Viktor Kotrba

Ing. arch. Viktor Kotrba
Narození7. května 1906
Günzburg
Úmrtí3. září 1973 (ve věku 67 let)
Praha
Povoláníhistorik architektury, architekt, památkář, historik umění, redaktor a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na hřbitově na Malvazinkách

Viktor Kotrba (7. května 1906, Günzburg – 3. září 1973, Praha) byl historik architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik.

Život

Narodil se v Günzburgu (Bavorsko) jako syn řezbáře Viktora Kotrby a bratr českého malíře a restaurátora F. Kotrby, pozlacovače a restaurátora Karla Kotrby (1910–1985), řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby (1913–1989), malíře, pozlacovače a rámaře Josefa Kotrby (1920–2008) a historičky umění M. A. Kotrbové (*1925). V letech 1926–1930 studoval technické vysoké školy v Mnichově a v Karslruhe, obory architektura a pozemní stavitelství a dějiny umění na univerzitě v Mnichově.

V letech 1933–1935 působil v architektonické kanceláři J. Stockara-Bernkopfa v Brně. V letech 1935–1936 spolupracoval se svým otcem na inventarizaci sbírek v muzeu Thaulow v Kielu.

V roce 1937 nastoupil do Státního fotoměřického ústavu. Současně studoval dějiny umění na Karlově univerzitě (prof. A. Matějček). Studium ukončil roku 1951 získáním titulu PhDr.[1] V letech 1940–1958 byl zaměstnán ve Státní památkovém úřadu, poté do roku 1973 vedl oddělení architektury v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Byl členem redakční rady časopisu Umění (1958–1973) a členem rady Klubu Za starou Prahu (1941–1946, 1962–1964).

Zemřel v Praze roku 1973 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Odborné zaměření a publikační činnost

Odborné články, většinou vycházející z památkářské praxe a aktuálních objevů, uveřejňoval ve Zprávách památkové péče. Z oboru středověké architektury se zabýval především dílem Petra Parléře, cihlovou gotickou architekturou a jagellonskou gotikou. Významně přispěl také k výzkumu barokní architektury, když vydal práce o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a zejména o barokní gotice Jana Blažeje Santiniho.

Publikace a články (výběr)

  • Svatý Jan pod Skalou. Bývalý klášter benediktinů s jeskyní sv. Ivana, prvního poustevníka v Čechách, Praha 1944
  • Levočský oltár majstra Pavla, Bratislava 1955 (s. F. Kotrbou)
  • Frýdlant. Státní hrad a památky v okolí, Praha 1959
  • Kompoziční schéma kleneb Petra Parléře v chrámu sv. Víta v Praze, Umění 7, 1959, s. 254–270
  • Kaple svatováclavská v pražské katedrále, in: Umění, 1960 [2]
  • Hradec. Slezské kulturní středisko, státní zámek a památky v okolí, Praha 1962
  • Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho-Aichla, Academia, Praha 1976, 198 s.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ rigorózní práce: Česká středověká architektura cihlová, 1951
  2. ↑ Viktor Kotrba: Kaple svatováclavská v pražské katedrále
  3. ↑ Viktor Kotrba : Česká barokní gotika: dílo Jana Santiniho-Aichla

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 685–686, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Jiřina HOŘEJŠÍ: Kotrba, Viktor, in: Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995, s. 388–389.
  • POCHE, E.: Za Viktorem Kotrbou, in: Umění, 22, 1974, s. 197–200.
  • M. A. KOTRBOVÁ: Soupis prací Viktora Kotrby, in: Umění, 22, 1974, s. 203–206.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Viktor Kotrba (1906 1973) Hrob Detail A.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Viktora Kotrby na hřbitově Malvazinky v Praze v sektoru BII, číslo hrobu 210, číslo 62 na oficiální mapce hřbitova. Viktor Kotrba (* 7. května 1906, Günzburg – 3. září 1973, Praha) byl historik architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik.