Viktor Kaufmann

Viktor Kaufmann
MUDr. Viktor Kaufmann[1]
MUDr. Viktor Kaufmann[1]
Narození21. srpna 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. února 1945
Neubrandenburg
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
BydlištěPraha XII, Schwerinova 162[2][p 1]
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař - internista
TitulMUDr.
ChoťIrma Kaufmannová [4]
Příbuznísestra Heda Kaufmannová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kaufmann (21. srpna 1900 Praha[5] – 26. února 1945 Neubrandenburg) byl lékař (internista); starší bratr Hedy Kaufmannové (1905–1981) – spisovatelky, překladatelky[p 2] a účastnice českého protinacistického odboje. Po 15. březnu 1939 se Viktor Kaufmann zapojil (prostřednictvím prof. dr. Vojtěcha Čížka) do odboje a záhy se stal jednou z vůdčích osobností v ilegální skupině Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zde působil jako jeden z hlavních organizátorů a přivedl sem i svou sestru Hedu.[4] Aktivně pracoval i v odbojové organizaci Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).[6]

V odboji

Po ukončení studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na interním oddělení v Sanopsu. Kromě toho, že ovládal jedenáct jazyků byl i milovníkem klasické hudby.[1] Původně bydlel na adrese: Ve Pštrosce 7, Praha 2 - Vinohrady (viz dále), kde měl kromě bytu i soukromou ordinaci. Po zákazu provozovat lékařskou praxi lékařům židovského původu se přestěhoval na Smíchov (ulice Na Vršku 1).[1]

Viktor Kaufmann pracoval (již od března 1939[1]) ve zpravodajské skupině profesora dr. Vojtěcha Čížka. [p 3] Zde (mimo jiných) působili také doktorka Milada Horáková, docent Josef Fišer, doktor Karel Bondy, Anna Pollertová a mnozí další. Tato organizace byla počátkem jara 1940 rozbita zásahy gestapa.[8] Viktor Kaufmann pomáhal budovat strukturu Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ) a aktivně se účastnil příprav demonstrací 28. října 1939. V programu "Za svobodu do nového Československa" se spolupodílel na kapitole pojednávající o veřejném zdravotnictví.[1] Viktor Kaufmann se (společně s Annou Pollertovou) na jaře v roce 1940 zúčastnil převozu celostátně hledaného uprchlíka – odbojáře doc. dr. Josefa Fischera z nemocnice v Poličce do Prahy.[8]

Zatčení gestapem

V pondělí před polednem dne 20. října 1941 se ještě stačil setkat s Dr. Karlem Bondym[1], ale ještě téhož dne odpoledne byl (v rámci rozsáhlého zátahu gestapa proti organizaci ÚVOD) Viktor Kaufmann zatčen gestapem.[6] Po skončení hlavních výslechů[1] byl vězněn na Pankráci a pak na Karlově náměstí.[4][p 4] Jako uvězněný lékař byl pověřen, aby prováděl tzv. „marodku“, protože vězeňský lékař z Pankráce MUDr. Navarra do té doby musel do vězeňské marodky na Karlově náměstí dojíždět. Viktor Kaufmann tak získal větší možnost pohybu, snadněji se jeho prostřednictvím distribuovaly motáky (většinou ukryté v termosce[1]) a dostalo se k němu více jídla, čehož využil, aby ho poskytl nejpotřebnějším a časem i na ženské oddělení (kde byla umístěna např. i zatčená odbojářka Anna Pollertová).[8]

Odbojářům na svobodě se tak podařilo díky osobě Viktora Kaufmanna navázat a udržovat s některými zatčenými odbojáři pravidelné obousměrné spojení. Heda Kaufmannová s Viktorovou ženou Irmou Kaufmannovou přebíraly motáky od Viktora Kaufmanna a předávaly je dál určeným osobám.[4] Toto ilegální "spojení" bylo ukončeno v březnu 1943, kdy "cestu" prozradil konfident gestapa Bohumil Siebert.[1] Kaufmann spolu s doc. dr. Josefem Fischerem byli znovu vyslýcháni, následně převezeni do Malé pevnosti Terezín, kde byli šikanováni tamními dozorci.[1]

Odsouzení a poprava

Lidový soud v Berlíně Viktora Kaufmanna a další jeho spolupracovníky (doc. dr. Josef Fischer, JUDr. Karel Bondy, Anna Pollertová) odsoudil 14. listopadu 1944 k trestu smrti. Popraven byl 26. února 1945 v Neubrandenburgu-Gorden.[4] [p 5] Kaufmannova matka a jeho teta byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře v Treblince.[1]

„Ve Pštrosce 7“

Pamětní deska odbojové
činnosti skupiny PVVZ
GPS: 50°04′39″ s. š., 14°26′15″ v. d.

Dnes se jméno MUDr. Viktora Kaufmanna nalézá například na pamětní desce[10] obětem 2. světové války umístěné na domě číslo 34/7 v ulici Anny Letenské na Praze 2, (dříve ulice „Ve Pštrosce“).[7] To bylo jedno z hlavních center, v jehož prostorách se tajně scházeli členové organizace PVVZ. V tomto domě se nacházely jednak byty Anny Pollertové, ale také zde měl ordinaci Viktor Kaufmann.[11][p 6] V této ordinaci proběhly na začátku okupace schůzky první garnitury vedení odbojové organizace PVVZ. [7] Pamětní deska obsahuje jména těch, kteří se konce války nedočkali.[8]

Kenotaf Viktora Kaufmanna

(c) Vladimír Štrupl, CC BY-SA 3.0
Kenotaf MUDr. Viktora Kaufmanna[9]
Stolperstein pro Viktora Kaufmanna, jeho sestru Hedu a bratrance Hanse a Waltera, položené 5.11.2019 před domem v č.p. 381 v Hejnicích.

