
- Příběhy o maminkách – vybrala a uspořádala Sylva Bartůšková; Božena Němcová, Karel Václav Rais, Josef Karel Šlejhar, Teréza Nováková, Ignát Herrmann, Božena Viková-Kunětická, Anna Maria Tilschová, K. V. Jeřábek, Fráňa Šrámek, Josef Šír, Josef Štefan, Karel Čapek, Jaroslav Havlíček, Jan Weiss, Jiří Medek, Lubomír Macháček, Jan Dvořák, Ladislav Pecháček, Jarmila Cmíralová, Marie Kubátová; ilustrace Ludmila Jandová. Hradec Králové: Kruh, 1989
Ocenění
V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Křticí matrika města Litomyšle: Jeřabek Victor Antonin 1859-02-04. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
- ↑ MZM – Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Dušan. Brněnská romance. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1997. 199 s. S. 58–66.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Bodří maloměšťáci [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ku břehům Baltu [online]. Praha: E. Beaufort, 1905 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Perun a červ a jiná drobná prósa [online]. Praha: Mladé Proudy, 1922 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ostrov trosečníků [online]. Praha: Fr. Borový, 1926 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Otcovství [online]. Praha: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1932 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Rektor Kvěch a jiná próza [online]. Praha: F. Borový, 1933 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Mezi Litomyšlí a Brnem [online]. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1941 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2017-04-18]. Dostupné online.
Literatura
- Viktor Kamil Jeřábek: literární črta k jeho šedesátým narozeninám – Vojtěch Martínek. Brno: Moravskoslezská revue, 1919
- FRABŠA, František Salesius; Čeští spisovatelé dnešní doby. Lidová tribuna. Praha. vyd. Praha: s. n., 1923. 160 s. S. 54–55
- V. K. Jeřábek člověk a dílo – G. Preissová; V. K. Jeřábek; V. Martínek; uspořádal a vypravil Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1926
- Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatel Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 175
- KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 315–318
- Viktor Kamil Jeřábek: (1859–1946): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Flanderková. Praha: Památník národního písemnictví, 1997
- Vybraná díla Viktora Kamila Jeřábka [rukopis] – Andrea Audyová. 2012
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Kamil Jeřábek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Kamil Jeřábek
- Digitalizovaná díla Viktora Kamila Jeřábka v Národní digitální knihovně.
- Viktor Kamil Jeřábek v Encyklopedii dějin města Brna
- Viktor Kamil Jeřábek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Související články
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Viktor Kamil Jeřábek - podpis
matriční zápis o narození a křtu Kamila Jeřábka (matrika N 1858-1863 Litomyšl (SOA Zámrsk))
Viktor Kamil Jeřábek, český spisovatel a učitel