Viktor Oliva
Viktor Oliva | |
---|---|
Viktor Oliva (1889) | |
Rodné jméno | Viktor Olíva |
Narození | 24. dubna 1861 Nové Strašecí Rakouské císařství |
Úmrtí | 5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
Povolání | malíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí[1] – 5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.
Život a činnost
Narodil se v Novém Strašecí ve středních Čechách. V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.
Oženil se s Annou Adamcovou (* 1874) a roku 1894 se manželé usadili v Praze na Malé Straně v domě čp. 445/III.[2]
Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.
Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).
Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo
Obrazy
- nástropní obraz ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni
- panoramatický obraz Prahy ve vestibulu budovy Muzea hl. m. Prahy v Praze na Florenci
- obraz Piják absintu, olejomalba v Kavárně Slavia v Praze
- čtyři figurální výplně (Hudba, Tanec, Jídlo, Sport) na stropě tanečního sálu paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze
Plakáty a knižní grafika
- Ottovo nakladatelství, časopis Zlatá Praha
- Šimáčkovo nakladatelství
- Topičův nakladatelský dům
Ilustrace knih
Vedle předčasně zemřelého Luďka Marolda byl nejúspěšnějším českým ilustrátorem knih a časopisů v období od konce historismu do secese.
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1889)
- Pestré cesty po Čechách (1891)
- PRALES. Obraz ze života mexických indiánů (1892)
- album Stará Praha (s Eduardem Heroldem)
- Hradčanské písničky (1903)
- Kalevala (1908)
- Pařížští Mohykáni I, II (1908–1909)
Galerie
- Viktor Oliva – Piják absintu v kavárně Slavia (1901)
- Viktor Oliva – V lázních (1928)
- Viktor Oliva – V kládě
- Viktor Oliva – Zapadající ideál
- Viktor Oliva – Krásná modelka
- Viktor Oliva – Tajemství
Odkazy
Reference
Literatura
- Procházková I., Z díla Viktora Olivy, (kat.), Středočeská galerie Praha 1977
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2.díl N–Ž, Praha 1995
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Oliva na Wikimedia Commons
- Autor Viktor Olíva ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Oliva
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Oliva Viktor (1861)
- Viktor Oliva v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Viktor Oliva - signatura
Viktor Oliva - Zapadající ideál
Viktor Oliva - Tajemství
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Nové Strašecí, rodný dům malíře Viktora Olivy
Viktor Oliva - V kládě
Viktor Oliva - Krásná modelka