Na Novém židovském hřbitově na Olšanech (Praha 3 - Žižkov, Izraelská 1) se nachází náhrobek (kenotaf) se jménem MUDr. Viktora Kaufmanna. Na kenotafu jsou tyto nápisy:[9]

              památce

 Alfréda Kohna   a   Gréty Kohnové
2.7.1900           2.11.1908
       UMUČENI 1942-45
       MUDr. Viktor Kaufmann
21.8.1900           9.2.1945?
POPRAVEN       BRANDENBURG
        Irma Kaufmannová
24.10.1896            27.8.1962

—Kenotaf MUDr. Viktora Kaufmanna[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vinohradská třída (do roku 1940 Fochova, v letech 1940 - 1945 Schwerinova)[3]
  2. ↑ MUDr.Viktor Kaufmann byl i překladatel (přeložil do španělštiny Bílou nemoc Karla Čapka), ovládal 11 jazyků (!)[6]
  3. ↑ V domě profesora dr. Vojtěcha Čížka (Klidná 284/5, Praha 6 - Střešovice) se hned po 15. březnu 1939 začali scházet odbojáři (například Josef Grňa, MUDr. Viktor Kaufmann, Jaroslav Šimsa, Milada Horáková, Karel Bondy, Anna Pollertová, Václav Tomsa, Bohumír Truksa a Jaroslav Čihák). Položili zde základy první garnitury PVVZ.[7]
  4. ↑ Nějaký čas byl vězněn i v Terezíně.[6]
  5. ↑ Na kenotafu MUDr. Viktora Kaufmanna na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech je uvedeno jiné datum úmrtí a sice 9. února 1945.[9]
  6. ↑ Po zákazu provozování praxe židovským lékařům se musel odstěhovat na Smíchov.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 – 1941) (Rejstřík osob: Viktor Kaufmann). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 36, 302. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. ↑ MUDr. Viktor Kaufmann [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-08. (německy) 
  3. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 400, 446, 718. 
  4. ↑ a b c d e KAUFMANNOVÁ, Heda. Listy z rodinné kroniky. [s.l.]: TRIADA, edice Delfín, 2011. 152 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87256-47-3.  Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
  5. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12. 
  6. ↑ a b c d e FRÝDA, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Praha - Vinohrady-synagoga (Prag - Königliche Weinberge-Synagoge), MUDr.Viktor Kaufmann [online]. 2009-03-23 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 335, 427, 577. 
  8. ↑ a b c d VELKOVÁ, Lucie. Osud rodiny Jiřího Bauma a její odbojová činnost za Protektorátu. Ústí nad Labem: [s.n.], 20. 04. 2013. 102 s. Diplomová práce (Mgr.) UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Filozofická fakulta. 
  9. ↑ a b c d ŠTRUPL, Vladimír. Kenotaf Viktor Kaufmann [online]. Praha 3, Izraelská 1: Centrální evidence válečných hrobů, 2006-07-23 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 2) [online]. Praha 2, Anny Letenské 34/7, Vinohrady: 2004-06-24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ KAUFMANNOVÁ, Heda. TRAKTÁT PRO JANA [online]. nakladatelství TRIÁDA, Prosinec 1968 [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Literatura

  • KAUFMANNOVÁ, Heda. Listy z rodinné kroniky. [s.l.]: TRIADA, edice Delfín, 2011. ISBN 978-80-87256-47-3. 
  • KAUFMANNOVÁ, Heda. Léta 1938–1945. Válečné vzpomínky. [s.l.]: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1999. 256 s. ISBN 80-85270-85-4. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Anny.Letenske7.pametni.deska.JPG
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska členům protinacistického odboje v Praze, ulice Anny Letenské 34/7. V tomto domě se scházeli členové odboje. Dali život za svobodu své vlasti. Pamětní deska obsahuje 26 jmen popravených nebo umučených členů odboje. Umístění GPS: 50°04′38,9″ s. š., 14°26′15,1″ v. d.
MUDr.Viktor.Kaufann.1900-1945.jpg
MUDr. Viktor KAUFMANN (* 1900 - 1945) lékař, vůdčí osobnost protinacistické odbojové organizace "Petiční výbor Věrni zůstaneme" (PVVZ) působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1942, zatčen gestapem a popraven v Brandenburgu
Stolpersteine Fam. Kaufmann in Hejnice-Haindorf.jpg
Autor: Jan Heinzl, Licence: CC BY-SA 4.0
Čtyři Stolpersteine položené v Hejnicích v Lázeňské ulici před č.p. 381.
Kenotaf.MUDr.Viktor.Kaufmann.jpg
(c) Vladimír Štrupl, CC BY-SA 3.0
MUDr. Viktor Kaufmann (1900 - 1945) lékař a vůdčí osobnost v ilegální skupině Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD) za protektorátu (po roce 1938); kenotaf: Nový židovský hřbitov v Praze na Olšanech.