Viktor Stoupal
Viktor Stoupal | |
---|---|
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 17. července 1888 Městečko Trnávka Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. listopadu 1944 (ve věku 56 let) Brno Protektorát Čechy a Morava |
Profese | politik |
Commons | Viktor Stoupal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Stoupal (17. července 1888 Městečko Trnávka[1] – 12. listopadu 1944 Brno) byl český a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za agrárníky. Jako jeden z nejvlivnějších politiků agrární strany uplatňoval svůj vliv při řízení cukrovarnického koncernu, který postupně vybudoval z Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický. Pro jeho bohatství i politický vliv se mu v Československu přezdívalo „moravský markrabí”.[2]
Biografie
Viktor Stoupal se narodil 17. července 1888 v Městečku Trnávka na Malé Hané. Po studiích na gymnáziu v Prostějově nastoupil studium práva na univerzitě v Praze. Už jako student se začal zajímat o hospodářské otázky a účastnil se i zasedání správní rady jedné z brněnských mlékáren. Za 1. světové války narukoval a v roce 1917 byl vyreklamován. V průběhu roku 1918 vedl českou kancelář agrárního poslance Františka Staňka ve Vídni, což významně ovlivnilo jeho další orientaci v rámci republikánské (agrární) strany.[3][4]
V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Republikánská strana československého venkova (agrárníky). Na poslanecký post rezignoval na 91. schůzi v listopadu 1919 a nahradil ho Antonín Vahala.[5][6] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění, ale ještě téhož roku rezignoval a mandát po něm jako náhradník získal Rudolf Malík.[7][8] Podle údajů k roku 1920 byl profesí tajemníkem ZNV v Brně.[9] Reprezentoval silnou moravskou skupinu agrárních politiků (dále například Kuneš Sonntag). Základnou jeho vlivu byl zejména moravský cukrovarnický průmysl.[10]
Na jaře roku 1922 se Stoupal začal zajímat o čerstvě nostrifikovanou Akciovou společnost pro průmysl cukrovarnický se sídlem v Hodoníně, která se nakonec se Syndikátem řepařů-akcionářů Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický (ASPC) v Hodoníně dohodla, že za pronájem statků na Hodonínsku převezme Syndikát za pomoci Agrární banky polovinu z nově vydaných akcií společnosti. V lednu 1923 byl Viktor Stoupal za agrární stranu kooptován do správní rady ASPC, kde zastával post místopředsedy až do roku 1933, kdy předseda správní rady Ferdinand Bloch-Bauer předsednictví vzdal a vedení správní rady Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický se ujal Viktor Stoupal.[11]
Syndikát řepařů-akcionářů skupoval akcie a rozprodával je svým členům, někdy si část ponechával jako společný majetek všech členů. Stoupal nakonec z ASPC vybudoval cukrovarnický koncern, který ovládal největší počet hospodářských podniků a zdrojů na Moravě. Stoupalův koncern podporoval velkou politickou moc agrární strany i v dalších hospodářských odvětvích, právě za tímto účelem založil Syndikát (se svou většinovou účastí) ústřední hospodářské družstvo malozemědělců a později také Kolonizační družstvo.[11]
Výrazně ovlivňoval agrární politiku v oblasti zahraničněpolitické a národnostní. Podporoval mocenský vzestup Rudolfa Berana i odstranění Františka Udržala z postu předsedy vlády. Počátkem listopadu 1934 se pokoušel poprvé vyjednávat spolupráci s Konradem Henleinem.[12]
Až do roku 1942 zastával Viktor Stoupal ve „svém koncernu” post předsedy. Po vstupu Němců do akciové společnosti byla správní rada rozšířena na 18 členů, přičemž česká skupina obdržela devět členů v čele s Viktorem Stoupalem a německá skupina také devět členů s rozhodujícím slovem SS Obersturmbahnführera dr. G. Eilerse, SS Hauptsturmführer A. Schmidta, vládního rady Josefa Markese a dr. Gerharda Waldowa.[13] Po atentátu na Heydricha byl Stoupal zatčen a hrozil mu trest smrti. Nakonec byl omilostněn, ale zemřel ještě před koncem války v důsledku podlomeného zdraví.[4][14]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1877-1896 v Městecku Trnávka , sign.M-9 5541, ukn.5962, str.46. Dostupné online
- ↑ STANISLAV, Rubáš. Vznik a vývoj Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický a možnosti využití ve výuce dějepisu. , 2007 [cit. 2020-07-12]. . Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ Československý biografický slovník. Praha 1992, s. 663.; Ottův slovník naučný N.D. (Dodatky), díl VI, sv. I., s. 246.; MZA, H 1, kart. 301, inv. j. 386, Kopie státního občanství Viktora Stoupala.
- ↑ a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 494.
- ↑ 91. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Viktor Stoupal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 563, 573.
- ↑ a b RUBÁŠ, Stanislav. Vznik a vývoj Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický a možnosti využití ve výuce dějepisu [online]. Brno: Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta., 2007 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online.
- ↑ BIMAN, Stanislav; MALÍŘ, Jaroslav. Kariéra učitele tělocviku. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1983. 373 s. S. 114.
- ↑ STANISLAV, Rubáš. Vznik a vývoj Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický a možnosti využití ve výuce dějepisu, s. 56-58. , 2007 [cit. 2020-07-12]. . Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 905.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Stoupal na Wikimedia Commons
- Slib Viktora Stoupala v Národním shromáždění roku 1920
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Viktor Stoupal (1888 - 1944), Český a československý politik.