Viktor Kopal

c. k. plk. Viktor von Kopal
Jiná jména	Victor von Kopal
Narození	25. července 1836 Jevišovice
Úmrtí	2. ledna 1892 (ve věku 55 let) Hřebeny
Místo pohřbení	Kostelní Bříza
Titul	Baron
Ocenění	Řád železné koruny Řád rumunské hvězdy Řád Karla III.
Choť	Marie Kopalová (Henn von Henneberg-Spiegel)
Děti	Františka Kopalová
Rodiče	Karel Kopal Marie Terezie von Kopal (von Spiegel)
Rod	Kopalové
Příbuzní	Karel Kopal (bratr) Robert Kopal (bratr) Viktorína Brand (sestra) Arnoštka Henn (sestra) Gottlieb Henn (švagr) Ludvík Brand (švagr) Karel Brand (synovec) Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Josef Kopal Wilhelm Kopal Františka Auerspergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kopal (německy Victor von Kopal, 25. července 1836 Jevišovice – 2. ledna 1892 Hřebeny) byl český šlechtic, příslušník rodu Kopalů, syn Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel^[1] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).^[2] Byl bratrem c. k. generálmajora Karla Kopala, c. k. nadporučíka Roberta Kopala, Viktoríny Brand a Arnoštky Henn a otcem Františky Kopalové. Užíval šlechtický titul baron.

Dne 24. dubna 1846 byl jeho otec Karel Kopal jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se Viktorova matka musela ze zdravotních důvodů vrátit do rodného města, Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali Viktorovi sourozenci Viktorína, Arnoštka a Robert. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Starší bratr Karel vstoupil v této době na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Viktor zůstal se svým otcem v Itálii. Během březnového pochodu z Varese do Milána v roce 1848 musel z bezpečnostních důvodů zůstat v Saronnu. Poté, co se Kopalův prapor s armádou stáhl směrem k Veroně, byl 12letý Viktor rebely unesen do Milána. Koncem dubna 1848, pravděpodobně poté, co za něj jeho otec zaplatil výkupné, mohl s falešnými doklady uprchnout k rodině do českých zemí. Dne 21. září 1848 se stejně jako jeho starší bratr zapsal na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě.^[3][4]

Dne 27. listopadu 1848 byl Viktorův otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy^[5] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byl Viktor spolu s dalšími členy rodiny povýšen do stavu svobodných pánů (baronů).^[6]

Spolu s významnými osobnostmi Znojma a celé Moravy, s přáteli a spolubojovníky Karla von Kopala, se 16. října 1853 účastnil slavnostního odhalení empírového památníku vztyčeného na počest otce. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po plukovníkovi Karlu von Kopalovi.^[7][8]

Z vojenské akademie byl vyřazen v roce 1855. Dne 21. června 1859 byl povýšen na nadporučíka, 15. září téhož roku byl přesunut k 10. praporu polních myslivců. Dne 1. srpna 1866 byl povýšen na setníka 2. třídy a 1. listopadu 1871 na setníka 1. třídy.^[9] Dne 12. prosince 1878 byl jmenován křídelním pobočníkem u generálního inspektora Rakousko-uherské armády polního maršála arcivévody Albrechta. Dne 1. května 1879 byl povýšen na majora a 1. listopadu 1883 na podplukovníka. Dne 17. března 1884 převzal velení nad 10. praporem polních myslivců. V roce 1885 byl zmíněn jako podplukovník 10. praporu polních myslivců v posádce Hainburg.^[3] Dne 1. května 1887 byl povýšen na plukovníka, 1. listopadu téhož roku odešel do výslužby.^[4]

Viktor se 9. září 1882^[4] na Hřebenech oženil s Marií Henn von Henneberg-Spiegel,^[10][11] dědičkou velkostatku a zámku Hřebeny v západních Čechách.^[12] Panství Hřebeny (zahrnovalo mimo jiného Hrzín, Krajkovou, Lesnou, Lomničku a Nový Dvůr) a Josefov se tak dostalo do vlastnictví rodu Kopalů. Měli spolu dceru Františku, která byla poslední šlechtickou majitelkou panství.^[13]

V září roku 1889 byl v Hrádku ustaven Řád hasební, v říjnu 1890 byl zřízen hasičský sbor. Jedním z 6 zakládajících členů byl Viktor Kopal.^[14]

Panství Kostelní Bříza bylo přes jeho matku, manželku a sestru Arnoštku provázáno s rodem Kopalů. Viktor Kopal byl v roce 1892 pohřben na místním hřbitově.^[15]

• Řád železné koruny – III. třída s válečnými dekoracemi, udělen 30. června 1859 za mimořádně statečný výkon v bitvě u Palestra
• Řád rumunské hvězdy – III. třída s meči, udělen 3. října 1879^[16]
• Řád Karla III. – IV. třída, udělen 3. října 1883^[4]

• KOTĚŠOVEC, Václav: Za císaře pána… aneb o rodu Kopalů z Hartenberka, Sokolovský deník, roč. 1, čís. 183, 1.12.1994, s. 10.
• MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Hřebeny. České památky 14, 2003, č. 2, s. 8–9.
• STRACK, Josef: Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier, kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien, 1864.
• ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.

• Hennové von Henneberg-Spiegel