Viktor Oliva

Viktor Oliva
	Viktor Oliva (1889)
Rodné jméno	Viktor Olíva
Narození	24. dubna 1861; Nové Strašecí; Rakouské císařství
Úmrtí	5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	malíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí^[1] – 5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.

Život a činnost

Narodil se v Novém Strašecí ve středních Čechách. V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.

Oženil se s Annou Adamcovou (* 1874) a roku 1894 se manželé usadili v Praze na Malé Straně v domě čp. 445/III.^[2]

Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.

Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).

Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Obrazy

nástropní obraz ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni
panoramatický obraz Prahy ve vestibulu budovy Muzea hl. m. Prahy v Praze na Florenci
obraz Piják absintu, olejomalba v Kavárně Slavia v Praze
čtyři figurální výplně (Hudba, Tanec, Jídlo, Sport) na stropě tanečního sálu paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze