Viktor Kaplan

Ing. Dr. techn. Viktor Kaplan
Viktor Kaplan ve 30. létech 20. století
Viktor Kaplan ve 30. létech 20. století
Narození27. listopad 1876
Mürzzuschlag Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpen 1934
Unterach am Attersee RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníTechnická univerzita Vídeň
BydlištěBrno
NárodnostRakušané
Alma materTechnická univerzita Vídeň
Německá vysoká škola technická v Brně
Povoláníinženýr, vynálezce, akademik, strojní inženýr, vysokoškolský učitel, technik a učitel
ZaměstnavatelNěmecká vysoká škola technická v Brně
Oceněnímedaile Rudolfa Diesela (1954)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kaplan, křtěný Viktor Gustav František (27. listopadu 1876 Mürzzuschlag, Rakousko-Uhersko[1]23. srpna 1934 Unterach am Attersee, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. Své klíčové objevy učinil na svém působišti na německé technice (dnes VUT) v Brně.

Život

Viktor Kaplan se narodil jako syn železničního úředníka.[1] V letech 1895–1900 vystudoval Technickou vysokou školu ve Vídni, kde studoval stavbu strojů a Dieselových motorů. Po škole strávil jeden rok vojenské služby v Pule, tehdy významné základně rakousko-uherského námořnictva. V roce 1901 začal pracovat ve strojírnách patřících firmě Ganz & Comp v Leobersdorfu u Vídně na spalovacích motorech.

Po dvou letech však odešel na žádost profesora Alfréda Musila (otce Roberta Musila) na německou vysokou školu technickou v Brně, jako konstruktér ústavu nauky o strojích, kinematice a strojnictví. V roce 1909 Kaplan habilitoval a zároveň si téhož roku, 18. července, vzal za manželku vídeňskou rodačku Margaretu Strasserovou, s níž měl dvě dcery (Gertraud Karola Antonia Kaplanová a Margaretta Reinfrieda Kaplanová). Roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů. Roku 1918 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1926 získal čestný doktorát na Vysoké škole technické v Praze a roku 1934 na Vysoké škole technické v Brně. Druhého čestného doktorátu se však nedožil, neboť zemřel 23. srpna 1934 na mozkovou mrtvici ve svém letním sídle Rochuspoint v Rakousku. Výročí jeho narození patří od roku 1976 mezi světová kulturní výročí UNESCO.

Dílo

Vodní elektrárna Strž u Kroměříže postavená v letech 1920-1923
Hydroelehktárna Ryburg-Schwörstadt, postavená v letech 1927-1931, kde jsou umístěny obří kaplanovy turbíny

Kaplan prováděl v Brně množství pokusů, aby popsal nejvhodnější parametry Francisových turbín a modifikoval je pro různé hodnoty průtoků a spádů. Jeho vynález vodní turbíny s nastavitelnými oběžnými lopatkami, se datuje do roku 1912. Kaplan na ní začal pracovat v roce 1910. Tehdy byla v Brně zřízena za podpory slévárny a strojírny Ignaz Storek vlastněné Heinrichem Storkem laboratoř, ve které prováděl své pokusy. Zde rozšiřoval mezilopatkové kanály Francisovy turbíny, až nakonec dospěl k oběžnému kolu svým tvarem připomínající lodní šroub, ale s natáčivými lopatkami. A v tom je genialita Kaplanova vynálezu: natáčením lopatek oběžného kola podle měnícího se průtoku vody se optimálně nastavují nátokové úhly vodního proudu a je tak zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.

Objev světového významu nevznikal hladce a narážel na nepochopení a často i odpor firem vyrábějících Francisovy turbíny. Přesto v letech 1912–1913 přihlásil Kaplan postupně k patentování čtyři vynálezy. S příchodem první světové války se vynálezcova situace nijak nezlepšila a patentové spory jej velmi vysilovaly. Kaplanova turbína se tak dočkala svého patentu až v roce 1920. Ale již v roce 1918 byla započata výroba turbíny podle Kaplanových návrhů a výpočtů v brněnské továrně Ignaz Storek. Tato turbína byla uvedena do provozu v roce 1919 v přádelnách ve Velmu (Dolní Rakousy), kde pracovala až do roku 1952. V roce 1931 byly spuštěny čtyři obří kaplanovy turbíny (průměr 7 metrů, výkon 35 MW[2]) v hydroelektrárně Ryburg-Schwörstadt na řece Rýnu na německo-švýcarské hranici.[3]

Ocenění

Odkazy

Literatura

  • WEBER, Gerlind; WEBER, Gunter. Viktor Kaplan 1876–1934. Překlad Jaromír Hladík. 1. vyd. Brno: Technické muzeum v Brně, 2003. 68 s. ISBN 80-86413-11-X. (česky a německy) 
  • Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Svazek III / 1. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Heslo Kaplan Viktor Ing. Dr. techn., s. 378. 

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Kraftwerk Ryburg Schwoerstadt.jpg
Autor:

Původně soubor načetl Wladyslaw Sojka na projektu Wikipedie v jazyce němčina

(Původní text: „--Wladyslaw Disk.), Licence: CC BY-SA 2.0 de
Kraftwerk Ryburg-Schwörstadt