Viktor Kapitonov
Viktor Kapitonov | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 25. říjen 1933 |
Místo narození | Tver |
Datum úmrtí | 5. březen 2005 |
Místo úmrtí | Moskva |
Stát | Sovětský svaz |
Týmové informace | |
Disciplína | silniční cyklistika |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Cyklistika na LOH | ||
zlato | OH 1960 | silniční závod jednotlivců |
bronz | OH 1960 | časovka družstev |
Mistrovství světa v silniční cyklistice | ||
bronz | MS 1963 | časovka družstev |
Viktor Arseněvič Kapitonov (Виктор Арсеньевич Капитонов, 25. října 1933 Tver – 5. března 2005 Moskva) byl sovětský silniční cyklista a trenér.
Na olympiádě 1956 skončil v závodě jednotlivců na 32. místě, na olympiádě 1960 zvítězil po dramatickém průběhu, když jel v čele s domácím Liviem Trapè, v závěru jedenáctého kola začal spurtovat, protože myslel, že je konec, ale jelo se ještě jedno kolo. Předpokládalo se, že mu vydané síly budou v rozhodujícím momentu chybět, ale v cíli přespurtoval Itala i podruhé.[1] V Římě získal také bronzovou olympijskou medaili v časovce družstev. Na mistrovství světa v silniční cyklistice bylo jeho nejlepším výsledkem 11. místo v závodě jednotlivců v roce 1962 a třetí místo v časovce družstev v roce 1963. Byl mistrem SSSR v závodě s hromadným startem v letech 1958 a 1959 a v etapovém závodě v roce 1956. Na Závodě míru byl členem vítězného družstva v letech 1958, 1959, 1961 a 1962, v hodnocení jednotlivců byl druhý v roce 1961 a třetí v roce 1957, v letech 1958 a 1959 se stal nejlepším vrchařem, dosáhl také čtyř etapových vítězství.
V letech 1965 až 1985 byl hlavním trenérem sovětské cyklistické reprezentace, k úspěchům jeho svěřenců patří individuální olympijské vítězství Sergeje Suchoručenkova v roce 1980 a tři zlaté medaile v časovce družstev (1972, 1976 a 1980), titul amatérského mistra světa pro Andreje Vedernikova (1981), na Závodě míru sovětští cyklisté pod jeho vedením vyhráli šestkrát soutěž jednotlivců a dvanáctkrát soutěž družstev.
Byl příslušníkem sovětské armády, v roce 1983 získal vysokoškolský titul v oboru pedagogiky, vydal vzpomínkovou knihu Stojí za to žít. Byl vyhlášen nejlepším trenérem SSSR v letech 1975 a 1976, získal titul zasloužilého mistra sportu, Leninův řád, Řád Říjnové revoluce a Řád za přátelství mezi národy.
Odkazy
Reference
- ↑ PULMAN, Jindřich. Poválečné ročníky OH - 7. díl [online]. RoadCycling.cz, 2016-07-11 [cit. 2017-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28.
Literatura
- ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola Kapitonov vyrval Italům nejcennější zlatou.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Kapitonov na Wikimedia Commons
- Viktor Kapitonov v databázi Olympedia (anglicky)
- Cycling Archives
- Velorider
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
A man presenting the gold medal to Victor Kapitonov, the Soviet cyclist who won the gold medal on the individual road race. Rome, 1960