Viktor Kuzník

Viktor Kuzník
Narození24. ledna 1997 (27 let)
Opava
ČeskoČesko Česko
Alma materAMU v Praze
Aktivní rokycca 2013 – současnost
Umělecké ceny
Cena Thálie (2023)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kuzník (* 24. ledna 1997 Opava) je český herec, od roku 2019 člen souboru Národního divadla Brno, držitel Ceny Thálie.

Život

Absolvoval Střední školu průmyslovou a uměleckou Opava a následně od roku 2016 studoval činoherní herectví na DAMU v Praze. Již během školy nastudoval v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami roli Jana Dítěte v dramatizaci Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále (uváděno 2017 až 2020) a od roku 2018 zde hraje v inscenaci Testis – Agent tzv. společenský Martiny Kinské.[1]

V roce 2019 se stal stálým členem souboru Národního divadla Brno, kde hrál např. jako Treplev v Čechovově Rackovi, Petr v Čapkově Matce, Orin v představení Smutek sluší Elektře ad. V Molièrově Amfytrionu se prostřídal jako Naukratés, Posiklés a Noc. V sezoně 2023/2024 byl obsazen také do titulních rolí Doranta ve Lháři Pierra Corneillea (režie: Aminata Keita) a Truffaldina v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (režie: Martin Glaser).[2]

Spolupracuje také s rozhlasem, svůj hlas propůjčil třeba Williamovi ve hře Krásný mladý obludy či vystupoval v podcastovém thrilleru Neklid. Věnuje se i dabingu.[3] Podle vlastního vyjádření z ledna 2024 měl však smůlu na filmové či televizní obsazení. V roce 2022 vyhrál konkurz do filmu Tomáše Pavlíčka z prostředí vietnamské komunity, který však nebyl realizován, do natáčení blíže neurčené minisérie zase neblaze zasáhla epidemie covidu.[2]

Byl nominován na Ceny divadelní kritiky za rok 2022 v kategorii Talent roku, ocenění však nezískal.[4] Téhož roku ale získal cenu Thálie pro mladého herce do 33 let.[5]

V létě 2023 se po asi sedmiletém vztahu oženil s manželkou Kristýnou.[5]

Reference

  1. ↑ Viktor Kuzník [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SOUKUPOVÁ, Jana. Nejsem Donutil. Můj Sluha dvou pánů je zběsilé dítě. Mladá fronta DNES, Brno a jižní Morava. 2024-01-14, s. 12. 
  3. ↑ Viktor Kuzník [online]. i-divadlo.cz [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nominace na Ceny divadelní kritiky za rok 2022. Divadelní noviny.cz [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Thálii mají Savka či Pechlát, čestné trofeje Vášáryová, Suchý i Uhde. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-09-30 [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“